Existují různé faktory, které komplikují shazování kilogramů v dospělosti a ještě více ve stáří. Psychiatr Stefano Erzegovesi z Centra pro poruchy příjmu potravy při klinice San Raffaele v Miláně popsal, jaké jsou důvody obtížného hubnutí ve stáří a jak přinutit tělo, aby přestalo snaze o snižování nadváhy odporovat.
Podle mnoha studií ztrácejí i ti, kdo jsou fyzicky aktivní, od třicátého roku života svalovou hmotu, kterou tělo nahrazuje tukovými buňkami.
Svaly spotřebovávají více kalorií než tuk, a tedy méně svalové hmoty vede ke zpomalení metabolismu. Proto tělo potřebuje méně kalorií. Toto pravidlo však lidé většinou nedodržují. Naopak starší osoby více trpí bolestmi, a proto se méně pohybují. Tím se zrychluje ztráta svalové hmoty a tělo nespotřebované kalorie ukládá v podobě tuku.
Proč menopauza vede k nadváze
Menopauza znamená nejen pokles estrogenů, ale celé ženské hormonální výbavy, proto v souvislosti se změnou bazálního metabolismu často vede ke zvyšování hmotnosti, uvádí Erzegovesi.
Podobně je tomu s poklesem testosteronu u mužů, který je sice pomalejší a postupný, ale rovněž významný. U obou pohlaví jde tedy o redukci bazálního metabolismu a svalové hmoty způsobené poklesem hladiny hormonů, uvádí psychiatr.
Chuť a čich se u starých lidí časem pomalu vytrácejí. To je vede k tomu, že dávají přednost stále stejné stravě, nebo si oblíbí výraznou chuť, například hodně sladkostí a salátů. Pak jim ale hrozí, že budou konzumovat nadbytek rafinovaných produktů, podotýká Erzegovesi.
Lidé také mohou platit za to, že se v uplynulých desetiletích jejich váha často měnila: zvyšování hmotnosti mění metabolismus. Šedesátník, který dnes váží 90 kilogramů, ale kdysi vážil například 130, bude nyní potřebovat o mnoho kalorií méně než ten, který je ve stejném věku, ale nikdy neměl nadváhu, vysvětluje Erzegovesi. Snižování hmotnosti vede tělo k tomu, že si myslí, že umírá hladem, a snaží se udržet si kalorie. Proto přechází na úsporný režim.
Co s tím?
Staří lidé, aniž by měli nějakou poruchu příjmu potravy, často užívají jídlo jako stimulaci emotivní pohody a reagují konzumací pokrmů na obtížné situace, jako je smutek, samota či omezení samostatnosti. Tedy podobně jako je tomu u mladších osob - jestliže je jídlo emotivní záležitostí, je mnohem obtížnější snižovat nadváhu.
Zachování svalové hmoty může přispět k urychlení metabolismu či alespoň k částečné kompenzaci jeho zpomalování. „Vhodná je fyzická aktivita, ale je nutné brát zřetel na to, že kosterní aparát je křehčí. Proto radíme aktivitu s nízkou zátěží,“ radí Erzegovesi, jehož citoval italský deník Corriere della Sera.
„Je správné jíst více proteinů, ale ne kalorií. I to pomůže k udržení svalové hmoty. Živočišné proteiny je třeba z větší části, a to nejméně z 50 procent, nahrazovat rostlinnými proteiny. Redukční diety s vysokým obsahem proteinů škodí v každém věku a ještě více ve stáří. Zásadní je pěstovat a udržovat dobré mezilidské vztahy, které můžeme považovat za jakousi potravu pro duši i tělo. Máme-li kolem sebe dobrou sociální síť, více se pohybujeme, jíme méně a především si udržujeme výkonnější mozek i svaly,“ doporučuje Erzegovesi.
