Ruská věda v krizi. Komise odhalila tisíce případů podvádění

Komise vytvořená ruskou akademií věd odhalila řadu případů neetického chování v tamní vědě. Ruské odborné časopisy proto nyní stahují stovky studií. Prestižní časopis Science ohodnotil dosavadní zjištění jako „bombastická“. Zpráva komise, která na situaci upozornila, je zatím předběžná, podle amerického odborníka na ruskou vědu Gersona Shera ale stačí na to, aby udělala „pořádný průvan“.

Ze zprávy vyplývá, že ruská odborná literatura je plná opisování, falešného autorství a dalších praktik, které by se ve vědě neměly objevovat. „Potvrzuje podezření a obavy mnoha lidí, že se jejich země ve vědě nevydala správnou cestou a že si poškozuje reputaci,“ uvedl Gerson Sher pro Science. Současně pochválil ruskou akademii věd za odvahu takové vyšetřování spustit.

Jedna práce vyšla i sedmnáctkrát

V Rusku vychází asi šest tisíc akademických časopisů, většina z nich v ruštině. Mezi místními akademiky jsou tyto tituly velmi populární, podle studie z roku 2019 v domácích odborných žurnálech publikuje mnohem více vědců, než je tomu běžné v jiných zemích.

Už dříve se ale objevovala podezření, že kvalita prací je velmi špatná. Například před dvěma lety informoval portál Dissernet o tom, že ze 150 tisíc článků v 1500 časopisech bylo více než čtyři tisíce plagiátů.

Společnost Antiplagiat, která se na odhalování opisování specializuje, zase zjistila, že ruští autoři rádi vydávají stejné práce několikrát. Analýza z podzimu 2019, která zkontrolovala asi 4,3 milionu ruskojazyčných vědeckých prací, odhalila, že 70 tisíc z nich bylo vydáno minimálně dvakrát. Analytici ale našli i práce, které vyšly až sedmnáctkrát.

Odborný web 123mi.ru dospěl k názoru, že u nejméně deseti tisíc vědců došlo k podvodu s autorstvím.

Stejná zpráva, opakované vydání, různí autoři

Komise akademie věd zkoumala problém nezávisle, bez ohledu na starší zjištění. Jejími členy ale byla řada expertů, kteří se na odhalování vědeckých problémů podíleli již dříve. Jejím tajemníkem byl ustanoven Andrej Zajakin, fyzik, který spoluzakládal výše zmíněný portál Dissernet.

Komise využila programy, které zkontrolovaly stovky ruských vědeckých časopisů týkajících se řady oborů, od přírodních věd přes zemědělství, psychologii, lékařství až po právo. Umělá inteligence pátrala po shodách v textu a dalších podezřelých faktorech. Našlo se tak například množství článků, které vyšly více než jednou, ale pokaždé měly jiné autory.

Komise doufá, že zbaví ruskou vědu odpadu

Už v létě roku 2019 vyzvala komise 541 časopisů, aby stáhly 2528 studií. Zatím to splnilo jen 390 žurnálů, 263 z nich stáhlo všechny podezřelé práce, ostatní jen některé. Osm titulů odmítlo na problém reagovat. Komise proto vyzvala, aby byly okamžitě odebrány z Citačního indexu ruské vědy, oficiální databáze ruských akademiků.

V září roku 2019 pak komise způsobila další pozdvižení, když doporučila, aby ruští akademici nehlasovali pro 56 kandidátů během voleb do orgánů ruské akademie věd. Právě kvůli podezření, že jsou zapojeni do opisování a dalšího neetického chování. 

Výsledky vyšetřování podle časopisu Science vedou ke značnému napětí a konfliktům na ruské akademické sféře. Podle Anny Kulešové, ruské expertky na vědeckou etiku, se časopisy brání tvrzením, že jejich vedení netušilo o existenci tak přísných mezinárodních standardů. „Doufám, že nám naše práce pomůže zbavit se vědeckého odpadu, ale také přitáhne pozornost k problému řízení vědy,“ uvedla pro Science.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
před 3 hhodinami

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
před 4 hhodinami

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
před 4 hhodinami

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
před 7 hhodinami

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
před 8 hhodinami

Víc než polovina kojenců tráví čas u mobilu nebo televize, vyplývá z průzkumu

Celkem padesát pět procent dětí mladších než dvanáct měsíců pravidelně tráví čas u mobilu, tabletu či televize. Více než hodinu denně tato zařízení sleduje čtyřicet jedna procent batolat od jednoho do dvou let. Mezi předškoláky je to šedesát osm procent dětí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM, který představil spolek Zvedni hlavu a Nadace O2. Podle předsedkyně Asociace klinických logopedů Barbory Richtrové jsou čísla výrazně vyšší, než jaká jsou v tomto ohledu doporučení odborníků.
před 21 hhodinami

Virus chikungunya se šíří do Evropy, kvůli oteplování asi pronikne i do Česka

Až donedávna byl virus chikungunya spojený jen s tropickými zeměmi. Vloni už ale způsobil stovky nákaz i ve Francii a Itálii. Britští vědci teď detailně popsali, jak moc na sever může proniknout. V rozhovoru pro Českou televizi upozornili, že mezi ohroženými zeměmi je i Česko.
včera v 12:51

VideoAI a válka s Íránem zdražují elektroniku. Na víc vyjdou počítače či mobily

Situace kolem války na Blízkém východě se kromě cen energií a komodit negativně dotýká i elektroniky. Znamená to například dražší počítače nebo mobilní telefony, řekl pro ČT Vladimír Janíček z elektrotechnické fakulty ČVUT. Už před několika měsíci kvůli vysoké poptávce ze strany datových center pro umělou inteligenci přitom vystřelily nahoru ceny hlavně některých základních počítačových komponent – zejména pamětí. Nyní se může do cen čipů propsat ztížená logistika i dražší výroba způsobená nedostatkem energetických surovin, jakými jsou plyn a ropa.
včera v 11:07
Načítání...