Technologická agentura rozdělí půl miliardy. Dostane ji výzkum zneužití dronů nebo stárnutí populace

Výzkum ve společenskovědních a humanitních oborech, který může mít přímý dopad na společnost, podpoří Technologická agentura České republiky 467,5 milionu korun. Peníze budou rozdělené mezi 94 projektů, které uspěly v soutěži programu ÉTA.

Je mezi nimi například výzkum možného zneužití dronů, dopadů stárnutí populace na dostupnost zdravotních služeb nebo změn pracovního života v době zesilující automatizace průmyslové výroby.

Co je ÉTA?

ÉTA patří mezi nejmladší programy Technologické agentury a soutěž, ve které uspěla zhruba třetina přihlášených projektů, byla první veřejnou soutěží tohoto programu. Tematicky se ÉTA týká takových oblastí života, jako jsou udržitelnost a životní prostředí, digitalizace a umělá inteligence, stárnutí populace či audiovizuální průmysl.

Podle předsedy agentury Petra Očka podporuje program i projekty, které řeší společenské a etické dopady technologických změn. To platí například o jednom z podpořených projektů, který se zabývá změnami a kvalitou pracovního života v éře průmyslu 4.0.

Další z výzkumů se zaměří na bezpilotní technologie a rizika, která přinášejí a mezi které mohou patřit teroristické útoky. Výsledkem má být vytvoření profilů možných útoků a útočníků, vyhodnocení pravděpodobnosti scénářů a také vznik softwaru, který umožní modelovat útoky a protiopatření.

Každý nápad potřebuje garanta

Aby byly podpořené výzkumy skutečně užitečné pro praxi, zavedla agentura novou podmínku, takzvaného aplikačního garanta. „To znamená, že u každého předkládaného projektu muselo být doloženo vyjádření organizace, která je připravena úspěšný výsledek budoucího výzkumu převzít a také popsat, jaké jsou důvody tohoto zájmu o tento výsledek,“ uvedla Technologická agentura v tiskové zprávě. 

Agentura je jednou z institucí, přes které se v Česku rozdělují peníze na aplikovaný výzkum. Slouží k tomu programy, z nichž každý se zaměřuje na jinou oblast výzkumu, vývoje a inovací. ÉTA je jediným programem pro společenské a humanitní vědy. Má trvat do roku 2023, ale rada vlády pro výzkum ho může prodloužit. Předpokládá se, že za celou dobu trvání půjde ze státního rozpočtu do tohoto programu 2,4 miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Fukušimě probíhá masivní hybridizace prasat. S radiací nesouvisí

Když ve Fukušimě došlo k jaderné havárii, uprchla z místních chovů domácí prasata. A v přírodě narazila na své bratrance – divočáky. Přes odlišný vzhled v sobě oba druhy našly zalíbení, které skončilo opakovaným pářením. Vědci tuto unikátní situaci detailně prozkoumali, aby zjistili, co se vlastně stalo a jaký dopad to mělo na nově vzniklé hybridy.
před 16 hhodinami

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
před 18 hhodinami

Káva může pomáhat chránit mozek před demencí, uvádí nová studie

Pití několika šálků kofeinové kávy nebo čaje denně může v malé míře pomáhat zachovat výkonnost mozku a předcházet demenci. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil server JAMA Network a o níž informovala agentura Reuters.
před 21 hhodinami

Český vědec objevil neznámou formu magnetismu. Popsal ji v prestižním Nature

Fyzik Tomáš Jungwirth už získal celou řadu prestižních ocenění, patří také mezi světově nejcitovanější české vědce. Teď ho oslovil prestižní časopis Nature, aby pro něj shrnul své aktuální bádání na poli takzvaných altermagnetů, které objevil.
9. 2. 2026

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Američtí plastičtí chirurgové vyzývají k odkladu operací pro změnu pohlaví

Americká společnost plastických chirurgů (ASPS) na začátku února oznámila, že v současné době neexistuje dostatek kvalitních výzkumů, které by prokazovaly, že operace vedoucí ke změně pohlaví u teenagerů prokazují dlouhodobé přínosy. Naopak, novější důkazy naznačují, že „léčba může přinášet komplikace a potenciální škody“. Vyzvala proto, aby lékaři odkládali operace změny pohlaví u mladých pacientů až do minimálně devatenácti let.
9. 2. 2026

Moravští archeologové vypráví příběh jednoho lovce. Dočkali se světového uznání

Mezinárodní vědecká organizace PLOS vydala seznam nejdůležitějších studií uplynulého roku v oboru lidské evoluce. Zařadila mezi ně i výzkum českých archeologů vedený Dominikem Chlachulou. Mladý brněnský vědec popsal zcela jedinečný nález: sadu nástrojů jednoho lovce z doby ledové, současníka Štorchových Lovců mamutů. Jiný takový objev z této doby archeologie nemá, je celosvětově jedinečný a pomáhá vyprávět příběh lidí, kteří sídlili před desítkami tisíc let pod Pálavou a vytvořili i slavnou Věstonickou Venuši.
9. 2. 2026

Nové riziko pro ohrožené gorily: agresivní paraziti od lidmi chovaných vepřů

Za vážnými záněty žaludku ohrožených horských goril je zvýšený výskyt hlístice rodu Hyostrongylus. Paraziti běžní u hospodářských zvířat tak mohou za určitých podmínek představovat riziko i pro volně žijící živočichy. Zjistil to mezinárodní tým vědců, jehož členy byli i zástupci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO). Svá zjištění publikovali v časopise Journal of Applied Ecology.
9. 2. 2026
Načítání...