Robotický bagr sám postavil šest metrů vysokou zeď z kamení

Další oblastí, kde mohou stroje v blízké budoucnosti plně nahradit člověka, je stavění zdí. V experimentu to prokázali vědci ze Švýcarska se svým plně robotickým bagrem.

Výzkumníci ze švýcarského technologického institutu ETH Zurich navrhli a vytvořili plně autonomní robotický bagr s názvem HEAP. V kontrolovaném experimentu dokázal postavit šest metrů vysokou a 65 metrů dlouhou zeď z nasucho kladených kamenů.

Návrh zdi vznikl digitálně, robotický stroj ji dokázal vytvořit v reálném prostředí parku.

Na projektu se podílel tým výzkumníků z Gramazio Kohler Research, Laboratoře robotických systémů, Laboratoře Vision for Robotics a Katedry krajinné architektury. Výsledky své práce popsali v odborném časopise Science Robotics.

Pomocí senzorů si bagr umí sám nakreslit a zobrazit mapu staveniště ve všech třech rozměrech. Pak si také sám najde jednotlivé stavební bloky a kameny, které jsou zapotřebí pro stavbu zdi. Tento robotický stroj je vybavený také umělou inteligencí, která mu umožňuje se učit z vlastních chyb –⁠ podobně jako třeba ChatGPT se umí opravit, když udělá chybu. 

Díky tomu může bagr svým ramenem uchopovat různě velké a odlišně tvarované kameny, které se nacházejí v jeho okolí. Díky senzorům také dokáže zaznamenat jejich přibližnou hmotnost i těžiště, takže ve výsledku z těchto parametrů může sám postavit dostatečně stabilní zeď.

Zeď postavená robotem
Zdroj: ETH Zurich

Algoritmus určí nejlepší polohu pro každý kámen a rypadlo pak samo provede úkol tím, že kameny umístí na požadované místo. Autonomní stroj dokáže umístit 20 až 30 kamenů najednou –⁠ zatím ještě není vhodný pro použití v praxi, ale jeho autoři věří, že jednou bude, a usnadní tak těžkou a zdlouhavou práci lidem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové. Nikdo nebude mít na nic, varují

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
před 4 mminutami

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
před 2 hhodinami

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
včera v 07:01

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
včera v 06:02

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026
Načítání...