Tak zřejmě vypadala svatá Zdislava. Její tvář rekonstruovali pomocí nejmodernějších metod

Po více než sedmi stoletích má svatá Zdislava svoji tvář. Její pravděpodobný portrét je od konce května vystavený v bazilice v Jablonném v Podještědí, těsně vedle místa, kde je pohřbená. Její podoba vznikala pomocí unikátní technologie ve spolupráci českých a brazilských odborníků. Obrazů svaté Zdislavy je sice nespočet, ale tento by měl být historicky zdaleka nejvěrnější.

Nový portrét je vytvořený podle její lebky. Ostatky byly vyzvednuté z krypty roku 1907, když byla Zdislava blahořečená, její lebka je uložená poblíž krypty v novorokokovém relikviáři.

S myšlenkou rekonstrukce tváře přišel velitel komendy sv. Zdislavy –  Augustin Karel Andrle von Sylor. Organizátor projektu komentoval akci velmi lapidárně: „Nafotografovali jsme to a poslalo se to do Brazílie panu Moraesovi.“

Právě tam vznikl model lebky vymodelovaný v digitálním prostředí. Vycházelo se ze snímků pozůstatků lebky. Spodní čelist se nedochovala, vědci ji tedy museli sestavit podle nalezených úlomků. Teprve když byla kompletně hotová, přišly na řadu měkké tkáně.

Krok po kroku se tak na monitoru počítače s pomocí 3D animace zrodila tvář sv. Zdislavy. Hlavní roli v projektu hráli výše uvedený brazilský expert na 3D grafiku Cícero Moraes a český geofyzik Jiří Šindelář.

Jimi použitá metoda byla neinvazivní a nedestruktivní, nepoškodili tedy žádný z pozůstatků, které mají pro křesťany nepopsatelnou cenu. Brazilský expert je v tomto oboru světovou špičkou, na podobných projektech pracoval přímo pro Vatikán. Pro něj rekonstruoval například podobu svatého Antonína Paduánského. 

Celý portrét tedy vychází z věrné rekonstrukce podoby světice; výjimkou jsou oči. Jejich tvar je sice správný, barva se však nedá pouze z kostry poznat. Výsledná šedo-modrá byla použita po konzultacích s historiky.

Kdo byla svatá Zdislava?

Svatá Zdislava z Lemberka byla česká šlechtična a zakladatelka klášterů a špitálů, která žila ve třináctém století. Pocházela ze smíšeného česko-italského manželství, za muže si vzala významného šlechtice Havla z Lemberka, s nímž měla čtyři děti. Ten byl důležitou osobou na dvoře krále Václava I., Zdislava se však věnovala spíše klášterům a péči o potřebné.

V Jablonném zřejmě spoluzaložila chrám svatého Vavřince s klášterem pro dominikány. V Turnově je její jméno spojeno se založením kostela a dominikánského kláštera. Podle Dalimilovy kroniky dokonce prý křísila mrtvé, vracela zrak slepým a uzdravovala chromé i jinak nemocné:

Léta ot narozenie Jezu Krista miłostivéhopo tisiúciu po dvú stú po pěti dcát druhéhosvatého života paní Sdisłava s světa snide,pro niuž pracným veliká útěcha příde.Pěť mrtvých vzkřiesiła,mnoho slepých prosvietiła,chromých a małomocných mnoho uzdraviła,nad jinými pracnými veliké pomoci činiła.
Dalimilova kronika
o svaté Zdislavě

V roce 1907 byla prohlášena za blahoslavenou a roku 1995 papežem Janem Pavlem II. za svatou. Od roku 2000 je sv. Zdislava hlavní patronkou Litoměřické diecéze. Od roku 2002 se stala patronkou Libereckého kraje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 12 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 14 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 16 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 18 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled