Slabé, zapomnětlivé, neobratné. Vědci našli souvislost mezi kouřením matek a dětskou obrnou

Vědci, kteří studovali mechanismy způsobující buněčnou smrt, potvrdili souvislost mezi kouřením matek a mozkovou obrnou, nejčastějším vývojovou poruchou v dětském věku.

Když se vznikajícímu mozku nedostává kyslíku a krve, je důsledkem hypoxie - a ta zhoršuje kvalitu mitochondrií. V důsledku to vede k tomu, že v mozku dítěte dochází častěji k buněčné smrti, zejména v oblastech, které jsou zodpovědné za pohyb a paměť. Autoři nové práce pocházejí z Austrálie, kde mozkovou obrnou trpí přes 34 000 osob.

„Tím, že jsme rozpoznali mechanismus, budeme teď schopnější najít účinnější léčebné strategie a tím zlepšíme neurologický stav dětí kouřících matek,“ uvedla doktorka Hui Chenová z University of Technology v Sydney, který výzkum vedl.

Nahrávám video

Podle výsledků této práce by kuřačky měly s tabákem skončit dostatečně včas předtím, než začnou vůbec uvažovat o těhotenství. „Podle toho, co zatím pozorujeme, bylo by pro ženy dobré, aby přestaly kouřit několik let až měsíců předtím, než otěhotní. Kouření totiž ovlivňuje kvalitu jejich vajíček i předtím, než jsou vůbec oplodněna,“ uvedla Chenová.

Nešikovní, zapomětliví, slabí

Vědci pracovali na myších, s jejich pomocí vytvořili matematický model, který ukazuje, jak kouření matek u savců ovlivňuje funkci buněk zodpovědných za zásobování těla během biologických procesů.

Výzkum ukázal, že myšata s vysokou úrovní stresu v mozku mají mnohem častěji funkční poruchy. „Zjistili jsme, že mláďata kouřících matek jsou v dospělosti méně obratná, mají slabší končetiny a jsou úzkostlivější. Kromě toho mají i horší paměť, což může ovlivňovat jejich schopnost učit se,“ popsali vědci.

Výzkum sice proběhl jen na myších, ale veškeré fyziologické procesy, které vědci zkoumali, jsou u lidí i myší obdobné, takže není důvod, aby se to projevovalo u lidí a myší jinak. Výzkum se nyní zaměří na to, jak by šlo pomocí nějaké terapie tento konkrétní problém řešit – když je nyní známá jeho příčina, mělo by být řešení snazší dříve než v minulosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ruská ornitoložka má strávit léta v trestanecké kolonii. Za pětistovku pro neziskovku

Ruská vědkyně Sofja Rozenfeldová se dostala do problémů poté, co odjela na expedici do Arktidy. Nechala běžet automatické platby pro neziskovou organizaci spojenou s opozicí, kterou mezitím ruské úřady prohlásily za extremistickou. Expertka poté byla odsouzena za podporu extremistického hnutí.
před 12 hhodinami

Hurikán Simon rozvibroval atmosféru desítky kilometrů nad Zemí

Hurikán Simon způsobil nejen velké škody v Mexiku, ale také se projevil mnohem výš. Podle pozorování NASA rozkmital atmosféru asi osmdesát kilometrů na povrchem tak, že vyvolal jev známý jako atmosférické gravitační vlny.
před 13 hhodinami

Astronomové spustili teleskopy, které mají pátrat po největších tajemstvích kosmu

Na Kanárských ostrovech slavnostně zahájila provoz čtveřice velkých teleskopů LST (Large-Sized Telescope). Stojí na observatoři Roque de los Muchachos na ostrově La Palma a tvoří základ severní části budoucí největší observatoře pro hledání kosmického gama záření na světě.
před 14 hhodinami

AI může pomoci ptákům objevit ztracené melodie

Umělá inteligence a nahrávky zpěvu by mohly pomoci ohroženým druhům ptáků znovu se naučit melodie, které v jejich populacích postupně zanikají. Ukazuje to pokus v argentinském Buenos Aires, kde se podařilo obnovit jednu z téměř zapomenutých „písní“ místního druhu strnadce ranního.
před 18 hhodinami

U pobřeží Turecka našli dosud nejstarší pozůstatky lodi

Lidé se plavili po Středozemním moři už před skoro pěti tisíci lety, naznačuje nový archeologický objev. Nedaleko tureckého ostrova se našel vrak starověké lodi, který přepisuje dějiny mořeplavby.
15. 10. 2026‌‌

Česko je třetí na světě v počtu transplantací. Pokrok za dvacet let je obrovský, říká lékařka

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.
15. 10. 2026‌‌

Zaměstnance OpenAI obvinili z pokusu odposlouchávat vedení

Americké federální úřady obvinily zaměstnance společnosti OpenAI z pokusu o odposlouchávání jejího vedení. Výrobce chatbotu ChatGPT ujišťuje, že neunikla žádná citlivá data. Firma navíc čelí žalobě osmi amerických států, podle nichž její chatbot ohrožuje děti a navádí je k sebepoškozování či násilí vůči ostatním.
15. 10. 2026‌‌

Velké druhy zvířat žijí déle než malé, u psů je to opačně. Vědci našli možnou příčinu

Jen málo živočichů vykazuje tak jasnou souvislost mezi velikostí a délkou života jako psi, tvrdí vědci. Jedná se o velmi rozmanitý živočišný druh, jehož velikost se pohybuje od německé dogy po malou čivavu. Nová studie amerických vědců ukazuje, že na délku života psů má vliv právě jejich velikost. Možným důvodem je způsob, jakým se u psů s věkem mění DNA.
15. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.