Rozhodování ve vědě je v České republice pevně v mužských rukou, popisuje zpráva

Muži mají ve všech profesích výzkumu převahu a jejich zastoupení má rostoucí tendenci, konstatuje nová zpráva o postavení žen v české vědě.

Zastoupení žen mezi výzkumníky dlouhodobě klesá. V roce 2016, který nová zpráva analyzovala, byl tento ukazatel zatím nejnižší od roku 2000, kdy se data v rozlišení podle pohlaví začala sbírat. V mezinárodním srovnání patří úroveň zastoupení žen mezi výzkumníky v České republice k celkově nejnižším ze všech zemí Evropské unie. Celou zprávu si přečtěte zde:

Zastoupení žen mezi studujícími magisterského studia v průběhu posledních 10–11 let spíše stagnuje – v roce 2016 bylo na úrovni téměř 60 % žen. Mezi studujícími na doktorském stupni má však vzestupný trend – v současnosti necelých 47 %.

Studentek je tedy v České republice dostatek, tento stav však nemá dlouhodobě vliv na situaci ve výzkumu samotném. Největší propad v zastoupení žen na pomyslné studijně-profesní dráze je totiž mezi doktorskými absolventy a výzkumníky samotnými.

Kde jsou u nás opravdu výzkumníci?

Největší podíl výzkumníků v ČR působí v technických (38 %) a přírodních vědách (30 %); dohromady tedy víc než dvě třetiny všech výzkumníků u nás. Podíl žen mezi výzkumníky je zde ale dlouhodobě nejnižší, a navíc s mírnou tendencí k poklesu. Nejvyrovnanější zastoupení žen mezi výzkumníky je dlouhodobě v lékařských vědách.

Zastoupení žen mezi akademiky nejvyšších kvalifikačních stupňů je velice nízké; zastoupení mezi profesory bylo v roce 2016 jenom 15,4 %; mezi docenty je to 25,3 %. V mezinárodním srovnání patří Česko z hlediska zastoupení žen na nejvyšších akademických pozicích k nejslabším zemím v Evropské unii.

Rozhodování ve vědě je podle této zprávy i nadále převážně v rukou mužů. V roce 2016 dosáhlo celkové zastoupení žen stojících v čele výzkumných, vysokoškolských a dalších institucí výzkumu a vývoje dohromady jen 15,5 % (Akademie věd ČR, grantové agentury, Rada vysokých škol, Česká konference rektorů, Rada pro výzkum, vývoj a inovace apod.). V rozhodovacích, strategických a kontrolních orgánech těchto institucí bylo zastoupení žen 19,3 %; v poradních a expertních orgánech jejich podíl dosáhl 18,0 %.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 21 mminutami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 2 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 2 hhodinami

Za současnou vlnou veder stojí omega blokování, roli může hrát i hrouda chladné vody v Atlantiku

Takovou vlnu veder, jaká panuje tento týden, ještě Evropa v dějinách měření nezažila. Proč tak intenzivní a dlouhotrvající horko přišlo, má více příčin.
před 2 hhodinami

Bez kobaltu, ale s 3D katodami. Vědci hledají bezpečnější baterie

Moderní svět by nemohl fungovat bez baterií, které dokáží akumulovat energii. Jenže také občas chytnou, vyrábí se z prvků, které těží v nelidských podmínkách malé děti, a navíc jsou zdroje na ně velmi drahé. Všechny tyto problémy by mohla vyřešit nová technologie.
před 4 hhodinami

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
před 22 hhodinami

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
před 23 hhodinami

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
včera v 11:34
Načítání...