Robotický bagr sám postavil šest metrů vysokou zeď z kamení

Další oblastí, kde mohou stroje v blízké budoucnosti plně nahradit člověka, je stavění zdí. V experimentu to prokázali vědci ze Švýcarska se svým plně robotickým bagrem.

Výzkumníci ze švýcarského technologického institutu ETH Zurich navrhli a vytvořili plně autonomní robotický bagr s názvem HEAP. V kontrolovaném experimentu dokázal postavit šest metrů vysokou a 65 metrů dlouhou zeď z nasucho kladených kamenů.

Návrh zdi vznikl digitálně, robotický stroj ji dokázal vytvořit v reálném prostředí parku.

Na projektu se podílel tým výzkumníků z Gramazio Kohler Research, Laboratoře robotických systémů, Laboratoře Vision for Robotics a Katedry krajinné architektury. Výsledky své práce popsali v odborném časopise Science Robotics.

Pomocí senzorů si bagr umí sám nakreslit a zobrazit mapu staveniště ve všech třech rozměrech. Pak si také sám najde jednotlivé stavební bloky a kameny, které jsou zapotřebí pro stavbu zdi. Tento robotický stroj je vybavený také umělou inteligencí, která mu umožňuje se učit z vlastních chyb –⁠ podobně jako třeba ChatGPT se umí opravit, když udělá chybu. 

Díky tomu může bagr svým ramenem uchopovat různě velké a odlišně tvarované kameny, které se nacházejí v jeho okolí. Díky senzorům také dokáže zaznamenat jejich přibližnou hmotnost i těžiště, takže ve výsledku z těchto parametrů může sám postavit dostatečně stabilní zeď.

Zeď postavená robotem
Zdroj: ETH Zurich

Algoritmus určí nejlepší polohu pro každý kámen a rypadlo pak samo provede úkol tím, že kameny umístí na požadované místo. Autonomní stroj dokáže umístit 20 až 30 kamenů najednou –⁠ zatím ještě není vhodný pro použití v praxi, ale jeho autoři věří, že jednou bude, a usnadní tak těžkou a zdlouhavou práci lidem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Experimentální terapie zachránila v USA život chlapci s pokročilou rakovinou jater

Genetická úprava vlastních imunitních buněk patří mezi nejmodernější lékařské metody. Přes její novost i experimentální status přináší spoustu úspěchů. Teď oznámili další pokrok američtí pediatři.
včera v 08:00

Vědci objevili nový druh kočky. Měří půl metru a žije v Bolívii

Před deseti lety zavolali bolivijské bioložce Paole Nogales-Ascarrunzové z jedné rezervace. Oznámili jí, že našli opravdu divnou kočku, kterou původně ještě jako kotě našel místní muž a myslel si, že je to obyčejná kočka domácí. Když si uvědomil, že je to divoká šelma, informoval úřady. Vědci, kteří tvora zkoumali, ho teď popsali jako dosud neznámý druh kočkovité šelmy.
18. 9. 2026

Severokorejské jaderné testy probudily spící seismologické zlomy

Vědci ze tří čínských univerzit popsali, že Severní Korea způsobila svými podzemními testy atomových zbraní nečekaně silné dopady. Otřesy nepřestávají dodnes, a to přesto, že se poslední taková zkouška odehrála už roku 2017.
18. 9. 2026

Vědci v Česku poprvé chytili největšího netopýra Evropy

Česká zoologická společnost oznámila, že se jejím vědcům podařilo odchytit netopýra obrovského. O jeho občasném výskytu na českém území sice věděli už řadu let, ale snaha o přímé pozorování byla nesmírně složitá. Tento druh může mít rozpětí křídel až půl metru.
18. 9. 2026

El Niño dál zesiluje. Letos je jiné

El Niño roku 2026 patří mezi ty nejsilnější v dějinách pozorování. Navíc se ale rozvíjí v mnohem teplejším světě, než byl ten při minulých extrémních epizodách tohoto jevu. Vědci předpokládají, že také jeho dopady proto mohou být letos velmi odlišné.
18. 9. 2026

Tajné náklady a rušení družic. Vesmírné zbrojní závody sílí

Sdělení Spojených států ohledně rozmístění zbraní na oběžné dráze odstartovalo novou éru militarizace vesmíru, míní experti. Nečekaný krok podle nich ukazuje, že závody ve zbrojení zrychlují. USA mají nejspíš v kosmu systémy elektronického boje, protože kinetické zbraně za sebou zanechávají nebezpečný odpad. Washington chce vyslat vzkaz Rusku a Číně, která ve velkém modernizuje své síly.
18. 9. 2026

Všechny římské cesty nevedly do Říma. Klíčová byla i Konstantinopol, naznačuje výzkum

Před rokem zveřejnila skupina vědců největší mapu silniční sítě starověkého Říma. Poprvé zobrazili alespoň náznak skutečného rozsahu fenoménu, který na dva tisíce let spojil Evropu. Od té doby data analyzují a nyní tým, v němž hrál významnou roli český vědec Adam Pažout, zveřejnil první výsledky. Naznačují, že celá řada dosavadních poznatků o římských silnicích je možná mylná.
17. 9. 2026Aktualizováno17. 9. 2026

Ministerstvo zdravotnictví odmítá přijít o výzkum, přesun navrhuje resort průmyslu

Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje od roku 2028 přesun zdravotnického výzkumu z resortu zdravotnictví pod Technologickou agenturu ČR (TAČR). Návrh potvrdilo ministerstvo zdravotnictví, se změnou ale nesouhlasí.
17. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.