Příliš dlouhé telefonování mobilem škodí srdci. Vědci doporučují méně než půl hodiny týdně

Podle výzkumu, který vyšel na začátku května v časopise European Heart Journal-Digital Health, stačí třicet minut hovorů mobilním telefonem týdně, aby se o dvanáct procent zvýšilo riziko vysokého krevního tlaku.

„Pro zdravé srdce je důležitý počet minut, které lidé stráví hovorem na mobilním telefonu;  více minut znamená větší riziko,“ konstatoval autor studie Xianhui Qin z Jižní lékařské univerzity v čínském Kantonu.

Pozoruhodné podle něj je, že u telefonování s hands-free sadami žádné takové riziko není, a to ani po letech jejich používání. Výsledky jsou podle autorů velmi zajímavé a chtějí je potvrdit dalšími výzkumy.

Mobilní telefon mají dnes tři čtvrtiny dospělých lidí na celém světě. Současně ale téměř 1,3 miliardy dospělých ve věku 30 až 79 let trpí vysokým krevním tlakem neboli hypertenzí. Ta je hlavním rizikovým faktorem při vzniku srdečního infarktu a mozkové mrtvice a celosvětově je také hlavní příčinou předčasných úmrtí. Výjimku představovala jen doba vrcholu covidové pandemie.

Mobilní telefony vyzařují nízkou úroveň energie, která je po krátkodobém vystavení spojena se zvýšením krevního tlaku. Výsledky předchozích studií o používání mobilních telefonů a krevním tlaku byly ale rozporuplné. Snad proto, že zahrnovaly nejen samotné telefonování, ale také textové zprávy, hraní her a další činnost, která je s mobily spojená.

Tato studie ale zkoumala jen vztah mezi telefonováním a nově vzniklou hypertenzí. Vědci přitom využili údaje z britské biobanky, které obsahují data celkem 212 046 dospělých osob ve věku 37 až 73 let, přičemž všichni tito lidé byly na začátku sledování bez hypertenze. Informace o používání mobilního telefonu zase vědci získali z dotazníků, které lidé vyplnili už na začátku studie.

Studie počítala s mnoha faktory

Výzkumníci pak analyzovali vztah mezi používáním mobilních telefonů a nově vzniklou hypertenzí, přičemž brali v úvahu spoustu možných vedlejších vlivů, jež by mohly tyto výsledky ovlivnit. Vysoký krevní tlak má totiž spojitost s mnoha nejrůznějšími faktory.

V této studii mezi ně autoři zahrnuli věk, pohlaví, index tělesné hmotnosti, rasu, deprivaci, rodinnou anamnézu hypertenze, vzdělání, kuřácký status, krevní tlak, krevní lipidy, záněty, glykémii, funkci ledvin a užívání léků na snížení hladiny cholesterolu nebo glukózy v krvi.

Průměrný věk účastníků byl 54 let, přičemž 62 procent tvořily ženy a 88 procent používalo mobilních telefony. Během průměrné doby sledování (12 let) se u 13 984 (sedmi procent) účastníků objevila hypertenze.

Uživatelé mobilních telefonů měli o sedm procent vyšší riziko hypertenze ve srovnání s těmi, kteří mobilní telefony nepoužívali. U těch, kteří hovořili mobilem třicet a více minut týdně, byla pravděpodobnost nově vzniklého vysokého krevního tlaku dokonce o dvanáct procent vyšší než u účastníků, kteří strávili telefonováním méně než půl hodiny. Výsledky byly podobné u žen i mužů.

Omezení je rozumné, míní autor

Vliv telefonování se jevil jako velmi významný a byl spojený s délkou hovorů. U těch, kdo trávili telefonováním mobilem víc než šest hodin týdně, bylo riziko vzniku vysokého krevního tlaku vyšší dokonce o celou čtvrtinu.

Badatelé také zkoumali vztah mezi dobou používání (méně než 30 minut, respektive 30 minut a více) a nově vzniklou hypertenzí podle toho, jestli lidé měli nízké, střední nebo vysoké genetické riziko vzniku hypertenze. Míru tohoto rizika opět získali z britské biobanky.

Analýza ukázala, že pravděpodobnost vzniku vysokého krevního tlaku byla největší u osob s vysokým genetickým rizikem, které trávily alespoň třicet minut týdně hovorem na mobilním telefonu. U nich byla pravděpodobnost vzniku hypertenze o třetinu vyšší než u osob s nízkým genetickým rizikem, které trávily telefonováním méně než půl hodiny týdně.

Qin výsledky komentoval takto: „Naše zjištění naznačují, že telefonování přes mobilní telefon nemusí mít vliv na riziko vzniku vysokého krevního tlaku, pokud se týdenní doba hovoru udržuje pod půl hodiny. K opakování výsledků je zapotřebí dalšího výzkumu, ale do té doby se zdá být rozumné omezit telefonování z mobilního telefonu na minimum, aby srdce zůstalo zdravé.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ebola v Evropě není velkou hrozbou, ukazují zkušenosti

Pacient, který může mít ebolu a bude hospitalizovaný v Česku, může vyvolávat obavy. Ale zkušenosti naznačují, že kvalitní přijatá opatření i samotné vlastnosti viru dokáží šíření nemoci účinně zabránit.
před 13 hhodinami

Příznaky Alzheimera odhalí rychlý test. Zkuste si ho

První příznaky demence může odhalit nový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je teď součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. Trvá jen několik minut, informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).
před 15 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
19. 5. 2026Aktualizováno19. 5. 2026

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
19. 5. 2026

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
19. 5. 2026

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
19. 5. 2026

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
19. 5. 2026

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
19. 5. 2026
Načítání...