Příliš dlouhé telefonování mobilem škodí srdci. Vědci doporučují méně než půl hodiny týdně

Podle výzkumu, který vyšel na začátku května v časopise European Heart Journal-Digital Health, stačí třicet minut hovorů mobilním telefonem týdně, aby se o dvanáct procent zvýšilo riziko vysokého krevního tlaku.

„Pro zdravé srdce je důležitý počet minut, které lidé stráví hovorem na mobilním telefonu;  více minut znamená větší riziko,“ konstatoval autor studie Xianhui Qin z Jižní lékařské univerzity v čínském Kantonu.

Pozoruhodné podle něj je, že u telefonování s hands-free sadami žádné takové riziko není, a to ani po letech jejich používání. Výsledky jsou podle autorů velmi zajímavé a chtějí je potvrdit dalšími výzkumy.

Mobilní telefon mají dnes tři čtvrtiny dospělých lidí na celém světě. Současně ale téměř 1,3 miliardy dospělých ve věku 30 až 79 let trpí vysokým krevním tlakem neboli hypertenzí. Ta je hlavním rizikovým faktorem při vzniku srdečního infarktu a mozkové mrtvice a celosvětově je také hlavní příčinou předčasných úmrtí. Výjimku představovala jen doba vrcholu covidové pandemie.

Mobilní telefony vyzařují nízkou úroveň energie, která je po krátkodobém vystavení spojena se zvýšením krevního tlaku. Výsledky předchozích studií o používání mobilních telefonů a krevním tlaku byly ale rozporuplné. Snad proto, že zahrnovaly nejen samotné telefonování, ale také textové zprávy, hraní her a další činnost, která je s mobily spojená.

Tato studie ale zkoumala jen vztah mezi telefonováním a nově vzniklou hypertenzí. Vědci přitom využili údaje z britské biobanky, které obsahují data celkem 212 046 dospělých osob ve věku 37 až 73 let, přičemž všichni tito lidé byly na začátku sledování bez hypertenze. Informace o používání mobilního telefonu zase vědci získali z dotazníků, které lidé vyplnili už na začátku studie.

Studie počítala s mnoha faktory

Výzkumníci pak analyzovali vztah mezi používáním mobilních telefonů a nově vzniklou hypertenzí, přičemž brali v úvahu spoustu možných vedlejších vlivů, jež by mohly tyto výsledky ovlivnit. Vysoký krevní tlak má totiž spojitost s mnoha nejrůznějšími faktory.

V této studii mezi ně autoři zahrnuli věk, pohlaví, index tělesné hmotnosti, rasu, deprivaci, rodinnou anamnézu hypertenze, vzdělání, kuřácký status, krevní tlak, krevní lipidy, záněty, glykémii, funkci ledvin a užívání léků na snížení hladiny cholesterolu nebo glukózy v krvi.

Průměrný věk účastníků byl 54 let, přičemž 62 procent tvořily ženy a 88 procent používalo mobilních telefony. Během průměrné doby sledování (12 let) se u 13 984 (sedmi procent) účastníků objevila hypertenze.

Uživatelé mobilních telefonů měli o sedm procent vyšší riziko hypertenze ve srovnání s těmi, kteří mobilní telefony nepoužívali. U těch, kteří hovořili mobilem třicet a více minut týdně, byla pravděpodobnost nově vzniklého vysokého krevního tlaku dokonce o dvanáct procent vyšší než u účastníků, kteří strávili telefonováním méně než půl hodiny. Výsledky byly podobné u žen i mužů.

Omezení je rozumné, míní autor

Vliv telefonování se jevil jako velmi významný a byl spojený s délkou hovorů. U těch, kdo trávili telefonováním mobilem víc než šest hodin týdně, bylo riziko vzniku vysokého krevního tlaku vyšší dokonce o celou čtvrtinu.

Badatelé také zkoumali vztah mezi dobou používání (méně než 30 minut, respektive 30 minut a více) a nově vzniklou hypertenzí podle toho, jestli lidé měli nízké, střední nebo vysoké genetické riziko vzniku hypertenze. Míru tohoto rizika opět získali z britské biobanky.

Analýza ukázala, že pravděpodobnost vzniku vysokého krevního tlaku byla největší u osob s vysokým genetickým rizikem, které trávily alespoň třicet minut týdně hovorem na mobilním telefonu. U nich byla pravděpodobnost vzniku hypertenze o třetinu vyšší než u osob s nízkým genetickým rizikem, které trávily telefonováním méně než půl hodiny týdně.

Qin výsledky komentoval takto: „Naše zjištění naznačují, že telefonování přes mobilní telefon nemusí mít vliv na riziko vzniku vysokého krevního tlaku, pokud se týdenní doba hovoru udržuje pod půl hodiny. K opakování výsledků je zapotřebí dalšího výzkumu, ale do té doby se zdá být rozumné omezit telefonování z mobilního telefonu na minimum, aby srdce zůstalo zdravé.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapines na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 5 mminutami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
včera v 08:00

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávalo na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...