Tak zřejmě vypadala svatá Zdislava. Její tvář rekonstruovali pomocí nejmodernějších metod

Po více než sedmi stoletích má svatá Zdislava svoji tvář. Její pravděpodobný portrét je od konce května vystavený v bazilice v Jablonném v Podještědí, těsně vedle místa, kde je pohřbená. Její podoba vznikala pomocí unikátní technologie ve spolupráci českých a brazilských odborníků. Obrazů svaté Zdislavy je sice nespočet, ale tento by měl být historicky zdaleka nejvěrnější.

Nový portrét je vytvořený podle její lebky. Ostatky byly vyzvednuté z krypty roku 1907, když byla Zdislava blahořečená, její lebka je uložená poblíž krypty v novorokokovém relikviáři.

S myšlenkou rekonstrukce tváře přišel velitel komendy sv. Zdislavy –  Augustin Karel Andrle von Sylor. Organizátor projektu komentoval akci velmi lapidárně: „Nafotografovali jsme to a poslalo se to do Brazílie panu Moraesovi.“

Právě tam vznikl model lebky vymodelovaný v digitálním prostředí. Vycházelo se ze snímků pozůstatků lebky. Spodní čelist se nedochovala, vědci ji tedy museli sestavit podle nalezených úlomků. Teprve když byla kompletně hotová, přišly na řadu měkké tkáně.

Krok po kroku se tak na monitoru počítače s pomocí 3D animace zrodila tvář sv. Zdislavy. Hlavní roli v projektu hráli výše uvedený brazilský expert na 3D grafiku Cícero Moraes a český geofyzik Jiří Šindelář.

Jimi použitá metoda byla neinvazivní a nedestruktivní, nepoškodili tedy žádný z pozůstatků, které mají pro křesťany nepopsatelnou cenu. Brazilský expert je v tomto oboru světovou špičkou, na podobných projektech pracoval přímo pro Vatikán. Pro něj rekonstruoval například podobu svatého Antonína Paduánského. 

Celý portrét tedy vychází z věrné rekonstrukce podoby světice; výjimkou jsou oči. Jejich tvar je sice správný, barva se však nedá pouze z kostry poznat. Výsledná šedo-modrá byla použita po konzultacích s historiky.

Kdo byla svatá Zdislava?

Svatá Zdislava z Lemberka byla česká šlechtična a zakladatelka klášterů a špitálů, která žila ve třináctém století. Pocházela ze smíšeného česko-italského manželství, za muže si vzala významného šlechtice Havla z Lemberka, s nímž měla čtyři děti. Ten byl důležitou osobou na dvoře krále Václava I., Zdislava se však věnovala spíše klášterům a péči o potřebné.

V Jablonném zřejmě spoluzaložila chrám svatého Vavřince s klášterem pro dominikány. V Turnově je její jméno spojeno se založením kostela a dominikánského kláštera. Podle Dalimilovy kroniky dokonce prý křísila mrtvé, vracela zrak slepým a uzdravovala chromé i jinak nemocné:

Léta ot narozenie Jezu Krista miłostivéhopo tisiúciu po dvú stú po pěti dcát druhéhosvatého života paní Sdisłava s světa snide,pro niuž pracným veliká útěcha příde.Pěť mrtvých vzkřiesiła,mnoho slepých prosvietiła,chromých a małomocných mnoho uzdraviła,nad jinými pracnými veliké pomoci činiła.
Dalimilova kronika
o svaté Zdislavě

V roce 1907 byla prohlášena za blahoslavenou a roku 1995 papežem Janem Pavlem II. za svatou. Od roku 2000 je sv. Zdislava hlavní patronkou Litoměřické diecéze. Od roku 2002 se stala patronkou Libereckého kraje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 11 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 12 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 14 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 15 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 15 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 18 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...