Robotický bagr sám postavil šest metrů vysokou zeď z kamení

Další oblastí, kde mohou stroje v blízké budoucnosti plně nahradit člověka, je stavění zdí. V experimentu to prokázali vědci ze Švýcarska se svým plně robotickým bagrem.

Výzkumníci ze švýcarského technologického institutu ETH Zurich navrhli a vytvořili plně autonomní robotický bagr s názvem HEAP. V kontrolovaném experimentu dokázal postavit šest metrů vysokou a 65 metrů dlouhou zeď z nasucho kladených kamenů.

Návrh zdi vznikl digitálně, robotický stroj ji dokázal vytvořit v reálném prostředí parku.

Na projektu se podílel tým výzkumníků z Gramazio Kohler Research, Laboratoře robotických systémů, Laboratoře Vision for Robotics a Katedry krajinné architektury. Výsledky své práce popsali v odborném časopise Science Robotics.

Pomocí senzorů si bagr umí sám nakreslit a zobrazit mapu staveniště ve všech třech rozměrech. Pak si také sám najde jednotlivé stavební bloky a kameny, které jsou zapotřebí pro stavbu zdi. Tento robotický stroj je vybavený také umělou inteligencí, která mu umožňuje se učit z vlastních chyb –⁠ podobně jako třeba ChatGPT se umí opravit, když udělá chybu. 

Díky tomu může bagr svým ramenem uchopovat různě velké a odlišně tvarované kameny, které se nacházejí v jeho okolí. Díky senzorům také dokáže zaznamenat jejich přibližnou hmotnost i těžiště, takže ve výsledku z těchto parametrů může sám postavit dostatečně stabilní zeď.

Zeď postavená robotem
Zdroj: ETH Zurich

Algoritmus určí nejlepší polohu pro každý kámen a rypadlo pak samo provede úkol tím, že kameny umístí na požadované místo. Autonomní stroj dokáže umístit 20 až 30 kamenů najednou –⁠ zatím ještě není vhodný pro použití v praxi, ale jeho autoři věří, že jednou bude, a usnadní tak těžkou a zdlouhavou práci lidem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Endoprotéz rychle přibývá. Někde se ale čeká roky

Stárnutí české populace a lepší technologie vedou k tomu, že se za poslední roky téměř zdvojnásobil počet operací endoprotéz. Některé nemocnice ale stále nezvládají dodržet čekací hranici jednoho roku.
před 2 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánovčera v 22:22

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
včera v 11:25

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026
Načítání...