Slabé, zapomnětlivé, neobratné. Vědci našli souvislost mezi kouřením matek a dětskou obrnou

Vědci, kteří studovali mechanismy způsobující buněčnou smrt, potvrdili souvislost mezi kouřením matek a mozkovou obrnou, nejčastějším vývojovou poruchou v dětském věku.

Když se vznikajícímu mozku nedostává kyslíku a krve, je důsledkem hypoxie - a ta zhoršuje kvalitu mitochondrií. V důsledku to vede k tomu, že v mozku dítěte dochází častěji k buněčné smrti, zejména v oblastech, které jsou zodpovědné za pohyb a paměť. Autoři nové práce pocházejí z Austrálie, kde mozkovou obrnou trpí přes 34 000 osob.

„Tím, že jsme rozpoznali mechanismus, budeme teď schopnější najít účinnější léčebné strategie a tím zlepšíme neurologický stav dětí kouřících matek,“ uvedla doktorka Hui Chenová z University of Technology v Sydney, který výzkum vedl.

Nahrávám video
Reportáž: V českých restauracích začal platit zákaz kouření
Zdroj: ČT24

Podle výsledků této práce by kuřačky měly s tabákem skončit dostatečně včas předtím, než začnou vůbec uvažovat o těhotenství. „Podle toho, co zatím pozorujeme, bylo by pro ženy dobré, aby přestaly kouřit několik let až měsíců předtím, než otěhotní. Kouření totiž ovlivňuje kvalitu jejich vajíček i předtím, než jsou vůbec oplodněna,“ uvedla Chenová.

Nešikovní, zapomětliví, slabí

Vědci pracovali na myších, s jejich pomocí vytvořili matematický model, který ukazuje, jak kouření matek u savců ovlivňuje funkci buněk zodpovědných za zásobování těla během biologických procesů.

Výzkum ukázal, že myšata s vysokou úrovní stresu v mozku mají mnohem častěji funkční poruchy. „Zjistili jsme, že mláďata kouřících matek jsou v dospělosti méně obratná, mají slabší končetiny a jsou úzkostlivější. Kromě toho mají i horší paměť, což může ovlivňovat jejich schopnost učit se,“ popsali vědci.

Výzkum sice proběhl jen na myších, ale veškeré fyziologické procesy, které vědci zkoumali, jsou u lidí i myší obdobné, takže není důvod, aby se to projevovalo u lidí a myší jinak. Výzkum se nyní zaměří na to, jak by šlo pomocí nějaké terapie tento konkrétní problém řešit – když je nyní známá jeho příčina, mělo by být řešení snazší dříve než v minulosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
před 10 hhodinami

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
před 11 hhodinami

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
před 12 hhodinami

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
před 13 hhodinami

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
před 17 hhodinami

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026

V tělech volně žijících ryb se vyskytují antidepresiva, popsali jihočeští vědci

Vědci zjistili, že u jiker a následně i ryb se vyskytují psychoaktivní léky, které do vody unikají z odpadů. Na projektu mezinárodního týmu spolupracovali i zástupci Jihočeské univerzity (JU). Výzkum se konal na dvou místech na českých tocích. Psychoaktivní léky, které se používají například proti depresím, pak mohou negativně ovlivnit vývoj ryb.
19. 2. 2026

Vědci poprvé pozorovali žraloka u Antarktidy

Až doposud se mořští biologové domnívali, že žraloci chladné vody kolem Antarktidy nesnášejí. Teď tam poprvé popsali půltunového žraloka, který se choval zcela přirozeně, jako by se tam vyskytoval běžně. Vědci nyní řeší, jestli se tam tvor vyskytuje běžněji, anebo jeho chování změnilo oteplování oceánů.
19. 2. 2026
Načítání...