Start lodě Sojuz se nezdařil. Posádka musela nouzově přistát v Kazachstánu

Čtvrteční start rakety Sojuz k Mezinárodní vesmírné stanici skončil neúspěchem. Kvůli poruše musel být přerušen a posádka se musela vrátit po balistické dráze zpět. Posádka misi přežila ve zdraví.

Krátce po startu se objevily první informace o problému s nosnou raketou, let musel být přerušen a Sojuz byl naveden na nouzové přistání. Kolem 11.15 oznámila ruská strana, že astronauti úspěšně přistáli přibližně 20 kilometrů od města Jezkazgan v Kazachstánu a zřejmě jsou v pořádku.

Že je posádka v bezpečí, potvrdil i šéf ruské kosmické agentury Dmitrij Rogozin;  těsně po dvanácté NASA oznámila, že záchranáři dorazili na místo přistání a že oba členové posádky opustili modul. 

Ředitel americké kosmické agentury NASA Jim Bridenstine už přišel s oficiálním vyjádřením: potvrdil v něm, že ruská verze události odpovídá tomu, co ví NASA. Oba astronauti jsou podle něj v dobrém zdravotním stavu a vezou je do Gagarinova centra v Hvězdném městečku nedaleko Moskvy. Nakonec neletěli do Moskvy, ale zpět na Bajkonur, odkud se má americký astronaut co nejrychleji vrátit do vlasti.

Roskosmos, ruská kosmická agentura, už zveřejnil první záběry posádky Sojuzu po návratu. Astronauti mají strávit noc v nemocnici na Bajkonuru kvůli dalšímu pozorování, uvedla agentura Interfax s odvoláním na nejmenovaný zdroj.

Kde začal problém?

Posádka hlásila problém při oddělování prvního stupně. Ukázalo se, že Sojuz nemá dostatečnou rychlost, aby dosáhl oběžné dráhy. Velení mise oznámilo, že se posádka pokusí o návrat na Zem po balistické dráze – ostrý sestup znamená vždy riziko. Při něm byli vystaveni přetížení mezi 6-7 G.

Podle průběžných informací velení celou dobu s astronauty komunikovalo, že jsou v dobrém stavu informovalo i posádku na Mezinárodní vesmírné stanici ISS. Na místo předpokládaného přistání vyrazily okamžitě záchranné týmy. Posádka i záchranáři jsou na takové situace trénovaní, takže záchranná mise proběhla dokonale.

Podle Dušana Majera z webu Kosmonautix vznikl problém s největší pravděpodobností s takzvanými urychlovacími bloky. Posádka to cítila - podle Majera zažívala při startu výrazně větší třes, než je obvyklé. A příčina? „Osobně bych se nedivil, kdyby za tím byla lidská chyba,“ řekl Majer. „Že se taková závada objevila při pilotovaném letu, mě poměrně děsí,“ dodal.  Podívejte se na jeho vysvětlení:

Stejné vysvětlení má i Michal Václavík z České kosmické kanceláře, podle něhož byl problém minimálně s jedním urychlovacím stupněm. „Došlo u něho k nečekanému rozlomení, zatím se dělají analýzy fotografií. A taky se musí určit přesný čas, zda k tomu došlo před, při, nebo po plánovaném čase oddělení,“ uvedl.

Dimitroj Rogozin z Roskomosu už na Twitteru uvedl, že ruská strana vytvořila speciální komisi, která má příčiny nehody vyšetřit, tiskovou konferenci zatím nechce svolávat. Záchranný systém Sojuzu podle něj zafungoval správně.

Agentura RIA-Novosti napsala, že po nezdařeném startu byly pozastaveny všechny ruské pilotované lety do vesmíru. Rusko přitom zatím zajišťuje veškerou dopravu posádek na ISS a zpět na Zemi. Příští rok plánují testovací lety americké soukromé společnosti.

Kosmická loď Sojuz MS-10 měla na Mezinárodní vesmírnou stanici ISS dopravit dva nové členy posádky – ruského kosmonauta Alexeje Ovčinina a amerického astronauta Nicka Hagueho – a také množství zásob i vědeckých experimentů. 

Problém v minulosti

Celá situace připomíná podle webu Spaceflightnow rok 1975, kdy selhala raketa Sojuz 18, kdy došlo k poruše po 295 sekundách letu. Posádka, která tehdy mířila ke stanici Sojuz 4, zažila během sestupu přetížení 21 G, ale přistála nakonec bez problémů.

Ruský, respektive sovětský vesmírný program zažil velké potíže také při startu rakety s lidskou posádkou před 35 lety, v září 1983. Tehdy necelou minutu před vypuštěním lodi Sojuz T-10-1, která měla zamířit k orbitální stanici Saljut 7, vypukl požár nosné rakety.

Kosmonauti Vladimir Titov a Gennadij Strekalov přežili díky záchrannému systému, který kabinu s nimi vynesl do výšky jednoho kilometru, aby po pěti minutách dosedla čtyři kilometry od hořící rakety.

Nahrávám video
Události: Nezdařený start rakety Sojuz k ISS
Zdroj: ČT24

Problém v budoucnosti

Problém je teď podle serveru CBC s posádkou kosmické stanice ISS. Ta má totiž k dispozici jen jednu transportní loď – tu, na které se v září objevil problém se záhadnou dírou. Tento Sojuz ale obsahuje palivo, které nevydrží věčně, což značně omezuje jeho životnost. Podle CBC tato loď bude k dispozici nanejvýše čtvrt roku. Jestli se vyšetřování protáhne, bude nutné, aby současná tříčlenná posádka ISS opustila – předtím by ale musela stanici zaplombovat a uvést do automatického řízení; něco takového se nestalo 18 let.

Raketa Sojuz také musí před startem s lidmi podstoupit certifikační let bez posádky. Experti už také podle CBC zvažují variantu, že by posádce byl poslán jeden nepilotovaný Sojuz, který by dorazil v automatickém režimu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
před 4 hhodinami

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
včera v 11:11

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizovánovčera v 09:13

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánovčera v 08:38

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
1. 4. 2026

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
1. 4. 2026
Načítání...