Sonda Cassini překvapila astrofyziky. Možná se spletli o 4 miliardy let

Zatím poslední průlet sondy Cassini přinesl astronomům spoustu nových dat. První interpretace naznačují, že by se mohl změnit pohled na Saturnovy prstence. Ty totiž mohou pocházet z jiného vesmírného tělesa.

Na konci srpna proletěla sonda Cassini opět kolem Saturnu, nyní už si to zopakuje jen dvakrát, pak 15. září shoří v jeho atmosféře. Protože astronomové vědí, že se nyní jedná o poslední momenty jejího života, odvažují se k mnohem riskantnějším cestám. Průlet mezi samotnou planetou a jejím prstencem je tou nejodvážnější.

Údaje, které přístroje sondy při posledním takovém letu naměřily, ukazují, že by prstence mohly být poměrně mladé útvary – zdá se, že pocházejí z doby teprve před přibližně 100 miliony lety.

Sonda, která váží prstence

Cassini při svých průletech vytváří mapu gravitačních polí samotné planety i jejích prstenců – v podstatě tak prstence váží. A z toho získává zajímavé informace o jejich původu. Platí totiž jednoduché pravidlo: čím masivnější jsou, tím jsou starší. Aby vydržely obří síly, jež na ně působí, musely by mít velkou hmotnost. Jen tak by vydržely zásahy meteoritů a další jevy, jež je pomalu ničí.

Pochopitelně ale platí i opak: pokud nejsou prstence příliš masivní (tedy nemají velkou hmotnost), musí být relativně mladé. A právě tomuto scénáři nahrávají nejnovější naměřené údaje.

Doposud si mnoho astrofyziků myslelo, že prstence vznikly společně se Saturnem – tedy přibližně před 4,6 miliardami lety. Pokud se nová měření potvrdí, znamenalo by to, že prstence nejsou a nebyly součástí samotné planety, ale pocházejí z jiného vesmírného tělesa, které bylo zničené nedaleko Saturnu.

„Pokud je pravdivá tato teorie, muselo by se jednat o kometu, kentaura (menší objekt z ledu) nebo dokonce měsíc, které se dostaly příliš blízko k Saturnu. Jeho gravitace ho pak rozbila a zbytky této hmoty zformovala do prstenců,“ uvedla Linda Spilkerová, která se na misi Cassini podílí. „Možná se to dokonce stalo víckrát. Je možné, že rozdíly v prstencích jsou způsobené tím, že jde o zbytky rozdílných těles,“ doplňuje vědkyně.

Současně by to ale také znamenalo, že prstence Saturnu nejsou úplně stabilní a dlouho bombardování meteority nevydrží.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Simulátor smrti mění pohled na život, ukázal experiment

Když lidé virtuálně zemřou, ztratí něco z obav z opravdové smrti. Prokázal to experiment vědců z Texaské univerzity A&M, ve kterém otestovali šedesát mladých lidí. Blížící se smrt u nich simulovali pomocí virtuální reality. Po jediné dvanáctiminutové relaci hlásili lidé 75procentní snížení strachu ze smrti.
před 15 hhodinami

Covid je stále ještě smrtelnější než chřipka, naznačují data z Jižní Koreje

Podle rozsáhlé databáze populačních dat to vypadá, že covid ještě stále představuje větší hrozbu pro lidské zdraví než klasická sezonní chřipka.
před 17 hhodinami

Život osídlí lávu jen pár hodin poté, co vychladne

„Život si vždycky najde cestu,“ zní slavná věta z filmu Jurský park. Nový výzkum života na sopkách ukazuje, jak pravdivý výrok z pera spisovatele Michaela Crichtona je. Tým ekologů popsal v odborném časopise Communications Biology, jak bleskurychle se vrhají mikrobi na čerstvou lávu, prakticky okamžitě po jejím vyhřeznutí na povrch. Sotva láva ztuhne a začne chladnout, hned se na ní objevují první kolonie.
30. 12. 2025

Mlhoviny, galaxie, hvězdy. To nejlepší z kosmického teleskopu Jamese Webba

Před čtyřmi roky, na Vánoce roku 2021, vypustila evropská raketa Ariane 5 do kosmu Vesmírný dalekohled Jamese Webba. Evropská vesmírná agentura k tomuto výročí zveřejnila video, které ukazuje ty nejkrásnější pohledy tohoto přístroje na vzdálené hvězdy, rozlehlé mlhoviny, podivné „porodnice hvězd“, ale také na ta nejvzdálenější místa, kam kdy lidské oko dohlédlo.
30. 12. 2025
Načítání...