Tučňáci se ocitli mezi Skyllou klimatického oteplování a Charybdou oceánů bez ryb

Tučňáci se podle nejnovější vědecké studie ocitli v evoluční pasti. Nejsou schopní reagovat na dvě hrozby způsobené lidmi současně.

Práci, která tučňáky studovala, vedl biolog Richard Shirley z University of Exeter. Vydal ji v odborném časopise Current Biology a ukazuje, v jak zoufalé situaci se část tučňáků nachází.

Přestože máme tyto nelétavé ptáky spojené především s Antarktidou, ve skutečnosti žijí také v Austrálii, Jižní Americe a dokonce i v Africe. A právě ty africké tučnáky brýlové Shirleyho tým zkoumal. Zaměřil se na osm jejich kolonií ve třech oblastech, jednu v Namibii a dvě v jižní Africe.

Věnoval pozornost především mladým ptákům, kteří se právě osamostatnili a opustili hnízda. Jde o výjimečný postup, tuto věkovou skupinu doposud sledovalo jen minimum vědců. Padesátce ptačích teenagerů připevnili na tělo GPS sledovače, díky tomu je mohli přes satelit detailně sledovat a získali tak obrovské množství dat. Ta zkombinovali s dalšími údaji o teplotě vody, vegetaci a jinými daty o běžném chování tučňáků.

Past v oceánu

Z těchto údajů jasně vyplývá, že mladí tučňáci jsou opravdu v pasti. Jejich normální chování totiž vypadá tak, že hledají vody s chladnější teplotou; ta jsou bohatší na chlorofyl, který je součástí fytoplanktonu, jímž se živí drobné ryby – a ty jsou zase kořistí tučňáků. Při hledání takových míst mohou tučňáci urazit i tisíce kilometrů.

Na tyto výpravy se mladí vydávají bez doprovodu dospělých, podle biologů to svědčí o tom, že jde o evolučně podmíněné chování, nikoliv o naučenou činnost. Umožňuje jim to normálně přežít, aniž by museli vyjídat loviště svých rodičů. Jenže globální změna klimatu a lidská činnost to celé narušila.

Tučňáci se stále vydávají do chladných míst, ale zásoby sardinek jsou zde už dávno vylovené. Podle nové studie až polovina tučňáků, kteří do „potenciálního loviště“ dorazí, zemře na nedostatek potravy – místo sardinek tam totiž najdou jen medúzy, které ale nejsou schopní jíst. Navíc v souvislosti s oteplováním takových chladných míst v oceánu ubývá – tučňáci tedy jejich hledáním stráví mnohem více času i energie. A když tam nakonec vyčerpaní dorazí, potravy je tam stejně nedostatek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pravěká svatyně Göbekli Tepe zřejmě nebyla spojená s kultem lebek

Archeologové oznámili, že našli vysvětlení, proč se v nejstarším kamenném sídle světa nacházelo tolik lidských ostatků. Příčina je podle nich mnohem méně romantická než různé kulty smrti, o nichž se spekulovalo.
před 15 hhodinami

Vídeňští vědci testují na orbitě kvantový počítač

Kvantové počítače by mohly lidstvu vyřešit spoustu jeho problémů. Na oběžné dráze mohou například zjednodušit a posílit posílání informací přes satelity. Už rok to testuje skupina expertů z Vídeňské univerzity, která se pokouší tuto technologii zkoušet v těch nejobtížnějších podmínkách.
před 16 hhodinami

Vědci vytvořili kopii oceánu Enceladu a vypustili tam pozemské mikroorganismy

Na Saturnově měsíci Enceladu by pod ledovým příkrovem, v tamním hlubokém oceánu, mohly přežívat i pozemské organismy. Potvrdil to experiment berlínských vědců, kteří se pokusili napodobit co nejpřesněji tamní podmínky.
před 17 hhodinami

Loď Starship se z oběžné dráhy vrátila na Zemi

Kosmická loď Starship se poprvé dostala na oběžnou dráhu a následně se vrátila na Zemi, uvedla společnost SpaceX. Kvůli problému s jedním z motorů firma první orbitální let o několik hodin zkrátila, píše server BBC News. Během čtrnáctého zkušebního letu měla loď šestkrát obletět Zemi. Předtím úspěšně vypustila satelity služby Starlink.
28. 9. 2026Aktualizováno28. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.