Příliš dlouhé telefonování mobilem škodí srdci. Vědci doporučují méně než půl hodiny týdně

Podle výzkumu, který vyšel na začátku května v časopise European Heart Journal-Digital Health, stačí třicet minut hovorů mobilním telefonem týdně, aby se o dvanáct procent zvýšilo riziko vysokého krevního tlaku.

„Pro zdravé srdce je důležitý počet minut, které lidé stráví hovorem na mobilním telefonu;  více minut znamená větší riziko,“ konstatoval autor studie Xianhui Qin z Jižní lékařské univerzity v čínském Kantonu.

Pozoruhodné podle něj je, že u telefonování s hands-free sadami žádné takové riziko není, a to ani po letech jejich používání. Výsledky jsou podle autorů velmi zajímavé a chtějí je potvrdit dalšími výzkumy.

Mobilní telefon mají dnes tři čtvrtiny dospělých lidí na celém světě. Současně ale téměř 1,3 miliardy dospělých ve věku 30 až 79 let trpí vysokým krevním tlakem neboli hypertenzí. Ta je hlavním rizikovým faktorem při vzniku srdečního infarktu a mozkové mrtvice a celosvětově je také hlavní příčinou předčasných úmrtí. Výjimku představovala jen doba vrcholu covidové pandemie.

Mobilní telefony vyzařují nízkou úroveň energie, která je po krátkodobém vystavení spojena se zvýšením krevního tlaku. Výsledky předchozích studií o používání mobilních telefonů a krevním tlaku byly ale rozporuplné. Snad proto, že zahrnovaly nejen samotné telefonování, ale také textové zprávy, hraní her a další činnost, která je s mobily spojená.

Tato studie ale zkoumala jen vztah mezi telefonováním a nově vzniklou hypertenzí. Vědci přitom využili údaje z britské biobanky, které obsahují data celkem 212 046 dospělých osob ve věku 37 až 73 let, přičemž všichni tito lidé byly na začátku sledování bez hypertenze. Informace o používání mobilního telefonu zase vědci získali z dotazníků, které lidé vyplnili už na začátku studie.

Studie počítala s mnoha faktory

Výzkumníci pak analyzovali vztah mezi používáním mobilních telefonů a nově vzniklou hypertenzí, přičemž brali v úvahu spoustu možných vedlejších vlivů, jež by mohly tyto výsledky ovlivnit. Vysoký krevní tlak má totiž spojitost s mnoha nejrůznějšími faktory.

V této studii mezi ně autoři zahrnuli věk, pohlaví, index tělesné hmotnosti, rasu, deprivaci, rodinnou anamnézu hypertenze, vzdělání, kuřácký status, krevní tlak, krevní lipidy, záněty, glykémii, funkci ledvin a užívání léků na snížení hladiny cholesterolu nebo glukózy v krvi.

Průměrný věk účastníků byl 54 let, přičemž 62 procent tvořily ženy a 88 procent používalo mobilních telefony. Během průměrné doby sledování (12 let) se u 13 984 (sedmi procent) účastníků objevila hypertenze.

Uživatelé mobilních telefonů měli o sedm procent vyšší riziko hypertenze ve srovnání s těmi, kteří mobilní telefony nepoužívali. U těch, kteří hovořili mobilem třicet a více minut týdně, byla pravděpodobnost nově vzniklého vysokého krevního tlaku dokonce o dvanáct procent vyšší než u účastníků, kteří strávili telefonováním méně než půl hodiny. Výsledky byly podobné u žen i mužů.

Omezení je rozumné, míní autor

Vliv telefonování se jevil jako velmi významný a byl spojený s délkou hovorů. U těch, kdo trávili telefonováním mobilem víc než šest hodin týdně, bylo riziko vzniku vysokého krevního tlaku vyšší dokonce o celou čtvrtinu.

Badatelé také zkoumali vztah mezi dobou používání (méně než 30 minut, respektive 30 minut a více) a nově vzniklou hypertenzí podle toho, jestli lidé měli nízké, střední nebo vysoké genetické riziko vzniku hypertenze. Míru tohoto rizika opět získali z britské biobanky.

Analýza ukázala, že pravděpodobnost vzniku vysokého krevního tlaku byla největší u osob s vysokým genetickým rizikem, které trávily alespoň třicet minut týdně hovorem na mobilním telefonu. U nich byla pravděpodobnost vzniku hypertenze o třetinu vyšší než u osob s nízkým genetickým rizikem, které trávily telefonováním méně než půl hodiny týdně.

Qin výsledky komentoval takto: „Naše zjištění naznačují, že telefonování přes mobilní telefon nemusí mít vliv na riziko vzniku vysokého krevního tlaku, pokud se týdenní doba hovoru udržuje pod půl hodiny. K opakování výsledků je zapotřebí dalšího výzkumu, ale do té doby se zdá být rozumné omezit telefonování z mobilního telefonu na minimum, aby srdce zůstalo zdravé.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
před 58 mminutami

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
před 4 hhodinami

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 19 hhodinami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 22 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
včera v 10:52‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.