Psi umí vyčenichat nakažené koronavirem, prokázal německý výzkum

Cíleně vycvičení psi spolehlivě zvládnou vyčenichat lidi nakažené koronavirem, vyplývá z výsledků studie veterinární univerzity v německém Hannoveru. Metoda by podle autorů mohla být použita při kontrole míst či akcí s velkou koncentrací lidí.

„Psi musejí cvičit pouze jeden týden, aby dokázali rozlišit mezi vzorky pacientů nakažených virem Sars-CoV-2 a neinfikovaných lidí,“ uvedli výzkumníci z Vysoké školy veterinární (TiHo) v Hannoveru. Zvířata by mohla najít uplatnění na letištích, hraničních přechodech, při sportovních zápasech či jiných masových akcích coby doplněk k laboratornímu testování.

Jak vypadala studie

Tým autorů testoval osm speciálně vycvičených psů německé armády. Po týdenním tréninku byla zvířata schopna správně rozpoznat 94 procent z 1012 vzorků slin či sekretu z plic, uvádí studie zveřejněná v časopise BMC Infectious Diseases. Vzorky byly náhodně seřazeny tak, aby vědci ani psovodi nevěděli, zda pocházejí od zdravého, či nakaženého člověka. 

Při hodnocení účinnosti testů na různé nemoci jsou klíčové dva pojmy – senzitivita a specificita.  

Senzitivita testu je jeho schopnost rozpoznat skutečně nemocné osoby, tedy pravděpodobnost, že test bude pozitivní, když je osoba skutečně nemocná. Němečtí psi dosahovali senzitivity 82,63 procenta – běžné ELISA testy dosahují senzitivity kolem 96 procent.

Specificita je údaj, který udává schopnost testu rozpoznat osoby bez nemoci, tedy pravděpodobnost, že test bude negativní, když osoba není nemocná. Stejně jako senzitivita se udává od 0 do 100 procent a v realitě obecně nikdy nedosahuje 100 procent.

Němečtí odborníci mluví o překvapení

Ideální, respektive spolehlivé, testy mají specificitu mezi 95 až 99 procenty. U psů v německém výzkumu dosahovala 96,35 procenta, u standardních koronavirových testů ELISA je ovšem vyšší, pohybuje se nad 98 procenty.

„Čichové vnímání psů je mnohem lepší, než si je široká veřejnost schopná představit,“ řekla agentuře DPA výzkumnice Esther Schalkeová z vojenské školy pro výcvik psů v západoněmeckém Ulmenu. „Přesto jsme žasli, jak rychle se psi zvládli naučit rozpoznávat vzorky osob nakažených virem Sars-CoV-2,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Knoflíčky, hrnky i nábojnice. Archeologové zkoumají bývalý tábor pro Romy

Pozůstatek terasy, na které stál vězeňský dům, ale také knoflíčky, hrnky nebo nábojnici objevili archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni v areálu bývalého tábora pro Romy v Hodoníně u Kunštátu. Výzkum v místě, kde se dnes nachází Památník holokaustu Romů a Sintů, začal minulý týden.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.