Psi umí vyčenichat nakažené koronavirem, prokázal německý výzkum

Cíleně vycvičení psi spolehlivě zvládnou vyčenichat lidi nakažené koronavirem, vyplývá z výsledků studie veterinární univerzity v německém Hannoveru. Metoda by podle autorů mohla být použita při kontrole míst či akcí s velkou koncentrací lidí.

„Psi musejí cvičit pouze jeden týden, aby dokázali rozlišit mezi vzorky pacientů nakažených virem Sars-CoV-2 a neinfikovaných lidí,“ uvedli výzkumníci z Vysoké školy veterinární (TiHo) v Hannoveru. Zvířata by mohla najít uplatnění na letištích, hraničních přechodech, při sportovních zápasech či jiných masových akcích coby doplněk k laboratornímu testování.

Jak vypadala studie

Tým autorů testoval osm speciálně vycvičených psů německé armády. Po týdenním tréninku byla zvířata schopna správně rozpoznat 94 procent z 1012 vzorků slin či sekretu z plic, uvádí studie zveřejněná v časopise BMC Infectious Diseases. Vzorky byly náhodně seřazeny tak, aby vědci ani psovodi nevěděli, zda pocházejí od zdravého, či nakaženého člověka. 

Při hodnocení účinnosti testů na různé nemoci jsou klíčové dva pojmy – senzitivita a specificita.  

Senzitivita testu je jeho schopnost rozpoznat skutečně nemocné osoby, tedy pravděpodobnost, že test bude pozitivní, když je osoba skutečně nemocná. Němečtí psi dosahovali senzitivity 82,63 procenta – běžné ELISA testy dosahují senzitivity kolem 96 procent.

Specificita je údaj, který udává schopnost testu rozpoznat osoby bez nemoci, tedy pravděpodobnost, že test bude negativní, když osoba není nemocná. Stejně jako senzitivita se udává od 0 do 100 procent a v realitě obecně nikdy nedosahuje 100 procent.

Němečtí odborníci mluví o překvapení

Ideální, respektive spolehlivé, testy mají specificitu mezi 95 až 99 procenty. U psů v německém výzkumu dosahovala 96,35 procenta, u standardních koronavirových testů ELISA je ovšem vyšší, pohybuje se nad 98 procenty.

„Čichové vnímání psů je mnohem lepší, než si je široká veřejnost schopná představit,“ řekla agentuře DPA výzkumnice Esther Schalkeová z vojenské školy pro výcvik psů v západoněmeckém Ulmenu. „Přesto jsme žasli, jak rychle se psi zvládli naučit rozpoznávat vzorky osob nakažených virem Sars-CoV-2,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 22 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 22 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...