Technologická agentura rozdělí půl miliardy. Dostane ji výzkum zneužití dronů nebo stárnutí populace

Výzkum ve společenskovědních a humanitních oborech, který může mít přímý dopad na společnost, podpoří Technologická agentura České republiky 467,5 milionu korun. Peníze budou rozdělené mezi 94 projektů, které uspěly v soutěži programu ÉTA.

Je mezi nimi například výzkum možného zneužití dronů, dopadů stárnutí populace na dostupnost zdravotních služeb nebo změn pracovního života v době zesilující automatizace průmyslové výroby.

Co je ÉTA?

ÉTA patří mezi nejmladší programy Technologické agentury a soutěž, ve které uspěla zhruba třetina přihlášených projektů, byla první veřejnou soutěží tohoto programu. Tematicky se ÉTA týká takových oblastí života, jako jsou udržitelnost a životní prostředí, digitalizace a umělá inteligence, stárnutí populace či audiovizuální průmysl.

Podle předsedy agentury Petra Očka podporuje program i projekty, které řeší společenské a etické dopady technologických změn. To platí například o jednom z podpořených projektů, který se zabývá změnami a kvalitou pracovního života v éře průmyslu 4.0.

Další z výzkumů se zaměří na bezpilotní technologie a rizika, která přinášejí a mezi které mohou patřit teroristické útoky. Výsledkem má být vytvoření profilů možných útoků a útočníků, vyhodnocení pravděpodobnosti scénářů a také vznik softwaru, který umožní modelovat útoky a protiopatření.

Každý nápad potřebuje garanta

Aby byly podpořené výzkumy skutečně užitečné pro praxi, zavedla agentura novou podmínku, takzvaného aplikačního garanta. „To znamená, že u každého předkládaného projektu muselo být doloženo vyjádření organizace, která je připravena úspěšný výsledek budoucího výzkumu převzít a také popsat, jaké jsou důvody tohoto zájmu o tento výsledek,“ uvedla Technologická agentura v tiskové zprávě. 

Agentura je jednou z institucí, přes které se v Česku rozdělují peníze na aplikovaný výzkum. Slouží k tomu programy, z nichž každý se zaměřuje na jinou oblast výzkumu, vývoje a inovací. ÉTA je jediným programem pro společenské a humanitní vědy. Má trvat do roku 2023, ale rada vlády pro výzkum ho může prodloužit. Předpokládá se, že za celou dobu trvání půjde ze státního rozpočtu do tohoto programu 2,4 miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
před 22 hhodinami

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
1. 3. 2026

Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).
27. 2. 2026Aktualizováno28. 2. 2026

Čeští vědci jako první popsali na Marsu masivní výboj připomínající blesk

Čeští vědci ukázali, že v atmosféře Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Čtyřčlennému výzkumnému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se to povedlo zjistit na základě měření americké sondy Maven.
27. 2. 2026
Načítání...