Psi umí vyčenichat nakažené koronavirem, prokázal německý výzkum

Cíleně vycvičení psi spolehlivě zvládnou vyčenichat lidi nakažené koronavirem, vyplývá z výsledků studie veterinární univerzity v německém Hannoveru. Metoda by podle autorů mohla být použita při kontrole míst či akcí s velkou koncentrací lidí.

„Psi musejí cvičit pouze jeden týden, aby dokázali rozlišit mezi vzorky pacientů nakažených virem Sars-CoV-2 a neinfikovaných lidí,“ uvedli výzkumníci z Vysoké školy veterinární (TiHo) v Hannoveru. Zvířata by mohla najít uplatnění na letištích, hraničních přechodech, při sportovních zápasech či jiných masových akcích coby doplněk k laboratornímu testování.

Jak vypadala studie

Tým autorů testoval osm speciálně vycvičených psů německé armády. Po týdenním tréninku byla zvířata schopna správně rozpoznat 94 procent z 1012 vzorků slin či sekretu z plic, uvádí studie zveřejněná v časopise BMC Infectious Diseases. Vzorky byly náhodně seřazeny tak, aby vědci ani psovodi nevěděli, zda pocházejí od zdravého, či nakaženého člověka. 

Při hodnocení účinnosti testů na různé nemoci jsou klíčové dva pojmy – senzitivita a specificita.  

Senzitivita testu je jeho schopnost rozpoznat skutečně nemocné osoby, tedy pravděpodobnost, že test bude pozitivní, když je osoba skutečně nemocná. Němečtí psi dosahovali senzitivity 82,63 procenta – běžné ELISA testy dosahují senzitivity kolem 96 procent.

Specificita je údaj, který udává schopnost testu rozpoznat osoby bez nemoci, tedy pravděpodobnost, že test bude negativní, když osoba není nemocná. Stejně jako senzitivita se udává od 0 do 100 procent a v realitě obecně nikdy nedosahuje 100 procent.

Němečtí odborníci mluví o překvapení

Ideální, respektive spolehlivé, testy mají specificitu mezi 95 až 99 procenty. U psů v německém výzkumu dosahovala 96,35 procenta, u standardních koronavirových testů ELISA je ovšem vyšší, pohybuje se nad 98 procenty.

„Čichové vnímání psů je mnohem lepší, než si je široká veřejnost schopná představit,“ řekla agentuře DPA výzkumnice Esther Schalkeová z vojenské školy pro výcvik psů v západoněmeckém Ulmenu. „Přesto jsme žasli, jak rychle se psi zvládli naučit rozpoznávat vzorky osob nakažených virem Sars-CoV-2,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Covid může v těle probouzet spící viry, naznačuje výzkum

Záhada takzvaného dlouhého covidu stále čeká na vyřešení. Ani šest let od začátku pandemie se nepodařilo odpovědět na otázku, co je jeho příčinou. Vědci teď přišli s novým možným vysvětlením, když potvrdili, že SARS-CoV-2 probouzí v těle spící viry, spojené například s opary. A právě ty možná mohou za dlouhý covid.
před 39 mminutami

VideoVýznamný objev u Sicílie. Potápěči našli vrak starořímské lodi plný amfor

Italské úřady se chlubí významným archeologickým objevem – jedinečně zachovalým vrakem lodi z dob starověkého Říma. Trosky plavidla i s nákladem stovek amfor náhodou našli sportovní potápěči u břehů Sicílie. Množství amfor napovídá, že patrně převáželo víno nebo olivový olej. Místo teď zabezpečují odborníci z policejní jednotky pro zachování památek. Až ho prozkoumají, starobylé předměty vyzvednou. Vrak lodi, který je starý nejméně 2100 let, popsal italský ministr kultury Alessandro Giuli jako „jeden z nejdůležitějších nedávných objevů v podmořské archeologii“.
před 11 hhodinami

Kambrická fekální revoluce mohla stát za vznikem moderního života, tvrdí studie

Moderní život na Zemi existuje asi půl miliardy let. Tehdy začal nesmírně rychle a intenzivně bujet. Podle nové studie čerpal z množství živin, které se ukládaly na dně moří v podobě exkrementů.
před 17 hhodinami

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 19 hhodinami

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
9. 8. 2026

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.