Štěně unesené orlem a nalezené na australském dvorku může spasit celý psí druh

Na australském dvorku se našlo štěně, které se tam zdánlivě nemělo jak dostat. Podle stop na jeho těle ho tam s největší pravděpodobností upustil nějaký dravý pták. Ještě větším překvapením ale byly výsledky genetických testů: odhalily totiž, že se jedná o čistokrevného divokého psa dingo, což je v dnešní době velká vzácnost.

Štěně nalezené na předměstí městečka Wandiligong ve státě Victoria dostalo jméno Wandi. Na svých bedrech nese zodpovědnost za celý svůj druh. 

Podle Lyn Watsonové, která vede Australskou nadaci pro záchranu dingů, je takový nález velmi výjimečný – a fenka se nyní stane důležitou součástí programu na záchranu těchto psovitých šelem. Dingové jsou totiž v současnosti ohrožení – jak změnami klimatu, tak především zánikem tradiční australské přírody, intenzivním zemědělstvím a industrializací země.

„Jsou to naši vrcholoví predátoři, jsou to naši lvi,“ uvedla Watsonová pro CNN. „Jejich úkolem bylo udržet populaci klokanů nízkou. To byla jejich práce před příchodem Evropanů, to dělali celá tisíciletí,“ dodala. Dingové nejsou původním australským druhem, nevyvinuli se zde – na kontinent se dostali zřejmě v rámci jedné z vln lidských migrací. Podle Červeného seznamu jsou dnes ohrožení.

Štěně zázrakem přežilo pád z výšky

Když majitelé domku štěně našli na svém dvorku, nemohli věřit svým očím: zvíře se sem nemělo jak dostat. Jinak ale vypadalo jako normální drobný pes. Přivolaná zvěrolékařka si všimla, že má na těle stopy připomínající spáry nějakého dravce. Podle ní bylo štěně uloveno velkým dravým ptákem: takový orel klínoocasý s rozpětím křídel přes 220 centimetrů by to dokázal bez problémů. Pak ho ale upustil a zvíře spadlo na dvorek – jen zázrakem se mu nic nestalo.

Orel klínoocasý
Zdroj: fir0002/ Wikimedia Commons

Zvěrolékařka ale současně dokázala identifikovat, že se jedná o psa dingo – přitom nikde v okolí Wandiligongu tyto šelmy nežijí. Poté se o zvířeti dozvěděla výše zmíněná nadace a její zástupci poprosili o vzorek krve. Z ní se podařilo vyčíst, že jde o zcela čistokrevného dinga, což je v současné době velmi vzácné.

Většina těchto zvířat už totiž čistokrevná není, čím dál častěji se kříží se zdivočelými domestikovanými psy – najít stoprocentně čistokrevného dinga v přírodě je dnes už malý zázrak. I v záchranné stanici Australské nadace pro záchranu dingů mají takových zvířat jen necelé čtyři desítky – a trpí tím, že pro ně nemají vhodné partnery s dostatečně odlišnými geny.

Nově nalezené mládě je tedy pro ochránce zvířat genetickým pokladem, který může slábnoucí populaci zachránit před degenerací a pomoci úspěšnému návratu dingů do volné přírody. A také se stalo prakticky přes noc hvězdou australských sociálních sítí – jeho profil na Instagramu má už přes 21 tisíc sledujících. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 1 hhodinou

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 4 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 12 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
včera v 14:47

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
včera v 11:30

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
27. 4. 2026
Načítání...