Tak zřejmě vypadala svatá Zdislava. Její tvář rekonstruovali pomocí nejmodernějších metod

Po více než sedmi stoletích má svatá Zdislava svoji tvář. Její pravděpodobný portrét je od konce května vystavený v bazilice v Jablonném v Podještědí, těsně vedle místa, kde je pohřbená. Její podoba vznikala pomocí unikátní technologie ve spolupráci českých a brazilských odborníků. Obrazů svaté Zdislavy je sice nespočet, ale tento by měl být historicky zdaleka nejvěrnější.

Nový portrét je vytvořený podle její lebky. Ostatky byly vyzvednuté z krypty roku 1907, když byla Zdislava blahořečená, její lebka je uložená poblíž krypty v novorokokovém relikviáři.

S myšlenkou rekonstrukce tváře přišel velitel komendy sv. Zdislavy –  Augustin Karel Andrle von Sylor. Organizátor projektu komentoval akci velmi lapidárně: „Nafotografovali jsme to a poslalo se to do Brazílie panu Moraesovi.“

Právě tam vznikl model lebky vymodelovaný v digitálním prostředí. Vycházelo se ze snímků pozůstatků lebky. Spodní čelist se nedochovala, vědci ji tedy museli sestavit podle nalezených úlomků. Teprve když byla kompletně hotová, přišly na řadu měkké tkáně.

Krok po kroku se tak na monitoru počítače s pomocí 3D animace zrodila tvář sv. Zdislavy. Hlavní roli v projektu hráli výše uvedený brazilský expert na 3D grafiku Cícero Moraes a český geofyzik Jiří Šindelář.

Jimi použitá metoda byla neinvazivní a nedestruktivní, nepoškodili tedy žádný z pozůstatků, které mají pro křesťany nepopsatelnou cenu. Brazilský expert je v tomto oboru světovou špičkou, na podobných projektech pracoval přímo pro Vatikán. Pro něj rekonstruoval například podobu svatého Antonína Paduánského. 

Celý portrét tedy vychází z věrné rekonstrukce podoby světice; výjimkou jsou oči. Jejich tvar je sice správný, barva se však nedá pouze z kostry poznat. Výsledná šedo-modrá byla použita po konzultacích s historiky.

Kdo byla svatá Zdislava?

Svatá Zdislava z Lemberka byla česká šlechtična a zakladatelka klášterů a špitálů, která žila ve třináctém století. Pocházela ze smíšeného česko-italského manželství, za muže si vzala významného šlechtice Havla z Lemberka, s nímž měla čtyři děti. Ten byl důležitou osobou na dvoře krále Václava I., Zdislava se však věnovala spíše klášterům a péči o potřebné.

V Jablonném zřejmě spoluzaložila chrám svatého Vavřince s klášterem pro dominikány. V Turnově je její jméno spojeno se založením kostela a dominikánského kláštera. Podle Dalimilovy kroniky dokonce prý křísila mrtvé, vracela zrak slepým a uzdravovala chromé i jinak nemocné:

Léta ot narozenie Jezu Krista miłostivéhopo tisiúciu po dvú stú po pěti dcát druhéhosvatého života paní Sdisłava s světa snide,pro niuž pracným veliká útěcha příde.Pěť mrtvých vzkřiesiła,mnoho slepých prosvietiła,chromých a małomocných mnoho uzdraviła,nad jinými pracnými veliké pomoci činiła.
Dalimilova kronika
o svaté Zdislavě

V roce 1907 byla prohlášena za blahoslavenou a roku 1995 papežem Janem Pavlem II. za svatou. Od roku 2000 je sv. Zdislava hlavní patronkou Litoměřické diecéze. Od roku 2002 se stala patronkou Libereckého kraje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Znečištění vzduchu krade na Slovensku lidem až dva roky života. Grafika ukazuje, kde je nejhůř

Znečištění vzduchu má podle nového slovenského výzkumu značný dopad na lidské zdraví. Tam, kde je nejhorší vzduch k dýchání, nejvíce klesá očekávaná délka života, ukázala studie slovenských akademiků.
před 11 hhodinami

Evropský parlament schválil používání geneticky vylepšených plodin

Evropa až doposud nemohla v zemědělství využívat výsledků pokroku v genetickém inženýrství. Moderní techniky, které umožňují cílené změny genů, ale nejde o GMO, ve středu schválili poslanci Evropského parlamentu. Otevřeli tak cestu na pole pro rostliny, které budou mít vyšší výnosy, budou odolnější vůči nemocem a vydrží i zrychlování klimatické změny.
před 12 hhodinami

Divoké kočky vyfasovaly GPS obojky. Vědcům to má pomoci s jejich ochranou

Kočky divoké se vrací do české přírody. Ale protože jde o tajnůstkářská zvířata, vědci toho o jejich chování nevědí dost, takže pak dochází ke zbytečným úhynům těchto zvířat, například při střetu s automobily. Pomoci má nový projekt.
před 14 hhodinami

Živí koráli jezdili vlakem z Vídně do Brna. Výzkum popsal, jak reagují na stres

Vědci z brněnského vědeckého institutu CEITEC VUT vůbec poprvé sledovali v reálném čase díky metodě live microCT, jak rostou živí mořští koráli. Dokázali popsat, jak se formuje jejich vápenitá schránka, která doposud zůstávala skrytá pod povrchem. Výsledky ukázaly, jak koráli rostou, regenerují se a reagují na stres nebo konkurenční organismy, což by mohlo pomoci s ochranou těchto organismů, jež jsou zásadní pro řadu ekosystémů.
před 15 hhodinami

VideoVztahy jsou ve 21. století jiné než dřív, shodli se hosté pořadu Na dosah

„Je láska krásná? Ne, je zlá, krutá a bodá jako trn,“ psal o složitosti tohoto fenoménu už William Shakespeare v Romeovi a Julii. Bez lásky a vztahů lidé nefungují, tráví jimi podstatnou část života a denně v nich narážejí na nové a nové nástrahy. Právě lásce a vztahům i jejich podobě v moderním světě 21. století se věnoval pořad Na dosah, který moderuje Daniel Stach. Téma uchopil z pohledu vědy, zkušeností a umění, ale i filosofie a jazyka. O nejdůležitějších tématech hovořili bývalá hlavní psycholožka Armády ČR Helena Sováková, písničkář Michal Horák, socioložka Markéta Šetinová, sociolog Jakub Sedláček, filosof jazyka Tomáš Koblížek a lektor sebeobrany Pavel Houdek. Hosté se shodli, že vztahy jsou v současnosti jiné než dřív.
před 16 hhodinami

Smečka vlků zaútočila na stádo zubrů. Unikátní video pořídili polští biologové

Vědci v Polsku pořídili zřejmě první videozáznam toho, jak v Bělověžském pralese na východě země smečka vlků útočí na stádo zubrů. Server Notes from Poland píše, že video je z poloviny loňského září, Robin Wijnandsová a Tomasz Borowik z Polské akademie věd (PAN) ho ale zveřejnili teprve nyní na internetových stránkách odborného časopisu Ecology and Evolution.
před 17 hhodinami

Vědecké centrum Biocev už dekádu zkoumá viry, proteiny i nové léky

Biotechnologické a biomedicínské centrum Biocev, které bylo otevřeno před deseti lety, 16. června 2016, ve Vestci u Prahy, je jedním z několika velkých vědeckých projektů, takzvaných center excelence v Česku. Patří mezi ně například i nedaleký superlaser ELI v Dolních Břežanech, CEITEC v Brně nebo Ústav výzkumu globální změny CzechGlobe. V kontextu české i evropské vědy Biocev představuje špičkovou komplexní platformu pro rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny.
16. 6. 2026

Na rakovinu dělohy umírají stovky žen ročně. Zásadní roli hraje obezita

Asi 2100 žen v Česku si každý rok vyslechne diagnózu rakoviny dělohy. Přibližně čtyři stovky z nich na tuto nemoc zemřou, významná část z nich ale zbytečně. Jak upozornil gynekolog Michael Halaška z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, zásadní roli ve vzniku tohoto nebezpečného onemocnění totiž hraje kromě genetiky a syndromu PMOS zejména obezita.
16. 6. 2026
Načítání...