Před umělou inteligencí varují i její autoři. Může prý způsobit vyhynutí lidstva

Umělá inteligence (AI) může vést k zániku lidstva, varovali vedoucí představitelé technologického sektoru, včetně šéfa společnosti OpenAI, která vyvinula chatovacího robota ChatGPT. Informovali o tom v prohlášení, které podepsaly desítky akademiků, expertů a podnikatelů.

„Zmírnění rizika vyhynutí v důsledku umělé inteligence by mělo být globální prioritou vedle dalších rizik celospolečenského dosahu včetně pandemií a jaderných válek,“ stojí v prohlášení zveřejněném na webových stránkách neziskové organizace Center for AI Safety (CAIS).

Mezi stovkami významných osobností, které text podepsaly, je i šéf OpenAI Sam Altman či počítačový vědec Geoffrey Hinton, kterému se přezdívá „kmotr umělé inteligence“. Mezi dalšími slavnými jmény pod deklarací jsou Yoshua Bengio, který stál u zrodu technologie hlubokého učení, Demis Hassabis z Google DeepMind, Dario Amodei ze společnosti Anthropic a mnoho špičkových akademiků, včetně několika držitelů prestižní Turingovy ceny. I v Česku je známý další signatář Max Tegmark, jemuž u nás vyšla kniha Život 3.0.

Obavy, že systémy umělé inteligence „přechytračí“ lidstvo, zesílily s nástupem nové generace vysoce schopných chatovacích robotů, jako je ChatGPT. 

Tisíce akademiků, expertů a podnikatelů zapojených do vývoje umělé inteligence včetně miliardáře Elona Muska v březnu v prohlášení vyzvaly k nejméně půlročnímu pozastavení vývoje nových modelů s ohledem na „hluboká rizika pro společnost a lidstvo“. Podle některých odborníků jsou však obavy přehnané.

S regulacemi rychle se vyvíjející technologie se snaží přijít země po celém světě včetně Evropské unie, která by ještě letos měla schválit právní rámec týkající se umělé inteligence. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 1 hhodinou

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 2 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 3 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 4 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 8 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 10 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
včera v 15:00

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15
Načítání...