Třináct tisíc zvířat jako živých. Vědci zveřejnili největší galerii skenů z muzeí a depozitářů

Vědci zveřejnili obrovskou virtuální galerii 3D skenů zvířat ze světových muzejí. Výsledkem je volně přístupný on-line katalog openVertebrate, v němž si každý může prohlédnout kosterní skeny více než 13 tisíc zvířat.

Toto okno do muzejních sbírek vznikalo několik roků, pracovali na něm američtí vědci z osmnácti muzeí a univerzit. Jádrem jejich práce byla katalogizace gigantického množství obratlovců z depozitářů. A když se řekne katalogizace, jde hlavně o skenování pomocí výpočetní tomografie, tedy metody schopné podívat se do útrob zvířecích těl a převést tato data do 3D snímku. Všechno popsali v odborném časopise BioScience.

Podívejte se na desítky digitalizovaných modelů:

Kromě kostry se takto dají zobrazit i měkké tkáně, takže je většinou ze snímku velmi dobře poznat, o jaké zvíře se jedná. U některých exemplářů byla tato práce mnohem těžší, než se z tohoto popisu může zdát – vůbec nejvíc práce dal vědcům keporkak. Patnáctimetrovou velrybu museli rozebrat na jednotlivé kosti, ty nafotit a pak to všechno znovu poskládat dohromady – digitálně, ale samozřejmě i fyzicky.

  • Výpočetní tomografie (obecně nesprávně nazývaná „počítačová tomografie“) je radiologická vyšetřovací metoda, která pomocí rentgenového záření umožňuje neinvazivní zobrazení vnitřních orgánů a tkání člověka či zvířat s vysokou rozlišovací schopností a ve 3D projekci. Metoda se využívá hlavně v oblasti medicíny, kde slouží k diagnostice širokého spektra poranění a chorob. Dále se využívá v preklinickém výzkumu u laboratorních zvířat při vývoji nových léčiv a vakcín.

Tyto působivé obrázky neslouží jen pro potěchu zvídavé veřejnosti, ale mohou je využívat i vědci. A také to dělají; mohou takhle totiž detailně prozkoumat těla vzácných zvířat. Tento katalog už pomohl například odhalit evoluci ocasu afrických bodlinatek, hlodavců podobných myším s dlouhým čumákem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 11 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 14 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 16 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 16 hhodinami
Načítání...