Studie: Velké firmy často zveličují svůj boj proti klimatickým změnám

Mnoha předním světovým firmám se nedaří dosahovat svých cílů v boji proti klimatickým změnám. Podniky navíc běžně podávají přehnané či zkreslené informace o svém pokroku v této oblasti. Vyplývá to ze studie organizací New Climate Institute a Carbon Market Watch, která zkoumala 25 velkých korporací.

Mezi firmy, které procházejí příliš pomalými změnami, patří například internetový vyhledávač Google, internetový obchod Amazon, výrobce nábytku IKEA, technologický gigant Apple či potravinářská společnost Nestlé. Část z těchto podniků ale podle stanice BBC sdělila, že nesouhlasí s některými metodami, které jsou ve studii použity. Uvedly, že jsou odhodlány podnikat opatření k omezení klimatických změn.

Zkoumané podniky se podle studie podílejí zhruba pěti procenty na globálních emisích skleníkových plynů. Mají tak sice obrovskou uhlíkovou stopu, ale zároveň velký prostor k tomu, aby stály v čele úsilí o omezení klimatických změn.

Hlavní autor studie Thomas Day uvedl, že původním záměrem jeho týmu bylo objevit co nejvíce přínosných praktik v korporátním sektoru hodných následování, ale že zjištěné skutečnosti přinesly zklamání. „Zatímco tlak na podniky, aby řešily klimatické změny, se zvyšuje, jejich ambiciózně znějící prohlášení často postrádají skutečný obsah, což může být zavádějící pro spotřebitele i regulátory,“ prohlásil. „Dokonce i firmy, které si vedou relativně dobře, svá opatření zveličují,“ dodal.

Gilles Dufrasne ze společnosti Carbon Market Watch vyzval regulátory k opatřením, která by tyto praktiky ukončila. „Zavádějící reklamy podniků mají reálný dopad na spotřebitele i politiky. Vytváří v nás falešnou představu, že tyto firmy podnikají dostatečné kroky, ačkoliv skutečnost je tomu velmi vzdálená,“ prohlásil. „Bez větší regulace to bude pokračovat,“ řekl.

„Společnosti musí čelit realitě měnící se planety. To, co se zdálo přijatelné před deseti lety, už nestačí,“ řekl Dufrasne. „Stanovení vágních cílů bez skutečných opatření nikam nevede a může být horší než nedělat nic, pokud klame veřejnost. Země při přijímání Pařížské dohody ukázaly, že potřebujeme nový začátek, a společnosti to musí reflektovat ve svých vlastních krocích,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
před 18 hhodinami

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026
Načítání...