Tak zřejmě vypadala svatá Zdislava. Její tvář rekonstruovali pomocí nejmodernějších metod

Po více než sedmi stoletích má svatá Zdislava svoji tvář. Její pravděpodobný portrét je od konce května vystavený v bazilice v Jablonném v Podještědí, těsně vedle místa, kde je pohřbená. Její podoba vznikala pomocí unikátní technologie ve spolupráci českých a brazilských odborníků. Obrazů svaté Zdislavy je sice nespočet, ale tento by měl být historicky zdaleka nejvěrnější.

Nový portrét je vytvořený podle její lebky. Ostatky byly vyzvednuté z krypty roku 1907, když byla Zdislava blahořečená, její lebka je uložená poblíž krypty v novorokokovém relikviáři.

S myšlenkou rekonstrukce tváře přišel velitel komendy sv. Zdislavy –  Augustin Karel Andrle von Sylor. Organizátor projektu komentoval akci velmi lapidárně: „Nafotografovali jsme to a poslalo se to do Brazílie panu Moraesovi.“

Právě tam vznikl model lebky vymodelovaný v digitálním prostředí. Vycházelo se ze snímků pozůstatků lebky. Spodní čelist se nedochovala, vědci ji tedy museli sestavit podle nalezených úlomků. Teprve když byla kompletně hotová, přišly na řadu měkké tkáně.

Krok po kroku se tak na monitoru počítače s pomocí 3D animace zrodila tvář sv. Zdislavy. Hlavní roli v projektu hráli výše uvedený brazilský expert na 3D grafiku Cícero Moraes a český geofyzik Jiří Šindelář.

Jimi použitá metoda byla neinvazivní a nedestruktivní, nepoškodili tedy žádný z pozůstatků, které mají pro křesťany nepopsatelnou cenu. Brazilský expert je v tomto oboru světovou špičkou, na podobných projektech pracoval přímo pro Vatikán. Pro něj rekonstruoval například podobu svatého Antonína Paduánského. 

Celý portrét tedy vychází z věrné rekonstrukce podoby světice; výjimkou jsou oči. Jejich tvar je sice správný, barva se však nedá pouze z kostry poznat. Výsledná šedo-modrá byla použita po konzultacích s historiky.

Kdo byla svatá Zdislava?

Svatá Zdislava z Lemberka byla česká šlechtična a zakladatelka klášterů a špitálů, která žila ve třináctém století. Pocházela ze smíšeného česko-italského manželství, za muže si vzala významného šlechtice Havla z Lemberka, s nímž měla čtyři děti. Ten byl důležitou osobou na dvoře krále Václava I., Zdislava se však věnovala spíše klášterům a péči o potřebné.

V Jablonném zřejmě spoluzaložila chrám svatého Vavřince s klášterem pro dominikány. V Turnově je její jméno spojeno se založením kostela a dominikánského kláštera. Podle Dalimilovy kroniky dokonce prý křísila mrtvé, vracela zrak slepým a uzdravovala chromé i jinak nemocné:

Léta ot narozenie Jezu Krista miłostivéhopo tisiúciu po dvú stú po pěti dcát druhéhosvatého života paní Sdisłava s světa snide,pro niuž pracným veliká útěcha příde.Pěť mrtvých vzkřiesiła,mnoho slepých prosvietiła,chromých a małomocných mnoho uzdraviła,nad jinými pracnými veliké pomoci činiła.
Dalimilova kronika
o svaté Zdislavě

V roce 1907 byla prohlášena za blahoslavenou a roku 1995 papežem Janem Pavlem II. za svatou. Od roku 2000 je sv. Zdislava hlavní patronkou Litoměřické diecéze. Od roku 2002 se stala patronkou Libereckého kraje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Projekt Akademie věd má zajistit peníze výzkumu a vynálezy veřejnosti

Nově vznikající dceřiná akciová společnost Akademie věd ČR (AV ČR) má za cíl propojit výzkum s investory. Společnost je plně v rukou ústavů AV ČR, oznámil předseda Akademie Radomír Pánek. Základem bude inkubační program, který propojí vědecké týmy se strategickými partnery. Program je zaměřen na komplexní přípravu vzniku nových start-upů.
před 15 hhodinami

Roje AI mohou rozvrátit demokracie, varují výzkumníci

Schopnosti umělých inteligencí (AI) mohou být rizikem mnoha různými způsoby. Na novou hrozbu pro samotnou podstatu demokracie teď upozornila skupina německých vědců. Roje AI agentů by mohly zaplavit komunikační platformy a cíleně měnit náladu v zasažených zemích, tvrdí výzkumníci v rozhovoru pro ČT24.
před 16 hhodinami

Čínské AI modely vykradly ty americké, zlobí se firma

Umělé inteligence (AI) vznikly mnohdy na základě toho, že jejich provozovatelé je trénovali na nelegálně získaných datech. Tato praktika funguje dál a cílí na samotné modely AI. Vývojáři společnosti Anthropic tento týden upozornili, že tři čínské společnosti zabývající se umělou inteligencí „nelegálně získaly“ schopnosti modelu Claude. Ten je považovaný za jednu z nejvyspělejších AI současnosti.
před 19 hhodinami

Přichází jaro v zimě. Teploty se mohou přiblížit osmnácti stupňům

Po týdnech, kdy člověk na obloze nezahlédl Slunce a z nebe padal sníh nebo déšť, se počasí nad Evropou v posledním únorovém týdnu dramaticky mění. Velká část kontinentu už zažívá nebo zažije teplotně výrazně nadprůměrné dny a také velkou oblačnost v mnoha oblastech vystřídá slunečnější ráz počasí. V některých oblastech teplota letos poprvé dokonce dosáhne nebo přesáhne hranici dvaceti stupňů. Závěr klimatologické zimy tak přinese poměrně výraznou ochutnávku pravého jara.
před 21 hhodinami

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
24. 2. 2026

USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.
24. 2. 2026

Bouba a kiki fungují i u kuřat. Vědci boří jeden z pilířů jazykovědy

Nový výzkum italských psychologů zjistil, že jedno z univerzálních pravidel v lidském jazyce zřejmě nemá nic společného s řečí. Funguje totiž také u kuřat, která od lidí dělí tři sta milionů let evoluce.
24. 2. 2026

Před 70 lety padla Stalinova modla. Pomohl k tomu ze záhrobí i Lenin

Takzvaná „Fronta na maso“ – monumentální Stalinův pomník na pražské Letné – stál na místě necelý rok, když se nad jeho existencí už začaly stahovat mraky. Před 70 lety totiž začal XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu. Tehdejší první tajemník Nikita Chruščov na něm poprvé veřejně odsoudil Stalinovy zločiny a vytváření jeho kultu osobnosti. Projev byl tajný, brzo se ale dostal do světa. A Stalinova sláva začala uvadat. Příslib společenského uvolnění ale Sověti následně rázně utnuli.
24. 2. 2026
Načítání...