Pozemské bakterie mohou přežít na Saturnově měsíci Enceladu, prokázal výzkum

Bakterie, jimž se daří na nejhlubších místech pozemských oceánů, by zřejmě prosperovaly také na Saturnově měsíci Enceladu. Uvedli to vědci, když zkoumali potenciál, jaký toto těleso nabízí pro život.

Výsledky nové studie zřejmě ještě více podnítí zájem o měsíc Enceladus, který už nyní představuje pro vědce jedno z nejzajímavějších těles v našem slunečním systému. Vloni v dubnu totiž americká agentura NASA oznámila, že na Saturnově měsíci Enceladus se nachází forma chemické energie, díky které by mohly teoreticky přežívat organismy.

„Tohle je zatím nejblíž k tomu, abychom identifikovali (ve vesmíru) místo s podmínkami nezbytnými pro obyvatelné prostředí,“ uvedl Thomas Zurbuchen z NASA.

Jak je to možné? Do oceánů na Enceladu vniká vodík ve formě plynu – a to z hydrotermální aktivity na mořském dně. Důležité je to proto, že tato látka může představovat chemickou energii, kterou by pro své potřeby mohly využívat životní formy.

Vědci před rokem na tiskové konferenci dokonce popsali, kolik této energie do oceánu proudí: je to za hodinu přibližně tolik, kolik obsahuje asi 300 celých pizz. Případní mikrobi, kteří by tam mohli žít, by mohli vodík kombinovat s oxidem uhličitým, jenž je rozpuštěný ve vodě. Během této chemické reakce vzniká metan, který možná stál na počátku vzniku života i na Zemi.

Život je velmi nenáročný

Život, jak ho známe, potřebuje tři základní ingredience: tekutou vodu, zdroj energie pro metabolismus a správné chemické přísady – hlavně uhlík, vodík, dusík, kyslík, fosfor a síru.

Doklady z mise Cassini podávají přesvědčivé důkazy, že na Enceladu se vyskytují téměř všechny tyto základní přísady. Potvrzené zatím nejsou jen fosfor a síra, vědci však předpokládají, že by tam být mohly – jádro Enceladu je velice podobné meteoritům, které tyto látky obsahují.

Co se děje na Enceladu?
Zdroj: NASA

Nyní se vědci pokusili popsat, jestli by některé druhy pozemských organismů mohly přežívat i na Enceladu. Jedná se o takzvané metanogenní bakterie, které se vyskytují na Zemi u hydrotermálních průduchů (sopouchů) v oceánech.

Na těchto místech se do oceánů uvolňuje množství živin, takže se kolem nich shromažďuje více života, než je běžné. Díky koktejlu pozoruhodných látek, jež se tu z hlubin země vynořují, se zde vyskytují unikátní formy života.

Hydrotermální průduch
Zdroj: NOAA

A vědci nyní konstatují: teoreticky by tyto organismy mohly přežít i na Enceladu. Simon Rittmann, biolog z vídeňské univerzity, který tento výzkum vedl, pro deník Guardian uvedl: „Protáhli jsme hranici, za kterou mohou žít metanogenní bakterie.“

Simulace našla téměř nesmrtelnou bakterii

Biologové pochopitelně nemohli dopravit bakterie na Enceladus, ani vytvořit prostředí, které by bylo stejné jako na Saturnově měsíci. Pracovali ale s velmi věrnou simulací Enceladu – samozřejmě počítali s tím, že znalosti tamního prostředí nejsou stoprocentní.

Vědci například stále nevědí, jak hluboký je tamní slaný oceán – což má zásadní dopad na tlak na jeho dně a tedy i na všechny chemické procesy, které tam probíhají.

Enceladus
Zdroj: NASA

Vědci proto museli simulovat celou škálu různých podmínek – od mělkého moře, až po kilometrové hlubiny. Ukázalo se, že jeden z testovaných organismů, Methanothermococcus okinawensis (české jméno nemá), prospívá v podmínkách podobných Enceladu bez ohledu na to, jaký je tam tlak, teplota nebo škodlivé látky. Pokud tuto bakterii zasáhly zcela extrémní podmínky, prostě se deaktivovala a vrátila se k životu, až se podmínky zlepšily. Vědci to popsali v rozsáhlém článku v odborném časopise Nature Communications.

„Jsou opravdu robustní,“ uvedl Rittmann pro server Verge. „Je pravděpodobné, že tento organismus by klidně mohl existovat i na jiných tělesech ve vesmíru.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 19 mminutami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 9 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 11 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...