Roztoč kleštík ničí české včely. Mají ho už dvě třetiny včelstev

V rámci každoročního plošného sledování úrovně výskytu původce onemocnění varroázy ve včelstvech v ČR bylo letos odebráno a vyšetřeno téměř 60 000 vzorků. Z výsledků tohoto monitoringu je patrné, že počet včelstev zcela bez roztočů se snížil z loňských 50 na 37 procent.

Podíl vzorků s vysokým obsahem roztočů nepatrně vzrostl z loňských sedmi na deset procent, oproti roku 2015, kdy varroáza způsobila tuzemským včelařům výrazné ztráty, je však zhruba poloviční. SVS již vydala mimořádná veterinární opatření, která stanovují zásady postupů ošetření včelstev v průběhu roku.

Onemocnění varroázou způsobuje roztoč kleštík včelí (Varroa destructor), který parazituje jak na zavíčkovaném plodu, tak na dospělých včelách. Přítomnost tohoto roztoče v kombinaci s dalšími faktory, jako jsou virózy, chronické otravy či nízká úroveň zoohygieny, působí postupné slábnutí včelstev. Pokud nejsou včas provedena účinná opatření, která vedou k snížení populace roztoče ve včelstvu, může toto oslabení vést až k úhynu včelstev. Míru zamoření původcem varroázy může mimo jiné ovlivnit také počasí v daném roce, především velmi časný nástup jara s teplými dny.

Pro plošné sledování výskytu kleštíka včelího je každoročně vyšetřena zimní měl (odpad na dně úlu) ze všech včelstev od veškerých chovatelů včel. Výsledky tohoto vyšetření pomáhají stanovit úroveň zamoření na jednotlivých stanovištích či větších územních celcích. Na jejich základě je pak stanoveno, ve kterých obcích budou muset včelaři provést povinné preventivní ošetření antiparazitárním přípravkem a kde naopak tuto povinnost nemají.

Z letošních výsledků plošného vyšetření vyplývá, že úroveň výskytu kleštíka včelího je ve srovnání s předcházejícím rokem mírně vyšší (viz graf/tabulka níže). Jde však o sumární vyhodnocení výsledků vyšetření všech v ČR odebraných vzorků. Trend výskytu původce varroázy na jednotlivých stanovištích se však může někdy i výrazně lišit. SVS proto i nadále klade důraz na individuální posouzení situace na konkrétních místech.

„Doporučujeme chovatelům včel nespoléhat se pouze na výsledek vyšetření, ale pravidelně sledovat svá včelstva v průběhu celého roku, zejména pak v období tzv. podletí,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád. „V případě jakýchkoli problémů či dotazů je na místě obrátit se na místně příslušnou krajskou veterinární správu,“ dodal.

Získat okamžitý přehled o nařízeném ošetření v souvislosti se zjištěnou extenzitou výskytu Varroa destructor ve všech obcích na území ČR umožňuje včelařům aktualizovaná interaktivní mapa

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 5 hhodinami

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 10 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 11 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 11 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
včera v 11:48

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
včera v 11:00

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
včera v 10:45

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
včera v 07:28
Načítání...