Štěně unesené orlem a nalezené na australském dvorku může spasit celý psí druh

Na australském dvorku se našlo štěně, které se tam zdánlivě nemělo jak dostat. Podle stop na jeho těle ho tam s největší pravděpodobností upustil nějaký dravý pták. Ještě větším překvapením ale byly výsledky genetických testů: odhalily totiž, že se jedná o čistokrevného divokého psa dingo, což je v dnešní době velká vzácnost.

Štěně nalezené na předměstí městečka Wandiligong ve státě Victoria dostalo jméno Wandi. Na svých bedrech nese zodpovědnost za celý svůj druh. 

Podle Lyn Watsonové, která vede Australskou nadaci pro záchranu dingů, je takový nález velmi výjimečný – a fenka se nyní stane důležitou součástí programu na záchranu těchto psovitých šelem. Dingové jsou totiž v současnosti ohrožení – jak změnami klimatu, tak především zánikem tradiční australské přírody, intenzivním zemědělstvím a industrializací země.

„Jsou to naši vrcholoví predátoři, jsou to naši lvi,“ uvedla Watsonová pro CNN. „Jejich úkolem bylo udržet populaci klokanů nízkou. To byla jejich práce před příchodem Evropanů, to dělali celá tisíciletí,“ dodala. Dingové nejsou původním australským druhem, nevyvinuli se zde – na kontinent se dostali zřejmě v rámci jedné z vln lidských migrací. Podle Červeného seznamu jsou dnes ohrožení.

Štěně zázrakem přežilo pád z výšky

Když majitelé domku štěně našli na svém dvorku, nemohli věřit svým očím: zvíře se sem nemělo jak dostat. Jinak ale vypadalo jako normální drobný pes. Přivolaná zvěrolékařka si všimla, že má na těle stopy připomínající spáry nějakého dravce. Podle ní bylo štěně uloveno velkým dravým ptákem: takový orel klínoocasý s rozpětím křídel přes 220 centimetrů by to dokázal bez problémů. Pak ho ale upustil a zvíře spadlo na dvorek – jen zázrakem se mu nic nestalo.

Orel klínoocasý
Zdroj: fir0002/ Wikimedia Commons

Zvěrolékařka ale současně dokázala identifikovat, že se jedná o psa dingo – přitom nikde v okolí Wandiligongu tyto šelmy nežijí. Poté se o zvířeti dozvěděla výše zmíněná nadace a její zástupci poprosili o vzorek krve. Z ní se podařilo vyčíst, že jde o zcela čistokrevného dinga, což je v současné době velmi vzácné.

Většina těchto zvířat už totiž čistokrevná není, čím dál častěji se kříží se zdivočelými domestikovanými psy – najít stoprocentně čistokrevného dinga v přírodě je dnes už malý zázrak. I v záchranné stanici Australské nadace pro záchranu dingů mají takových zvířat jen necelé čtyři desítky – a trpí tím, že pro ně nemají vhodné partnery s dostatečně odlišnými geny.

Nově nalezené mládě je tedy pro ochránce zvířat genetickým pokladem, který může slábnoucí populaci zachránit před degenerací a pomoci úspěšnému návratu dingů do volné přírody. A také se stalo prakticky přes noc hvězdou australských sociálních sítí – jeho profil na Instagramu má už přes 21 tisíc sledujících. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...