Soud potvrdil, že nádor u muže vznikl z používání telefonu. Co na to věda?

Italský soud uznal souvislost mezi nezhoubným nádorem a častým používáním mobilního telefonu a rozhodl, že muž, který se na něj kvůli svému problému obrátil, bude dostávat doživotní rentu.

Případ se týká sedmapadesátiletého muže, který byl zaměstnán u velkého podniku a do jehož pracovních povinností patřilo používat až čtyři hodiny denně telefon. Po 15 letech začal mít zdravotní potíže v podobě pocitu trvalého ucpání ucha. Lékaři diagnostikovali neurinom akustiku, tedy nezhoubný nádor vycházející z Schwannomových buněk obalujících sluchový a rovnovážný nerv.

„Naštěstí je to nezhoubný nádor, ale způsobil invaliditu. Musel jsem se podrobit odnětí sluchového nervu a na pravé ucho jsem hluchý,“ sdělil postižený, jehož jméno nebylo uvedeno.

Soudem pověřený znalec určil 23procentní invaliditu a rozhodl, že pojišťovna pracovních úrazů má muži vyplácet doživotně měsíčně 500 eur (13 000 Kč). Mužovi právníci oznámili, že rozhodnutí dokazuje souvislost mezi „nevhodným používáním telefonu a mozkovým nádorem“. Proti rozsudku, který byl zveřejněn dnes, ale padl už 11. dubna, je možné se odvolat.

Co na to věda?

Studie, které se ve světě dosud prováděly, vědcům neumožňují s určitostí říci, zda časté používání telefonu může souviset s výskytem rakoviny. Jedna ze studií, které na vztah mezi rakovinou a mobily upozornily, pochází ze Švédska, kde vznikla roku 2014. Její autoři popsali na vzorku asi 1400 osob, že po desetiletém intenzivním používání mobilu roste pravděpodobnost vzniku nádoru jménem gliom až čtyřnásobně. 

Fyzici tyto práce většinou odmítají, záření z telefonů podle nich nemá takové vlastnosti, aby mohlo způsobovat poškození mozku. Studie, které se tomuto tématu věnují, jsou založené na velice malém vzorku pacientů, problémem je také fakt, že se mobilní telefony používají zatím jen krátkou dobu, takže je problematické vypracovat dlouhodobou práci.

Navíc se mobily rychle mění ‒ a  s tím i způsob jejich používání; smartphony například způsobily, že se sluchátko od ucha mnohem častěji umísťuje před oči. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Estonsko a Brno společně pracují na ochraně před kvantovým hackováním

Čeští a estonští vědci spojili síly, aby vybudovali přeshraniční centrum kybernetické bezpečnosti, které posílí digitální obranu Evropy tváří v tvář rostoucím hrozbám ve virtuálním prostoru.
před 1 hhodinou

Archeologové popsali unikátní masakr žen a dětí z doby železné

Před 2800 lety se odehrál masakr, při kterém neznámí útočníci pobili desítky žen a dětí. Archeologové teď pomocí forenzních metod zkoušejí popsat, co se tehdy vlastně stalo a proč je celá řada okolností spojených s touto masovou vraždou tak podivná.
před 5 hhodinami

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
před 23 hhodinami

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
včera v 10:51

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
včera v 09:46

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
9. 3. 2026

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
9. 3. 2026

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
9. 3. 2026
Načítání...