Nejvyšší horu světa Mount Everest zdolali jako první Edmund Hillary a Tenzing Norkej v květnu 1953. Českoslovenští horolezci se jim vyrovnali o 31 let později. O zápis do historie se 15. října 1984 postarali Slováci Zoltán Demján a Jozef Psotka doprovázení slavným šerpou Ang Ritou, později zvaným Sněžný leopard. Psotka při sestupu zahynul.
Československá vědecko-horolezecká expedice na Everest se nerodila snadno a do posledních chvil se ani nevědělo, zda se opravdu uskuteční. Jejím vedoucím byl určen František Kele, horolezec a přírodovědec. Kromě něj se jí zúčastnilo třináct slovenských a dva čeští horolezci, dalších pět členů výpravy mělo například lékařské či filmařské úkoly. Základní tábor byl vybudován po čtrnáctidenním pochodu 6. září 1984 ve výšce 5400 metrů.
Přes další výškové tábory se horolezci propracovali až do 8300 metrů nad mořem, kde postavili malý stan pro vrcholové družstvo. To mělo dojít do cíle dosud nezlezenou cestou jižním pilířem, o niž se již dříve pokusila polská expedice. Poláci se v roce 1980 museli kvůli sněhové bouři odchýlit na normální jižní trasu, po které kdysi šli Hillary a Norkej. Prvovýstup jim ale byl i tak uznán a cesta byla nazvána polskou.
Jako první z československé výpravy se měl o zdolání 8848 metrů vysoké „střechy světa“ pokusit Ján Porvazník. Měl ale potíže s očima, když mu praskly cévy sítnice. Místo něj se tedy vzhůru vydali Jozef Just a šerpa Ang Phurb. Neuspěli, zpět je zahnala silná vichřice.
Dalšími na řadě byli Jozef Psotka a Zoltán Demján, zkušení a dobře aklimatizovaní horolezci, navíc i přes věkový rozdíl 21 let dobří přátelé. Ze základního tábora vyšli 11. října, o dva dny později dorazili do třetího tábora, kde je po obdivuhodném výkonu dohnal šerpa Ang Rita. Čtrnáctého se dostali do výšky 8300 metrů. Našli stan, potraviny a kyslíkové láhve, které tam po svém pokusu zanechali Just s Ang Phurbem.
Místa ve stanu bylo ale málo, takže jen podřimovali a ráno vyrazili k vrcholu. Závěrečný výstup jim trval osm hodin. V 15 hodin a 15 minut 15. října 1984 poprvé v historii zavlála na vrcholu světa československá vlajka. Demján, Psotka a Ang Rita jako první dokončili takzvanou polskou cestu jižním pilířem. Před nimi se bez použití přídavného kyslíku na vrchol Everestu dostalo pouhých šestnáct lidí a nikdo z nich nebyl starší než padesátiletý Psotka. Ang Rita se na vrchol vrátil po roce, poprvé na něj vystoupal 7. května 1983 s americkou výpravou.
Návrat a smrt
Pro návrat si trojice zvolila cestu jižním sedlem, která je sice delší, ale vede lehčím terénem. Zastihl je však orkán a ve tmě se rozpojili. Do druhého tábora nejprve dorazil vysílený Demján a teprve ráno se dovlekl Ang Rita se zprávou, že na Psotku dolehla krize a odmítl jít dále. Snahu o jeho záchranu zkomplikovalo počasí.
Druhý den bylo vpravo od trasy sestupu nalezeno Psotkovo tělo. Horolezec byl na místě pohřben. Ironií osudu jej nalezl Just, jehož osud se od Psotkova nakonec příliš nelišil. Zahynul při sestupu po úspěšném zdolání Everestu o čtyři roky později. Zoltán Demján pokořil v témže roce ještě Lhoce Šar (8383 metrů) a jeho výstup na Dhaulágiri (8167 metrů) dva roky nato byl oceněn jako nejhodnotnější himálajský výstup roku.
Šerpa Ang Rita během třinácti let zdolal Mount Everest desetkrát a mimo světového rekordu si vysloužil přezdívku Sněžný leopard. Nahoru se pokaždé dostal bez použití přídavného kyslíku, s výjimkou československé expedice ale vždy využil takzvanou normální cestu ze severu nebo jihu. Naposledy na vrcholu Everestu stanul 23. května 1996. Prvním Čechem na Everestu byl 17. května 1991 Leopold Sulovský.
Nejvyšší horu světa zdolalo kolem patnácti českých horolezců a čtyři horolezkyně. V říjnu 1988 se zde odehrála tragédie, při které zahynula čtveřice elitních slovenských horolezců: Jaroslav Jaško, Peter Božík, Dušan Becík a Jozef Just. Horolezci vylezli bez kyslíkových přístrojů osmitisícovku Lhoce a zdolali Mount Everest, při návratu je ale strhla lavina.
