První nanorobot je na světě. Má jen 150 atomů a poslouchá chemický program

Další zásadní přelom v nanotechnologiích je tu. Vědci vytvořili robota tak malého, že pracuje na molekulární úrovni. Je vybaven robotickou paží, která je schopná manipulovat jednotlivými molekulami nebo pohybovat jejich svazky.

Robot vytvořený experty z univerzity v Manchesteru měří miliontinu milimetru. To znamená, že by jich bylo potřeba miliarda miliard na to, aby vytvořily objekt o velikosti zrnka soli. Každý robot je vytvořený z pouhých 150 atomů uhlíku, vodíku, kyslíku a dusíku.

Nanorobot
Zdroj: David Leigh

Takový stroj je sice opravdu titěrný, ale nabízí obrovské možnosti, popsali jeho tvůrci v odborném časopise Nature. (Je ale dostupný i na stránkách týmu, kde článek není zamčený) Takové malé stroje by mohly pracovat v molekulárních továrnách, kde by mohly vyrábět materiály a výrobky s vlastnostmi, o nichž se nám dnes ani nesní.

Jak funguje nanorobot?

Většina nanorobotů jsou složité miniaturní stroje, tento nový je ale mnohem jednodušší, vychází totiž z mnohem hlubšího pochopení chemických procesů, na jejichž základě takové stroje fungují. Výzkum vedl profesor David Leigh, který výsledek popsal jako „ultimátní miniaturizace strojů“.

„Náš robot je poskládaný z atomů, stejně jako si každý může vyrobit jednoduchého robota z kostek lega. Robot pak reaguje na série jednoduchých příkazů, které jsou programované pomocí chemických příkazů. Je to docela hodně podobné tomu, jak fungují velcí roboti, kteří vyrábí vozy v automobilkách. Ti uchopí kus materiálu a umístí ho na předem vybrané místo, čímž vytvoří základ auta. Naše molekulární verze může být naprogramována, aby takto pracovala s předměty o velikosti molekul,“ uvedl Leigh.

Nahrávám video

Některé čistě biologické procesy pohybují individuálními atomy nebo jejich shluky. Dosud bylo sporné, zda napodobit něco takového je v lidských silách. „Vycházíme z toho, jak spolu reagují atomy a molekuly a jak vznikají větší molekuly z menších. Jde vlastně o stejný proces, díky němuž vědci vyrábějí léky nebo plast z jednoduchých stavebních kamenů. Jakmile takový robot vznikne, mohou ho vědci ovládat tím, že mu posílají chemické příkazy, které mu říkají, co má dělat – podobně jako to u větších robotů dělá počítačový program,“ uvedl Leigh.

Potenciál na změnu světa

Obrovskou výhodou těchto strojů je cena. S tím, jak přibývá lidí a klesá množství kvalitních zdrojů prakticky čehokoliv, stoupají ceny materiálů. Nanoroboti jsou tak maličcí, že se toho na jejich výrobu moc nespotřebuje a sami pak budou schopní vytvářet mnohem kvalitnější materiály. Zatím je pochopitelně cena nanostrojů příliš vysoká, protože se nevyrábějí masově, ale s množstvím by měla klesat.

„Naším cílem je vytvářet a vyrábět nejmenší představitelné stroje,“ popsal profesor Leigh. „Tohle je teprve začátek, ale odhadujeme, že do 10–20 let začneme využívat takových molekulárních robotů k tomu, aby konstruovali molekuly a materiály v opravdových molekulárních továrnách.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
před 12 hhodinami

Vědci přepsali rodokmen netopýrů, jejich kolébkou je Evropa

Mezinárodní tým vědců včetně českých odborníků napsal novou evoluční historii netopýrů. Dosud nejrozsáhlejší genetická a paleontologická netopýří studie, která ve středu vyšla v časopisu Nature, odhalila, že jediní létající savci vznikli před 65 miliony let v Evropě – nikoliv v Africe, jak se doposud předpokládalo. Výsledky výzkumu navíc pomáhají vysvětlit jejich výjimečnou dlouhověkost a vysokou odolnost vůči infekčním nemocem.
před 13 hhodinami

Šestina amerických dětí užívajících léky proti obezitě trpí nedostatkem živin

Léky jako Ozempic nebo Wegovy, tedy přípravky na bázi GLP-1, zásadně změnily to, jak se léčí obezita. Po celém světě se ukazuje, že umí zásadně snížit hmotnost u lidí, kterým nepomáhají žádné jiné metody. A několik let se už také nasazují na léčbu dětí. Nová americká studie ale ukazuje, že právě u dětí by lékaři měli začít dávat více pozor.
před 17 hhodinami

Trojice českých vědců dostala cenu za objev nového druhu magnetů

Cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek dostali Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetismu. Je to poprvé, co tuto významnou cenu obdrželi čeští vědci.
před 19 hhodinami

Čeští vědci chtějí vyvinout přístroj, který má hledat život na měsíci Saturnu

Čeští vědci z Heyrovského ústavu Akademie věd chtějí společně s kolegy z Německa a Francie vyvinout přístroj, který by byl součástí chystané evropské mise k měsíci Saturnu, k Enceladu. Hmotnostní spektrometr by měl zvládnout určit chemické složení materiálu z gejzírů, které tryskají z měsíce. Vědci by díky tomu mohli podrobněji zkoumat, zda se v něm nacházejí organické a další molekuly důležité pro vznik života.
před 20 hhodinami

Americká armáda už masivně využívá AI. A chybuje

Několik případů z poslední doby ukázalo zásadní rizika, která souvisejí s přechodem americké armády na systémy ovládané umělými inteligencemi (AI). Přesto Pentagon do této technologie investuje stále víc kvůli zásadním výhodám, které na bojišti přináší.
před 21 hhodinami

Lidstvo překročilo sedm z devíti mezí bezpečné planety. Stav se nadále zhoršuje, říká nová zpráva

Němečtí vědci už řadu let sledují devět nejdůležitějších oblastí, které tvoří základ obyvatelnosti Země. Pokud dojde k překročení hranice v jakékoliv oblasti, nevěstí to nic dobrého. Podle aktuální zprávy už došlo k prolomení těchto mezí u sedmi oblastí.
22. 9. 2026

Na Sumatře zbývají necelé tři tisíce slonů. Ohrožují je lesní požáry

Slony sumaterské, kteří patří mezi kriticky ohrožené druhy, ještě více ohrožují požáry, jež zničily stovky tisíc hektarů jejich přirozeného prostředí na indonéském ostrově Sumatra. Od června do začátku září bylo ve 21 oblastech výskytu slonů sumaterských zaznamenáno více než 4500 ohnisek požárů. Za stejné období v Indonésii shořelo více než 560 tisíc hektarů plochy, uvedla nevládní organizace Geopix, kterou citovala agentura AFP.
22. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.