První Čechoslováci zdolali Everest před 40 lety. Jeden se nevrátil

Nejvyšší horu světa Mount Everest zdolali jako první Edmund Hillary a Tenzing Norkej v květnu 1953. Českoslovenští horolezci se jim vyrovnali o 31 let později. O zápis do historie se 15. října 1984 postarali Slováci Zoltán Demján a Jozef Psotka doprovázení slavným šerpou Ang Ritou, později zvaným Sněžný leopard. Psotka při sestupu zahynul.

Československá vědecko-horolezecká expedice na Everest se nerodila snadno a do posledních chvil se ani nevědělo, zda se opravdu uskuteční. Jejím vedoucím byl určen František Kele, horolezec a přírodovědec. Kromě něj se jí zúčastnilo třináct slovenských a dva čeští horolezci, dalších pět členů výpravy mělo například lékařské či filmařské úkoly. Základní tábor byl vybudován po čtrnáctidenním pochodu 6. září 1984 ve výšce 5400 metrů.

Přes další výškové tábory se horolezci propracovali až do 8300 metrů nad mořem, kde postavili malý stan pro vrcholové družstvo. To mělo dojít do cíle dosud nezlezenou cestou jižním pilířem, o niž se již dříve pokusila polská expedice. Poláci se v roce 1980 museli kvůli sněhové bouři odchýlit na normální jižní trasu, po které kdysi šli Hillary a Norkej. Prvovýstup jim ale byl i tak uznán a cesta byla nazvána polskou.

Horolezec Jozef Psotka při jištění dalšího horolezce na západník hřebenu Koh-i-Uparisina v Hindukuši 22. září 1965
Zdroj: ČTK /Radan Kuchař

Jako první z československé výpravy se měl o zdolání 8848 metrů vysoké „střechy světa“ pokusit Ján Porvazník. Měl ale potíže s očima, když mu praskly cévy sítnice. Místo něj se tedy vzhůru vydali Jozef Just a šerpa Ang Phurb. Neuspěli, zpět je zahnala silná vichřice.

Dalšími na řadě byli Jozef Psotka a Zoltán Demján, zkušení a dobře aklimatizovaní horolezci, navíc i přes věkový rozdíl 21 let dobří přátelé. Ze základního tábora vyšli 11. října, o dva dny později dorazili do třetího tábora, kde je po obdivuhodném výkonu dohnal šerpa Ang Rita. Čtrnáctého se dostali do výšky 8300 metrů. Našli stan, potraviny a kyslíkové láhve, které tam po svém pokusu zanechali Just s Ang Phurbem.

Místa ve stanu bylo ale málo, takže jen podřimovali a ráno vyrazili k vrcholu. Závěrečný výstup jim trval osm hodin. V 15 hodin a 15 minut 15. října 1984 poprvé v historii zavlála na vrcholu světa československá vlajka. Demján, Psotka a Ang Rita jako první dokončili takzvanou polskou cestu jižním pilířem. Před nimi se bez použití přídavného kyslíku na vrchol Everestu dostalo pouhých šestnáct lidí a nikdo z nich nebyl starší než padesátiletý Psotka. Ang Rita se na vrchol vrátil po roce, poprvé na něj vystoupal 7. května 1983 s americkou výpravou.

Návrat a smrt

Pro návrat si trojice zvolila cestu jižním sedlem, která je sice delší, ale vede lehčím terénem. Zastihl je však orkán a ve tmě se rozpojili. Do druhého tábora nejprve dorazil vysílený Demján a teprve ráno se dovlekl Ang Rita se zprávou, že na Psotku dolehla krize a odmítl jít dále. Snahu o jeho záchranu zkomplikovalo počasí.

Druhý den bylo vpravo od trasy sestupu nalezeno Psotkovo tělo. Horolezec byl na místě pohřben. Ironií osudu jej nalezl Just, jehož osud se od Psotkova nakonec příliš nelišil. Zahynul při sestupu po úspěšném zdolání Everestu o čtyři roky později. Zoltán Demján pokořil v témže roce ještě Lhoce Šar (8383 metrů) a jeho výstup na Dhaulágiri (8167 metrů) dva roky nato byl oceněn jako nejhodnotnější himálajský výstup roku.

Horolezec Jozef Psotka 2. března 1965
Zdroj: ČTK /Oldřich Pícha

Šerpa Ang Rita během třinácti let zdolal Mount Everest desetkrát a mimo světového rekordu si vysloužil přezdívku Sněžný leopard. Nahoru se pokaždé dostal bez použití přídavného kyslíku, s výjimkou československé expedice ale vždy využil takzvanou normální cestu ze severu nebo jihu. Naposledy na vrcholu Everestu stanul 23. května 1996. Prvním Čechem na Everestu byl 17. května 1991 Leopold Sulovský.

Nejvyšší horu světa zdolalo kolem patnácti českých horolezců a čtyři horolezkyně. V říjnu 1988 se zde odehrála tragédie, při které zahynula čtveřice elitních slovenských horolezců: Jaroslav Jaško, Peter Božík, Dušan Becík a Jozef Just. Horolezci vylezli bez kyslíkových přístrojů osmitisícovku Lhoce a zdolali Mount Everest, při návratu je ale strhla lavina.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
včera v 16:08‌‌

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
včera v 13:00‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
včera v 10:18‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.