Technologická agentura rozdělí půl miliardy. Dostane ji výzkum zneužití dronů nebo stárnutí populace

Výzkum ve společenskovědních a humanitních oborech, který může mít přímý dopad na společnost, podpoří Technologická agentura České republiky 467,5 milionu korun. Peníze budou rozdělené mezi 94 projektů, které uspěly v soutěži programu ÉTA.

Je mezi nimi například výzkum možného zneužití dronů, dopadů stárnutí populace na dostupnost zdravotních služeb nebo změn pracovního života v době zesilující automatizace průmyslové výroby.

Co je ÉTA?

ÉTA patří mezi nejmladší programy Technologické agentury a soutěž, ve které uspěla zhruba třetina přihlášených projektů, byla první veřejnou soutěží tohoto programu. Tematicky se ÉTA týká takových oblastí života, jako jsou udržitelnost a životní prostředí, digitalizace a umělá inteligence, stárnutí populace či audiovizuální průmysl.

Podle předsedy agentury Petra Očka podporuje program i projekty, které řeší společenské a etické dopady technologických změn. To platí například o jednom z podpořených projektů, který se zabývá změnami a kvalitou pracovního života v éře průmyslu 4.0.

Další z výzkumů se zaměří na bezpilotní technologie a rizika, která přinášejí a mezi které mohou patřit teroristické útoky. Výsledkem má být vytvoření profilů možných útoků a útočníků, vyhodnocení pravděpodobnosti scénářů a také vznik softwaru, který umožní modelovat útoky a protiopatření.

Každý nápad potřebuje garanta

Aby byly podpořené výzkumy skutečně užitečné pro praxi, zavedla agentura novou podmínku, takzvaného aplikačního garanta. „To znamená, že u každého předkládaného projektu muselo být doloženo vyjádření organizace, která je připravena úspěšný výsledek budoucího výzkumu převzít a také popsat, jaké jsou důvody tohoto zájmu o tento výsledek,“ uvedla Technologická agentura v tiskové zprávě. 

Agentura je jednou z institucí, přes které se v Česku rozdělují peníze na aplikovaný výzkum. Slouží k tomu programy, z nichž každý se zaměřuje na jinou oblast výzkumu, vývoje a inovací. ÉTA je jediným programem pro společenské a humanitní vědy. Má trvat do roku 2023, ale rada vlády pro výzkum ho může prodloužit. Předpokládá se, že za celou dobu trvání půjde ze státního rozpočtu do tohoto programu 2,4 miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Klima se vychyluje z rovnováhy, varuje Světová meteorologická organizace

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) je klima Země více v nerovnováze než kdykoli v zaznamenané historii. Koncentrace skleníkových plynů totiž způsobují oteplování atmosféry a oceánů a tání ledu. K těmto rychlým a rozsáhlým změnám došlo během několika desítek let, jejich škodlivé dopady ale bude lidstvo cítit po stovky, a možná i tisíce let, uvedla agentura v nově zveřejněné zprávě.
před 1 hhodinou

V Íránu se šíří houbový patogen odolávající léčbě. Zkoumá ho vědkyně z Prahy

V Íránu existují místa, odkud se šíří houbové patogeny, které napadají i lidi. A proti některých druhům přestávají fungovat standardní léčiva. Vzhledem k turistice a migraci existuje riziko, že se rozšíří i do Evropy – a právě na tyto scénáře se připravují včasným výzkumem čeští vědci, popsala v rozhovoru mikrobioložka Adéla Wennrich.
před 3 hhodinami

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
včera v 09:01

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026
Načítání...