Robotický bagr sám postavil šest metrů vysokou zeď z kamení

Další oblastí, kde mohou stroje v blízké budoucnosti plně nahradit člověka, je stavění zdí. V experimentu to prokázali vědci ze Švýcarska se svým plně robotickým bagrem.

Výzkumníci ze švýcarského technologického institutu ETH Zurich navrhli a vytvořili plně autonomní robotický bagr s názvem HEAP. V kontrolovaném experimentu dokázal postavit šest metrů vysokou a 65 metrů dlouhou zeď z nasucho kladených kamenů.

Návrh zdi vznikl digitálně, robotický stroj ji dokázal vytvořit v reálném prostředí parku.

Na projektu se podílel tým výzkumníků z Gramazio Kohler Research, Laboratoře robotických systémů, Laboratoře Vision for Robotics a Katedry krajinné architektury. Výsledky své práce popsali v odborném časopise Science Robotics.

Pomocí senzorů si bagr umí sám nakreslit a zobrazit mapu staveniště ve všech třech rozměrech. Pak si také sám najde jednotlivé stavební bloky a kameny, které jsou zapotřebí pro stavbu zdi. Tento robotický stroj je vybavený také umělou inteligencí, která mu umožňuje se učit z vlastních chyb –⁠ podobně jako třeba ChatGPT se umí opravit, když udělá chybu. 

Díky tomu může bagr svým ramenem uchopovat různě velké a odlišně tvarované kameny, které se nacházejí v jeho okolí. Díky senzorům také dokáže zaznamenat jejich přibližnou hmotnost i těžiště, takže ve výsledku z těchto parametrů může sám postavit dostatečně stabilní zeď.

Zeď postavená robotem
Zdroj: ETH Zurich

Algoritmus určí nejlepší polohu pro každý kámen a rypadlo pak samo provede úkol tím, že kameny umístí na požadované místo. Autonomní stroj dokáže umístit 20 až 30 kamenů najednou –⁠ zatím ještě není vhodný pro použití v praxi, ale jeho autoři věří, že jednou bude, a usnadní tak těžkou a zdlouhavou práci lidem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
před 7 hhodinami

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
včera v 08:00

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025

Ozempic mění nakupování v Americe

Když Američané začali užívat léky potlačující chuť k jídlu, jako jsou hlavně populární Ozempic a Wegovy, změny se projevily velmi rychle nejen na váze v koupelně, ale podle nové studie hlavně v obchodech s potravinami.
23. 12. 2025
Načítání...