Proč člověk ve stáří tloustne? Vědci odhalili široké spektrum faktorů

Existují různé faktory, které komplikují shazování kilogramů v dospělosti a ještě více ve stáří. Psychiatr Stefano Erzegovesi z Centra pro poruchy příjmu potravy při klinice San Raffaele v Miláně popsal, jaké jsou důvody obtížného hubnutí ve stáří a jak přinutit tělo, aby přestalo snaze o snižování nadváhy odporovat.

Podle mnoha studií ztrácejí i ti, kdo jsou fyzicky aktivní, od třicátého roku života svalovou hmotu, kterou tělo nahrazuje tukovými buňkami.

Nahrávám video

Svaly spotřebovávají více kalorií než tuk, a tedy méně svalové hmoty vede ke zpomalení metabolismu. Proto tělo potřebuje méně kalorií. Toto pravidlo však lidé většinou nedodržují. Naopak starší osoby více trpí bolestmi, a proto se méně pohybují. Tím se zrychluje ztráta svalové hmoty a tělo nespotřebované kalorie ukládá v podobě tuku.

Proč menopauza vede k nadváze

Menopauza znamená nejen pokles estrogenů, ale celé ženské hormonální výbavy, proto v souvislosti se změnou bazálního metabolismu často vede ke zvyšování hmotnosti, uvádí Erzegovesi.

Podobně je tomu s poklesem testosteronu u mužů, který je sice pomalejší a postupný, ale rovněž významný. U obou pohlaví jde tedy o redukci bazálního metabolismu a svalové hmoty způsobené poklesem hladiny hormonů, uvádí psychiatr.

Chuť a čich se u starých lidí časem pomalu vytrácejí. To je vede k tomu, že dávají přednost stále stejné stravě, nebo si oblíbí výraznou chuť, například hodně sladkostí a salátů. Pak jim ale hrozí, že budou konzumovat nadbytek rafinovaných produktů, podotýká Erzegovesi.

Lidé také mohou platit za to, že se v uplynulých desetiletích jejich váha často měnila: zvyšování hmotnosti mění metabolismus. Šedesátník, který dnes váží 90 kilogramů, ale kdysi vážil například 130, bude nyní potřebovat o mnoho kalorií méně než ten, který je ve stejném věku, ale nikdy neměl nadváhu, vysvětluje Erzegovesi. Snižování hmotnosti vede tělo k tomu, že si myslí, že umírá hladem, a snaží se udržet si kalorie. Proto přechází na úsporný režim.

Co s tím?

Staří lidé, aniž by měli nějakou poruchu příjmu potravy, často užívají jídlo jako stimulaci emotivní pohody a reagují konzumací pokrmů na obtížné situace, jako je smutek, samota či omezení samostatnosti. Tedy podobně jako je tomu u mladších osob - jestliže je jídlo emotivní záležitostí, je mnohem obtížnější snižovat nadváhu.

Zachování svalové hmoty může přispět k urychlení metabolismu či alespoň k částečné kompenzaci jeho zpomalování. „Vhodná je fyzická aktivita, ale je nutné brát zřetel na to, že kosterní aparát je křehčí. Proto radíme aktivitu s nízkou zátěží,“ radí Erzegovesi, jehož citoval italský deník Corriere della Sera.

„Je správné jíst více proteinů, ale ne kalorií. I to pomůže k udržení svalové hmoty. Živočišné proteiny je třeba z větší části, a to nejméně z 50 procent, nahrazovat rostlinnými proteiny. Redukční diety s vysokým obsahem proteinů škodí v každém věku a ještě více ve stáří. Zásadní je pěstovat a udržovat dobré mezilidské vztahy, které můžeme považovat za jakousi potravu pro duši i tělo. Máme-li kolem sebe dobrou sociální síť, více se pohybujeme, jíme méně a především si udržujeme výkonnější mozek i svaly,“ doporučuje Erzegovesi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
před 4 hhodinami

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
včera v 10:00

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026
Načítání...