Španělsko je světovým mistrem v dárcovství orgánů. Jak funguje nejlepší systém světa?

Juan Benito Druet se právě dozvěděl, že se mu možná změní život. Za několik hodin na něho čeká nová ledvina díky průkopnickému mechanismu dárcovství orgánů, který už čtvrtstoletí Španělsku závidí celý svět.

„Nevím, co se stane. Ale musím to riziko podstoupit,“ svěřuje se třiašedesátiletý muž ve svém pokoji v nemocnici La Paz v Madridu. Zdravotníci se ho snaží uklidňovat: takový druh operace se ve Španělsku dělá denně. Loni bylo v zemi podle Národní organizace pro transplantace (ONT) provedeno 4818 transplantací orgánů, z toho 2994 ledvin.

Tato organizace Španělsku umožňuje, že už 25 let drží světový rekord v počtu zesnulých dárců orgánů na milion obyvatel: loni tento počet podle ONT činil 43,4 dárců na milion obyvatel. V roce 2015 tento počet podle údajů zveřejněných Radou Evropy ve Španělsku činil 40,2, zatímco ve Spojených státech jen 28,2, ve Francii 28,1 a v Německu 10,9.

Zázrak za čtyři a půl hodiny

Jeronima, podporovaná manželem a doprovázená svými dvěma odrostlými dětmi, je z transplantace nadšená: „Je to ještě lepší, než kdybych vyhrála v loterii!“ Tato šedesátiletá žena se už těší, jak si vyjede na dovolenou, neboť stejně jako Juan Benito musela celý rok chodit na dialýzu.

Nahrávám video
Před 30 lety zachránila transplantace kostní dřeně první život
Zdroj: ČT24

Operace trvá čtyři a půl hodiny. Chirurgové připraví ledvinu, která byla den předtím odebrána zesnulé pacientce, a pouštějí se do transplantace. Pacienti pak přibírají na váze a je jim lépe. „Jako by jim byl vdechnut nový život,“ vysvětluje zakladatel ONT Rafael Matesanz.

Vychvaluje španělský centralizovaný systém, který se snaží převzít Chorvatsko a Portugalsko a který inspiroval další země v Evropě.

Každá nemocnice má jednoho koordinátora pro transplantace. Ať už jde o lékaře, nebo sestry, jde většinou o experty na intenzivní péči. To je zásadní předpoklad, který Španělsko vytvořilo jako první, zdůrazňuje doktor Matesanz. Španělé jsou také nejlepší v tom, jak vyhledávají pacienty, jimž hrozí mozková mrtvice nebo srdeční selhání, kdy orgány jako ledviny, játra, plíce či slinivka mohou ještě fungovat, a tedy mohou být i transplantovány.

Nahrávám video
První česká transplantace dělohy
Zdroj: ČT24

Souhlas s dárcovstvím je ihned sdělen ONT, která vyhledá nejlépe vyhovujícího pacienta na čekací listině. Pokud žije daleko, orgán je k němu přepraven letecky. Operace je zdarma, je anonymní a mohou ji podstoupit jen osoby žijící ve Španělsku, aby se zabránilo nelegálnímu obchodu s orgány.

„To, čím se od ostatních lišíme, je organizace systému. Tato síť, tato centralizace, to je klíč“ ke španělskému úspěchu, vysvětluje expertka na etické otázky při Světové zdravotnické organizaci (WHO) v Ženevě Marie-Charlotte Bouësseauová.

Čekání na orgány většinou nevyjde

Ve světovém měřítku je podle odhadů WHO zajištěno jen deset procent potřeb transplantací. „To znamená, že 90 procent pacientů na čekacích listinách zemře,“ uvádí Bouësseauová. Ve Španělsku podle ONT loni zemřelo jen čtyři až šest procent pacientů, kteří čekali na životně důležitý orgán. Podle španělského zákona platí, že neprojevila-li zesnulá osoba za svého života jinou vůli, předpokládá se, že lze její orgány darovat. Tentýž princip platí ve Francii od 1. ledna 2017.

Zdravotníci se však radí s příbuznými. „Je třeba hodně empatie, jemnosti a respektu,“ vysvětluje koordinátorka transplantací v nemocnici La Paz Belém Estébanezová. „Mnohé rodiny utěšuje to, když vědí, že orgán jejich syna nebo dcery bude žít v jiné osobě, že jim lidé budou děkovat za život,“ říká. To je také případ Ramóna Garcíi Castilla, který se po transplantaci ledviny zavázal, že bude jíst vyváženě a pít denně dva litry vody. „Musím se o ni mnohem více starat. Jsem za ni vděčný,“ říká.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové popsali unikátní masakr žen a dětí z doby železné

Před 2800 lety se odehrál masakr, při kterém neznámí útočníci pobili desítky žen a dětí. Archeologové teď pomocí forenzních metod zkoušejí popsat, co se tehdy vlastně stalo a proč je celá řada okolností spojených s touto masovou vraždou tak podivná.
před 1 hhodinou

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
před 19 hhodinami

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
před 21 hhodinami

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
před 22 hhodinami

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
9. 3. 2026

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
9. 3. 2026

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
9. 3. 2026

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
9. 3. 2026
Načítání...