Technologická agentura rozdělí půl miliardy. Dostane ji výzkum zneužití dronů nebo stárnutí populace

Výzkum ve společenskovědních a humanitních oborech, který může mít přímý dopad na společnost, podpoří Technologická agentura České republiky 467,5 milionu korun. Peníze budou rozdělené mezi 94 projektů, které uspěly v soutěži programu ÉTA.

Je mezi nimi například výzkum možného zneužití dronů, dopadů stárnutí populace na dostupnost zdravotních služeb nebo změn pracovního života v době zesilující automatizace průmyslové výroby.

Co je ÉTA?

ÉTA patří mezi nejmladší programy Technologické agentury a soutěž, ve které uspěla zhruba třetina přihlášených projektů, byla první veřejnou soutěží tohoto programu. Tematicky se ÉTA týká takových oblastí života, jako jsou udržitelnost a životní prostředí, digitalizace a umělá inteligence, stárnutí populace či audiovizuální průmysl.

Podle předsedy agentury Petra Očka podporuje program i projekty, které řeší společenské a etické dopady technologických změn. To platí například o jednom z podpořených projektů, který se zabývá změnami a kvalitou pracovního života v éře průmyslu 4.0.

Další z výzkumů se zaměří na bezpilotní technologie a rizika, která přinášejí a mezi které mohou patřit teroristické útoky. Výsledkem má být vytvoření profilů možných útoků a útočníků, vyhodnocení pravděpodobnosti scénářů a také vznik softwaru, který umožní modelovat útoky a protiopatření.

Každý nápad potřebuje garanta

Aby byly podpořené výzkumy skutečně užitečné pro praxi, zavedla agentura novou podmínku, takzvaného aplikačního garanta. „To znamená, že u každého předkládaného projektu muselo být doloženo vyjádření organizace, která je připravena úspěšný výsledek budoucího výzkumu převzít a také popsat, jaké jsou důvody tohoto zájmu o tento výsledek,“ uvedla Technologická agentura v tiskové zprávě. 

Agentura je jednou z institucí, přes které se v Česku rozdělují peníze na aplikovaný výzkum. Slouží k tomu programy, z nichž každý se zaměřuje na jinou oblast výzkumu, vývoje a inovací. ÉTA je jediným programem pro společenské a humanitní vědy. Má trvat do roku 2023, ale rada vlády pro výzkum ho může prodloužit. Předpokládá se, že za celou dobu trvání půjde ze státního rozpočtu do tohoto programu 2,4 miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
před 18 hhodinami

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
před 19 hhodinami

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
včera v 07:51

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
včera v 07:30

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

ISS je zastaralá, soukromá stanice ji plně nahradí, věří bývalý astronaut Kopra

Soukromé společnosti už ovládly dopravu nákladu i lidí do vesmíru. A teď se zaměřují na výstavbu vlastních stanic na oběžné dráze Země. Mimo jiné i proto, že Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude fungovat už jen několik let, přestat sloužit by měla kolem roku 2030. Jednu z plánovaných náhrad ISS má na starosti exastronaut NASA Tim Kopra, který poskytl rozhovor vědecké redakci České televize. Podílí se na vývoji stanice Starlab společnosti Voyager Technologies, přičemž využívá vlastních zkušeností z pobytu na ISS.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.