Tučňáci se ocitli mezi Skyllou klimatického oteplování a Charybdou oceánů bez ryb

Tučňáci se podle nejnovější vědecké studie ocitli v evoluční pasti. Nejsou schopní reagovat na dvě hrozby způsobené lidmi současně.

Práci, která tučňáky studovala, vedl biolog Richard Shirley z University of Exeter. Vydal ji v odborném časopise Current Biology a ukazuje, v jak zoufalé situaci se část tučňáků nachází.

Přestože máme tyto nelétavé ptáky spojené především s Antarktidou, ve skutečnosti žijí také v Austrálii, Jižní Americe a dokonce i v Africe. A právě ty africké tučnáky brýlové Shirleyho tým zkoumal. Zaměřil se na osm jejich kolonií ve třech oblastech, jednu v Namibii a dvě v jižní Africe.

Věnoval pozornost především mladým ptákům, kteří se právě osamostatnili a opustili hnízda. Jde o výjimečný postup, tuto věkovou skupinu doposud sledovalo jen minimum vědců. Padesátce ptačích teenagerů připevnili na tělo GPS sledovače, díky tomu je mohli přes satelit detailně sledovat a získali tak obrovské množství dat. Ta zkombinovali s dalšími údaji o teplotě vody, vegetaci a jinými daty o běžném chování tučňáků.

Past v oceánu

Z těchto údajů jasně vyplývá, že mladí tučňáci jsou opravdu v pasti. Jejich normální chování totiž vypadá tak, že hledají vody s chladnější teplotou; ta jsou bohatší na chlorofyl, který je součástí fytoplanktonu, jímž se živí drobné ryby – a ty jsou zase kořistí tučňáků. Při hledání takových míst mohou tučňáci urazit i tisíce kilometrů.

Na tyto výpravy se mladí vydávají bez doprovodu dospělých, podle biologů to svědčí o tom, že jde o evolučně podmíněné chování, nikoliv o naučenou činnost. Umožňuje jim to normálně přežít, aniž by museli vyjídat loviště svých rodičů. Jenže globální změna klimatu a lidská činnost to celé narušila.

Tučňáci se stále vydávají do chladných míst, ale zásoby sardinek jsou zde už dávno vylovené. Podle nové studie až polovina tučňáků, kteří do „potenciálního loviště“ dorazí, zemře na nedostatek potravy – místo sardinek tam totiž najdou jen medúzy, které ale nejsou schopní jíst. Navíc v souvislosti s oteplováním takových chladných míst v oceánu ubývá – tučňáci tedy jejich hledáním stráví mnohem více času i energie. A když tam nakonec vyčerpaní dorazí, potravy je tam stejně nedostatek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 5 mminutami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 14 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 17 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 19 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 20 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 21 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...