Start lodě Sojuz se nezdařil. Posádka musela nouzově přistát v Kazachstánu

Čtvrteční start rakety Sojuz k Mezinárodní vesmírné stanici skončil neúspěchem. Kvůli poruše musel být přerušen a posádka se musela vrátit po balistické dráze zpět. Posádka misi přežila ve zdraví.

Krátce po startu se objevily první informace o problému s nosnou raketou, let musel být přerušen a Sojuz byl naveden na nouzové přistání. Kolem 11.15 oznámila ruská strana, že astronauti úspěšně přistáli přibližně 20 kilometrů od města Jezkazgan v Kazachstánu a zřejmě jsou v pořádku.

Že je posádka v bezpečí, potvrdil i šéf ruské kosmické agentury Dmitrij Rogozin;  těsně po dvanácté NASA oznámila, že záchranáři dorazili na místo přistání a že oba členové posádky opustili modul. 

Ředitel americké kosmické agentury NASA Jim Bridenstine už přišel s oficiálním vyjádřením: potvrdil v něm, že ruská verze události odpovídá tomu, co ví NASA. Oba astronauti jsou podle něj v dobrém zdravotním stavu a vezou je do Gagarinova centra v Hvězdném městečku nedaleko Moskvy. Nakonec neletěli do Moskvy, ale zpět na Bajkonur, odkud se má americký astronaut co nejrychleji vrátit do vlasti.

Roskosmos, ruská kosmická agentura, už zveřejnil první záběry posádky Sojuzu po návratu. Astronauti mají strávit noc v nemocnici na Bajkonuru kvůli dalšímu pozorování, uvedla agentura Interfax s odvoláním na nejmenovaný zdroj.

Kde začal problém?

Posádka hlásila problém při oddělování prvního stupně. Ukázalo se, že Sojuz nemá dostatečnou rychlost, aby dosáhl oběžné dráhy. Velení mise oznámilo, že se posádka pokusí o návrat na Zem po balistické dráze – ostrý sestup znamená vždy riziko. Při něm byli vystaveni přetížení mezi 6-7 G.

Podle průběžných informací velení celou dobu s astronauty komunikovalo, že jsou v dobrém stavu informovalo i posádku na Mezinárodní vesmírné stanici ISS. Na místo předpokládaného přistání vyrazily okamžitě záchranné týmy. Posádka i záchranáři jsou na takové situace trénovaní, takže záchranná mise proběhla dokonale.

Podle Dušana Majera z webu Kosmonautix vznikl problém s největší pravděpodobností s takzvanými urychlovacími bloky. Posádka to cítila - podle Majera zažívala při startu výrazně větší třes, než je obvyklé. A příčina? „Osobně bych se nedivil, kdyby za tím byla lidská chyba,“ řekl Majer. „Že se taková závada objevila při pilotovaném letu, mě poměrně děsí,“ dodal.  Podívejte se na jeho vysvětlení:

Stejné vysvětlení má i Michal Václavík z České kosmické kanceláře, podle něhož byl problém minimálně s jedním urychlovacím stupněm. „Došlo u něho k nečekanému rozlomení, zatím se dělají analýzy fotografií. A taky se musí určit přesný čas, zda k tomu došlo před, při, nebo po plánovaném čase oddělení,“ uvedl.

Dimitroj Rogozin z Roskomosu už na Twitteru uvedl, že ruská strana vytvořila speciální komisi, která má příčiny nehody vyšetřit, tiskovou konferenci zatím nechce svolávat. Záchranný systém Sojuzu podle něj zafungoval správně.

Agentura RIA-Novosti napsala, že po nezdařeném startu byly pozastaveny všechny ruské pilotované lety do vesmíru. Rusko přitom zatím zajišťuje veškerou dopravu posádek na ISS a zpět na Zemi. Příští rok plánují testovací lety americké soukromé společnosti.

Kosmická loď Sojuz MS-10 měla na Mezinárodní vesmírnou stanici ISS dopravit dva nové členy posádky – ruského kosmonauta Alexeje Ovčinina a amerického astronauta Nicka Hagueho – a také množství zásob i vědeckých experimentů. 

Problém v minulosti

Celá situace připomíná podle webu Spaceflightnow rok 1975, kdy selhala raketa Sojuz 18, kdy došlo k poruše po 295 sekundách letu. Posádka, která tehdy mířila ke stanici Sojuz 4, zažila během sestupu přetížení 21 G, ale přistála nakonec bez problémů.

Ruský, respektive sovětský vesmírný program zažil velké potíže také při startu rakety s lidskou posádkou před 35 lety, v září 1983. Tehdy necelou minutu před vypuštěním lodi Sojuz T-10-1, která měla zamířit k orbitální stanici Saljut 7, vypukl požár nosné rakety.

Kosmonauti Vladimir Titov a Gennadij Strekalov přežili díky záchrannému systému, který kabinu s nimi vynesl do výšky jednoho kilometru, aby po pěti minutách dosedla čtyři kilometry od hořící rakety.

Nahrávám video

Problém v budoucnosti

Problém je teď podle serveru CBC s posádkou kosmické stanice ISS. Ta má totiž k dispozici jen jednu transportní loď – tu, na které se v září objevil problém se záhadnou dírou. Tento Sojuz ale obsahuje palivo, které nevydrží věčně, což značně omezuje jeho životnost. Podle CBC tato loď bude k dispozici nanejvýše čtvrt roku. Jestli se vyšetřování protáhne, bude nutné, aby současná tříčlenná posádka ISS opustila – předtím by ale musela stanici zaplombovat a uvést do automatického řízení; něco takového se nestalo 18 let.

Raketa Sojuz také musí před startem s lidmi podstoupit certifikační let bez posádky. Experti už také podle CBC zvažují variantu, že by posádce byl poslán jeden nepilotovaný Sojuz, který by dorazil v automatickém režimu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
před 15 hhodinami

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
11. 6. 2026
Načítání...