Studie: Velké firmy často zveličují svůj boj proti klimatickým změnám

Mnoha předním světovým firmám se nedaří dosahovat svých cílů v boji proti klimatickým změnám. Podniky navíc běžně podávají přehnané či zkreslené informace o svém pokroku v této oblasti. Vyplývá to ze studie organizací New Climate Institute a Carbon Market Watch, která zkoumala 25 velkých korporací.

Mezi firmy, které procházejí příliš pomalými změnami, patří například internetový vyhledávač Google, internetový obchod Amazon, výrobce nábytku IKEA, technologický gigant Apple či potravinářská společnost Nestlé. Část z těchto podniků ale podle stanice BBC sdělila, že nesouhlasí s některými metodami, které jsou ve studii použity. Uvedly, že jsou odhodlány podnikat opatření k omezení klimatických změn.

Zkoumané podniky se podle studie podílejí zhruba pěti procenty na globálních emisích skleníkových plynů. Mají tak sice obrovskou uhlíkovou stopu, ale zároveň velký prostor k tomu, aby stály v čele úsilí o omezení klimatických změn.

Hlavní autor studie Thomas Day uvedl, že původním záměrem jeho týmu bylo objevit co nejvíce přínosných praktik v korporátním sektoru hodných následování, ale že zjištěné skutečnosti přinesly zklamání. „Zatímco tlak na podniky, aby řešily klimatické změny, se zvyšuje, jejich ambiciózně znějící prohlášení často postrádají skutečný obsah, což může být zavádějící pro spotřebitele i regulátory,“ prohlásil. „Dokonce i firmy, které si vedou relativně dobře, svá opatření zveličují,“ dodal.

Gilles Dufrasne ze společnosti Carbon Market Watch vyzval regulátory k opatřením, která by tyto praktiky ukončila. „Zavádějící reklamy podniků mají reálný dopad na spotřebitele i politiky. Vytváří v nás falešnou představu, že tyto firmy podnikají dostatečné kroky, ačkoliv skutečnost je tomu velmi vzdálená,“ prohlásil. „Bez větší regulace to bude pokračovat,“ řekl.

„Společnosti musí čelit realitě měnící se planety. To, co se zdálo přijatelné před deseti lety, už nestačí,“ řekl Dufrasne. „Stanovení vágních cílů bez skutečných opatření nikam nevede a může být horší než nedělat nic, pokud klame veřejnost. Země při přijímání Pařížské dohody ukázaly, že potřebujeme nový začátek, a společnosti to musí reflektovat ve svých vlastních krocích,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 54 mminutami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
před 1 hhodinou

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 3 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 5 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 7 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 17 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
včera v 13:30

Archeologové nově přiblížili příběh lékaře, který zahynul v Pompejích

Stále existuje mnoho příběhů, které čekají na to, až budou vyprávěny, a které se vynořují z obrovského množství nálezů, jež pod vrstvami sopečných vyvrženin zůstaly v Pompejích. A řadu příběhů rozvíjí a zpřesňují opakovaná prostudování. Teď se to podařilo v jednom z nejlépe prozkoumaných míst – slavné Zahradě utečenců. Výpočetní tomografie pomohla vědcům přiblížit příběh lékaře.
včera v 10:26
Načítání...