Psycholog: chlapcům uvězněným v thajské jeskyni nejvíc chybí světlo. Jejich psychika je utlumená

Nahrávám video

Třinácti chlapcům, kteří jsou uvěznění v zatopené thajské jeskyni, hrozí, že tam zůstanou ještě delší dobu. Dostat je pryč bude náročné, uvízli totiž na místě, které je od povrchu vzdálené asi čtyři kilometry, navíc mezi nimi a svobodou leží několik hlubokých a současně úzkých sifonů, kterými je nutné proplavat.

Je vůbec dětská psychika schopná zvládnout takový tlak a jak záchranáři mohou chlapcům pomoci? Štěpán Vymětal je psycholog ministerstva vnitra a současně člen Stálého výboru pro psychologii katastrof. Podle něj musí být chlapci nesmírně vyčerpaní, a to jak po fyzické, tak i po duševní stránce. „Můžeme uvažovat i časovou dezorientaci,“ popisuje psycholog. To potvrzují první otázky, které chlapci potápěčům položili: ptali se, jaký je den. V temné jeskyni se nemají jak orientovat, jejich vnitřní hodiny musí být zcela dezorientované.

„Člověk beze světla ztrácí základní povědomí o čase, mění se k horšímu i fungování běžných biorytmů – je tedy možné, že děti většinu času prospaly,“ říká expert.

Detaily hrají hochům do karet

Dětská psychika se podle Vymětala od té dospělé zase tolik neliší, na zvládání stresových stavů to nemá výrazný vliv. Navíc jsou některé ze ztracených dětí už dospívající, adolescenti. O to větší roli pak mají na psychiku hochů čistě biologické faktory, jako jsou únava a vyčerpání. Současně ale tyto faktory mohou chlapcům pomoci: „Když budete deset dní bez jídla, tak psychika a její reakce budou odložené. Budou spíše spát, budou unavení, vyčerpaní,“ popisuje psycholog.

Podle něj má tato skupina velkou výhodu v tom, že se navzájem znají, něco spolu už zažili a současně fungují jako tým. Významnou roli pak hraje i přítomnost trenéra, který je přirozenou autoritou umožňující relativně bezproblémové řešení sporů, jež v takové situaci nutně vznikají. „Pokud by trenér z nějakého důvodu nemohl fungovat, mohl by ale takovou roli převzít i některý ze starších chlapců,“ uvádí Vymětal.

Když záchranáři řekli dětem, že je ještě nemohou vzít domů, muselo to na ně mít nějaký psychický dopad. Přesto na záběrech nebyla žádná přímá reakce vidět – chlapci působili spíše unaveně. „Podstatné bylo, že dva z chlapců byli schopní komunikovat a že k nim záchranáři dopravili světlo,“ říká psycholog katastrof.

Co bude dál?

Chování záchranářů bylo podle něj zcela profesionální, poskytli dětem všechno, co bylo potřeba: všechny základní informace, světlo a potraviny. Dostane se k nim lékař. Všechny ty informace byly pozitivní, takže děti mají naději – dostane se k nim pomoc.

Klíčové nyní budou pro dobrý konec zejména zásahy lékaře. Chlapci mají na záběrech jen krátké rukávy, mohou být podchlazení; je pravděpodobné, že pili špinavou vodu, a je otázkou, jak to v omezeném prostoru vypadalo třeba s hygienou. Právě to by měl lékař nyní prověřit a ty nejhorší nedostatky napravit.

Děti musí dostat jídlo přiměřené situaci: „Aby vůbec byly schopné nějaké záchranné operace, musí nejprve dostat nějaké kalorie a nabrat energii,“ popsal Vymětal.

Vydrží čtyři měsíce?

Ke čtyřměsíční době, kterou by ještě děti mohly v jeskyni strávit, je naopak expert skeptický. Podle Vymětala je tento čas značně nadsazený, podobně to hodnotil ve vysílání ČT24 také expert na potápění Daniel Hutňan.

Pokud by se doba nutného pobytu v podzemí prodlužovala, bude potřeba dětem zajistit také nějakou zábavu a podněty – což by ale v době moderní elektroniky neměl být takový problém. Měly by být propojeny s normálním světem, měly by k nim proudit informace z povrchu a zejména od jejich rodičů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 24 mminutami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 1 hhodinou

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 2 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 6 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 8 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
včera v 15:00

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
včera v 10:58
Načítání...