Štěně unesené orlem a nalezené na australském dvorku může spasit celý psí druh

Na australském dvorku se našlo štěně, které se tam zdánlivě nemělo jak dostat. Podle stop na jeho těle ho tam s největší pravděpodobností upustil nějaký dravý pták. Ještě větším překvapením ale byly výsledky genetických testů: odhalily totiž, že se jedná o čistokrevného divokého psa dingo, což je v dnešní době velká vzácnost.

Štěně nalezené na předměstí městečka Wandiligong ve státě Victoria dostalo jméno Wandi. Na svých bedrech nese zodpovědnost za celý svůj druh. 

Podle Lyn Watsonové, která vede Australskou nadaci pro záchranu dingů, je takový nález velmi výjimečný – a fenka se nyní stane důležitou součástí programu na záchranu těchto psovitých šelem. Dingové jsou totiž v současnosti ohrožení – jak změnami klimatu, tak především zánikem tradiční australské přírody, intenzivním zemědělstvím a industrializací země.

„Jsou to naši vrcholoví predátoři, jsou to naši lvi,“ uvedla Watsonová pro CNN. „Jejich úkolem bylo udržet populaci klokanů nízkou. To byla jejich práce před příchodem Evropanů, to dělali celá tisíciletí,“ dodala. Dingové nejsou původním australským druhem, nevyvinuli se zde – na kontinent se dostali zřejmě v rámci jedné z vln lidských migrací. Podle Červeného seznamu jsou dnes ohrožení.

Štěně zázrakem přežilo pád z výšky

Když majitelé domku štěně našli na svém dvorku, nemohli věřit svým očím: zvíře se sem nemělo jak dostat. Jinak ale vypadalo jako normální drobný pes. Přivolaná zvěrolékařka si všimla, že má na těle stopy připomínající spáry nějakého dravce. Podle ní bylo štěně uloveno velkým dravým ptákem: takový orel klínoocasý s rozpětím křídel přes 220 centimetrů by to dokázal bez problémů. Pak ho ale upustil a zvíře spadlo na dvorek – jen zázrakem se mu nic nestalo.

Orel klínoocasý
Zdroj: fir0002/ Wikimedia Commons

Zvěrolékařka ale současně dokázala identifikovat, že se jedná o psa dingo – přitom nikde v okolí Wandiligongu tyto šelmy nežijí. Poté se o zvířeti dozvěděla výše zmíněná nadace a její zástupci poprosili o vzorek krve. Z ní se podařilo vyčíst, že jde o zcela čistokrevného dinga, což je v současné době velmi vzácné.

Většina těchto zvířat už totiž čistokrevná není, čím dál častěji se kříží se zdivočelými domestikovanými psy – najít stoprocentně čistokrevného dinga v přírodě je dnes už malý zázrak. I v záchranné stanici Australské nadace pro záchranu dingů mají takových zvířat jen necelé čtyři desítky – a trpí tím, že pro ně nemají vhodné partnery s dostatečně odlišnými geny.

Nově nalezené mládě je tedy pro ochránce zvířat genetickým pokladem, který může slábnoucí populaci zachránit před degenerací a pomoci úspěšnému návratu dingů do volné přírody. A také se stalo prakticky přes noc hvězdou australských sociálních sítí – jeho profil na Instagramu má už přes 21 tisíc sledujících. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
před 10 hhodinami

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
včera v 09:00

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026
Načítání...