Požár londýnského věžáku je typický pro stavby 70. let. Podobnost s ohněm v pražském hotelu Olympik je výjimečná

Nejméně 12 lidí zemřelo při jednom z nejtragičtějších požárů posledních let, který z dosud nezjištěných příčin zachvátil čtyřiadvacetipodlažní obytnou budovu v západní části Londýna. Dalších více než sedm desítek zraněných bylo ošetřeno v londýnských nemocnicích, kde zůstává 18 lidí v kritickém stavu. Úřady předpokládají, že počet obětí ještě poroste.

O příčině požáru zatím úřady nechtějí spekulovat. Jeden ze zachráněných televizi BBC řekl, že jeho sousedovi ve čtvrtém patře budovy „vybuchla“ lednice, což způsobilo tragédii.

9 minut
Události o požáru výškové budovy v Londýně
Zdroj: ČT24

Podle obecního úřadu pro správní obvody Kensington a Chelsea, který je vlastníkem objektu, v domě žilo 125 rodin. Budova postavená v roce 1974 nedávno prošla rozsáhlou rekonstrukcí. Londýnský starosta Sadiq Khan řekl, že požár vyvolal otázky, které budou muset být zodpovězeny. Nájemníci již během rekonstrukce upozorňovali na možné bezpečnostní problémy, například na údajnou nefunkčnost protipožárních systémů.

Stavební firma, která prováděla nedávnou rekonstrukci objektu, podle agentury AP ujistila, že dodržela všechny požadované kontroly, požární předpisy a bezpečnostní standardy.

Nejčastěji se hovoří o hořlavém opláštění, které bylo na bytový dům instalováno při rekonstrukci v roce 2015.

8 minut
Ing. František Wald o požáru v Londýně
Zdroj: ČT24

Televizní stanice BBC Two v noci na dnešek informovala, že část obložení fasády Grenfell Tower bylo vyrobeno z materiálů, které byly kritizovány i v případě dalších podobných požárů.

Vnější vrstvu opláštění londýnského mrakodrapu údajně tvořily dva hliníkové plechy, které obalují jádro z plastu, konkrétně polyetylénu. Podle BBC byl tento typ opláštění spojován s šířením požárů výškových budov ve Francii, Spojených arabských emirátech a Austrálii.

Podle expertů oslovených BBC jsou opláštění s minerálním jádrem více ohnivzdorné než výrobky s plastovým jádrem.

Na Grenfell Tower bylo použito opláštění značky Reynobond, která nabízí oba druhy obložení. Firma Rydon, která prováděla nedávnou rekonstrukci londýnského věžáku, trvá na tom, že projekt se držel všech požadovaných stavebních předpisů.

Obdobná situace v Praze se řešila podobně

Velmi podobný případ se odehrál před dvaadvaceti roky v Praze. Oba ohně spojuje řada momentů: tragický průběh požáru, skoro stejné stáří, podobná výška staveb a další. Grenfell Tower v Londýně má 24 pater, pražský hotel Olympik 21 pater.

Jeho dvě podlaží podlehla ohni v roce 1995. Následky se dodnes řadí k tomu nejhoršímu, s čím se hasiči v hlavním městě setkali. „Pohledy, kdy klienti byli v oknech, ty se nezapomínají. To je smutná záležitost, kterou mám pořád v paměti,“ říká současný ředitel hotelu Vlastislav Šos, který u neštěstí před dvaadvaceti lety byl osobně.

8 minut
Martin Pospíšil o bezpečnosti výškových staveb
Zdroj: ČT24

Tehdejší velitel Václav Kratochvíli potvrdil podobnost s požárem v Londýně: „Určitě tam řeší naprosto shodné problémy.“ Stejně jako v Londýně šlo i v Praze o výškovou budovu ze 70. let. Požár tehdy začal v 11. patře v místnosti pro pokojskou, jako první zřejmě začaly hořet předměty, které zapadly za lednici. Za rozšíření ohně a smrtelně toxického kouře ale mohly hlavně hořlavé koberce, podhledy chodeb a otevřené dveře na schodiště. Požár připravil o život 8 zahraničních turistů a 36 bylo vážně zraněných.

Podle ředitele Šose by se dnes tragédie opakovat nemohla: „Veškeré koberce, podhledy, závěsy, přehozy mají protipožární atest. Všechny vstupní dveře do pokojů jsou vybaveny protipožární deskou.“

Jak zabezpečit mrakodrap

Nejpřísnější zabezpečení musí splňovat i nejvyšší budova v Česku. 111 metrů vysoký brněnský mrakodrap AZ Tower dostavěný před čtyřmi lety.

„V případě vzniku požáru v tomto prostoru by došlo k hašení tady z těch sprinklerových hlavic přímo,“ popsal bezpečnostní hasicí systém specialista požární bezpečnosti budovy Zdeněk Ondra. 

V budově jsou i stovky požárních elektrických hlásičů. V případě požáru se přesné místo ihned zobrazí na obrazovce a recepční pak vyhlásí poplach. Evakuace osob je zajištěná únikovými cestami, bočními schodišti, která jsou v celé budově až z třicátého patra. „V zásadě zhruba do pěti minut by měli být všichni venku,“ vysvětlil Zdeněk Ondra.

Bazén v budově slouží jako požární nádrž

Do pěti minut by měli být na místě i hasiči. Aby mohli hasiči případný požár hasit i ve vyšším než 10. patře, kam dosáhne požární žebřík, je přímo v budově, ve 28. patře vodní nádrž. Je součástí soukromého apartmánu a běžně majitelům slouží jako bazén. Nikdy nesmí být vypuštěný. „Tato opatření jsou určitě opatření, která zabraňují rozšíření požáru a zrychlují celý zásah,“ řekl mluvčí HZS JMK Jaroslav Mikoška.

Hasiči si při cvičeních tato opatření ověřili už několikrát. Podle nich jsou nové budovy méně rizikové, přísná pravidla totiž musejí splňovat už kvůli kolaudaci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 10 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 11 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 15 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 16 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 19 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
15. 1. 2026

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
15. 1. 2026
Načítání...