První Čechoslováci zdolali Everest před 40 lety. Jeden se nevrátil

Nejvyšší horu světa Mount Everest zdolali jako první Edmund Hillary a Tenzing Norkej v květnu 1953. Českoslovenští horolezci se jim vyrovnali o 31 let později. O zápis do historie se 15. října 1984 postarali Slováci Zoltán Demján a Jozef Psotka doprovázení slavným šerpou Ang Ritou, později zvaným Sněžný leopard. Psotka při sestupu zahynul.

Československá vědecko-horolezecká expedice na Everest se nerodila snadno a do posledních chvil se ani nevědělo, zda se opravdu uskuteční. Jejím vedoucím byl určen František Kele, horolezec a přírodovědec. Kromě něj se jí zúčastnilo třináct slovenských a dva čeští horolezci, dalších pět členů výpravy mělo například lékařské či filmařské úkoly. Základní tábor byl vybudován po čtrnáctidenním pochodu 6. září 1984 ve výšce 5400 metrů.

Přes další výškové tábory se horolezci propracovali až do 8300 metrů nad mořem, kde postavili malý stan pro vrcholové družstvo. To mělo dojít do cíle dosud nezlezenou cestou jižním pilířem, o niž se již dříve pokusila polská expedice. Poláci se v roce 1980 museli kvůli sněhové bouři odchýlit na normální jižní trasu, po které kdysi šli Hillary a Norkej. Prvovýstup jim ale byl i tak uznán a cesta byla nazvána polskou.

Horolezec Jozef Psotka při jištění dalšího horolezce na západník hřebenu Koh-i-Uparisina v Hindukuši 22. září 1965
Zdroj: ČTK /Radan Kuchař

Jako první z československé výpravy se měl o zdolání 8848 metrů vysoké „střechy světa“ pokusit Ján Porvazník. Měl ale potíže s očima, když mu praskly cévy sítnice. Místo něj se tedy vzhůru vydali Jozef Just a šerpa Ang Phurb. Neuspěli, zpět je zahnala silná vichřice.

Dalšími na řadě byli Jozef Psotka a Zoltán Demján, zkušení a dobře aklimatizovaní horolezci, navíc i přes věkový rozdíl 21 let dobří přátelé. Ze základního tábora vyšli 11. října, o dva dny později dorazili do třetího tábora, kde je po obdivuhodném výkonu dohnal šerpa Ang Rita. Čtrnáctého se dostali do výšky 8300 metrů. Našli stan, potraviny a kyslíkové láhve, které tam po svém pokusu zanechali Just s Ang Phurbem.

Místa ve stanu bylo ale málo, takže jen podřimovali a ráno vyrazili k vrcholu. Závěrečný výstup jim trval osm hodin. V 15 hodin a 15 minut 15. října 1984 poprvé v historii zavlála na vrcholu světa československá vlajka. Demján, Psotka a Ang Rita jako první dokončili takzvanou polskou cestu jižním pilířem. Před nimi se bez použití přídavného kyslíku na vrchol Everestu dostalo pouhých šestnáct lidí a nikdo z nich nebyl starší než padesátiletý Psotka. Ang Rita se na vrchol vrátil po roce, poprvé na něj vystoupal 7. května 1983 s americkou výpravou.

Návrat a smrt

Pro návrat si trojice zvolila cestu jižním sedlem, která je sice delší, ale vede lehčím terénem. Zastihl je však orkán a ve tmě se rozpojili. Do druhého tábora nejprve dorazil vysílený Demján a teprve ráno se dovlekl Ang Rita se zprávou, že na Psotku dolehla krize a odmítl jít dále. Snahu o jeho záchranu zkomplikovalo počasí.

Druhý den bylo vpravo od trasy sestupu nalezeno Psotkovo tělo. Horolezec byl na místě pohřben. Ironií osudu jej nalezl Just, jehož osud se od Psotkova nakonec příliš nelišil. Zahynul při sestupu po úspěšném zdolání Everestu o čtyři roky později. Zoltán Demján pokořil v témže roce ještě Lhoce Šar (8383 metrů) a jeho výstup na Dhaulágiri (8167 metrů) dva roky nato byl oceněn jako nejhodnotnější himálajský výstup roku.

Horolezec Jozef Psotka 2. března 1965
Zdroj: ČTK /Oldřich Pícha

Šerpa Ang Rita během třinácti let zdolal Mount Everest desetkrát a mimo světového rekordu si vysloužil přezdívku Sněžný leopard. Nahoru se pokaždé dostal bez použití přídavného kyslíku, s výjimkou československé expedice ale vždy využil takzvanou normální cestu ze severu nebo jihu. Naposledy na vrcholu Everestu stanul 23. května 1996. Prvním Čechem na Everestu byl 17. května 1991 Leopold Sulovský.

Nejvyšší horu světa zdolalo kolem patnácti českých horolezců a čtyři horolezkyně. V říjnu 1988 se zde odehrála tragédie, při které zahynula čtveřice elitních slovenských horolezců: Jaroslav Jaško, Peter Božík, Dušan Becík a Jozef Just. Horolezci vylezli bez kyslíkových přístrojů osmitisícovku Lhoce a zdolali Mount Everest, při návratu je ale strhla lavina.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mechanismus z Antikythéry mohl být nefunkční, naznačuje studie

Nejslavnější mechanický stroj z antiky – mechanismus z Antikythéry – dalece převyšuje jakékoliv jiné technologie z této doby. Nový výzkum ale otestoval hypotézu, že ve skutečnosti to zase takový zázrak nebyl.
před 15 hhodinami

Unikátní novodobý zlatý poklad našli turisté u Dvora Králové nad Labem

Dva turisté objevili v únoru u Dvora Králové nad Labem novověký poklad v odhadované hodnotě přes sedm a půl milionu korun. Dvě schránky, které obsahovaly zlaté mince, šperky a další předměty o celkové hmotnosti sedm kilogramů, nálezci odevzdali do Muzea východních Čech v Hradci Králové. Zaručeně zlaté jsou mince o váze téměř čtyři kilogramy. Další kovové předměty vědci analyzují.
25. 4. 2025Aktualizováno25. 4. 2025

Rakovina krade motivaci. Vědci popsali, jak ovládne mozek

Lidé trpící rakovinou přicházejí o vůli bojovat, často marně hledají sílu dál žít. Až doposud věda předpokládala, že je to vedlejší dopad únavy z nemoci, ale teď našli přímo způsob, jak rakovina připravuje mozek o motivaci.
25. 4. 2025
Doporučujeme

Zabili Heydricha i posílali depeše. Válku přežila jen polovina parašutistů

Byla jich stovka, přišli z nebes a fatálně ovlivnili průběh druhé světové války – českoslovenští parašutisté vyslaní z Velké Británie měli na území tehdejšího protektorátu plnit rozmanité úkoly. Od sabotáží a předávání informací exilové vládě až po útoky na přední představitele nacistické správy. V podstatě počítali s tím, že se do vlasti vrací pro smrt. Konce války se jich dožila pouhá polovina. A ti, kdo přežili, se následně po roce 1948 uznání nedočkali. Většinu z nich naopak čekalo ponížení, perzekuce a některé dokonce vykonstruovaná obvinění a smrt.
25. 4. 2025

Hubbleův kosmický dalekohled funguje i jako stařeček

Už 35 let je na oběžné dráze Hubbleův kosmický dalekohled. Díky němu astronomové například zjistili, že v centrech galaxií jsou supermasivní černé díry, poprvé změřili rychlost rozpínání vesmíru nebo uviděli ty nejvzdálenější galaxie. Zařízení pořídilo také řadu ikonických snímků. Je pojmenované po americkém astronomovi Edwinu Hubbleovi, který jako první zjistil, že ve vesmíru existuje víc galaxií a že se vesmír rozpíná. Dalekohled na oběžnou dráhu dopravil raketoplán Discovery.
24. 4. 2025

Nová studie objasnila vliv masivního výbuchu sopky na výkyvy v počasí

Erupce sopky Hunga Tonga–Hunga Ha’apai (HT), která se odehrála 15. ledna 2022, byla naprosto jedinečnou a bezprecedentní událostí ve známých dějinách. Podle studie zveřejněné před pár dny v prestižním mezinárodním časopise, na které se podílel i český klimatolog Aleš Kuchař, způsobil tento jev mimo jiné i prodloužená období nízkých teplot v Evropě během následující zimy a jara.
24. 4. 2025

Zahřívaný tabák může ohrozit děti nečekaným způsobem. Polykají uvolněné plíšky

V Česku přibývá případů, kdy malé dítě omylem spolkne plíšek, který se používá v zařízeních ohřívání tabáku. Končí pak hospitalizované v nemocnici.
24. 4. 2025

Polští chovatelé kvůli ptačí chřipce utratili přes sedm milionů kusů drůbeže

V Polsku řádí ptačí chřipka. Chovatelé kvůli tomu museli utratit přes sedm milionů kusů drůbeže. Úřady už na zvládání viru vynaložily v přepočtu téměř půl miliardy korun. Do země dorazili evropští experti, kteří mají posoudit nastavená opatření. Podle ředitele polské rady chovatelů drůbeže Dariusze Goszczyńského počet zlikvidovaných kusů není problém. „V Polsku máme asi 1,5 miliardy kusů drůbeže,“ vysvětlil. Vývoz masa a vajec zatím ohrožený není. U vajec ale experti očekávají mírné zdražení.
24. 4. 2025
Načítání...