Tenisový loket je bez operace téměř neléčitelný, zjistili lékaři

Tenisový loket je problém, se kterým se ročně léčí na 200 tisíc Američanů. Nová studie ale ukazuje, že většina léčby je stejně účinná jako pouhé placebo.

I když se zánětu pažního kloubu říká tenisový loket, nejde jen o nemoc sportovců – a to přesto, že právě u nich je velmi častý. Jde o problém, který se projevuje asi u tří procent lidí, nejčastěji u těžce manuálně pracujících, ale v poslední době také u častých uživatelů počítačové klávesnice.

Za tenisový loket může nadměrná námaha ruky, případně její nesprávné jednostranné namáhání. Následky jsou velmi bolestivé: nejhorší je to při námaze. V pozdějších stadiích dokonce kvůli tenisovému lokti mohou vypadávat z ruky předměty a ztrácí se v ní síla i cit.

Na tuto nemoc existuje mnoho druhů léčby, ale protože tenisový loket není tak závažné onemocnění, zatím se téměř nikdo důkladně nevěnoval tomu, jaký přístup je nejúčinnější.

Nyní se to pokusili změnit lékaři z Beth Israel Deaconess Medical Center (BIDMC). Vytvořili analýzu, která na masivním vzorku případů z USA popsala, jak úspěšné jsou různé přístupy k léčbě tohoto problému. Výsledky zveřejnili v odborném časopise American Journal of Sports Medicine.

Ukázaly, že ze všech jedenácti analyzovaných nechirurgických metod vlastně nefunguje ani jedna. Všechny – byly mezi nimi ultrazvuk, laser, injekce botulinu, akupunktura nebo fyzioterapie – se ukázaly účinné stejně jako placebo. A navíc všechny zvyšovaly pravděpodobnost, že se zdravotní stav nemocných ještě zhorší.

Zranění, které zmizí samo?

„Všech 11 metod přinášelo jen drobnou úlevu od bolesti, přitom zvyšovaly pravděpodobnost, že dojde ke zhoršení stavu,“ uvedl hlavní autor analýzy Ara Nazarian. „Více než 90 procent pacientů, kteří dostali placebo, cítilo během čtyř týdnů úlevu od bolesti,“ dodal.

Pro analýzu studovali Nazarian a jeho kolegové záznamy o 2746 pacientech ze 36 studií, které se věnovaly nechirurgickým způsobům léčby tenisového lokte. Poměřovali úspěšnost 11 léčebných metod vždy čtyři týdny a 26 týdnů po diagnóze. Přesně 99 procent pacientů, jimž bylo podáno placebo, po 26 týdnech uvedlo, že už necítí žádnou nebo téměř žádnou bolest. Takových výsledků nedosáhla žádná z ostatních metod.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pravděpodobnost super El Niña stoupá

Předpovědi meteorologů naznačují, že se v Tichém oceánu rychle formuje výjimečně silné El Niño. Může být podle projekcí tak silné, že ho experti označují jako „super El Niño“. Oteplení horní hladiny vody v Tichém oceánu může vypadat jako věc, která se střední Evropy nijak nedotkne. To je ale omyl, globální klima je totiž propojené. Vliv silného El Niña na Česko by byl nicméně spíše nepřímý.
před 42 mminutami

Spalničky zabily v Bangladéši už přes 500 lidí, většinou neočkované děti

V Bangladéši si epidemie spalniček vyžádala už více než pět set životů, většinou dětských. Jedná se tam o nejtragičtější vlnu nemoci za poslední desítky let. Počet obětí minulý týden rychle rostl, během jediného dne zemřelo v tamních nemocnicích třináct dětí.
před 1 hhodinou

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 21 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 23 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
včera v 11:06

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026
Načítání...