Polovina Čechů se moderních technologií bojí. Budoucnost si bez nich ale představit nedokážou

I když většina Čechů vnímá moderní technologie pozitivně, polovina z nich zde nachází také určitá rizika. Lidé se například obávají přílišné závislosti nebo možného zhoršení mezilidských vztahů – snad i proto většina z nich nesouhlasí s tím, aby roboti měli lidskou sexualitu. Nejvíc Čechy zajímají inovace v dopravě nebo ve zdravotnictví.

Od technologií budoucnosti si Češi nejvíce slibují, že jim ulehčí práci  v zaměstnání i doma, a oni tak budou mít víc volného času. Souběžně by přivítali inovace ve zdravotnictví, dopravě nebo energetice. Vyplývá to ze závěrů výzkumu, který pro festival Future Port Prague 2018 připravila agentura STEM/MARK.  

Autoři studie rozdělili lidi na takzvané technologické optimisty a technologické pesimisty. Zatímco první skupina se domnívá, že se technologie vyvíjejí správným směrem, ta druhá je vůči nim skeptická.

Aktivně se o technologie budoucnosti zajímá celkem 28 % dotazovaných. Daleko víc přitom tato oblast přitahuje muže.  

Roboti a umělá inteligence
Zdroj: Future port Prague 2018/STEM/MARK

O tom, že se technologie vyvíjí správným směrem, jsou přesvědčeny tři čtvrtiny Čechů. Osm z deseti dotazovaných pak vnímá moderní technologie jako usnadnění života. „Zároveň by ocenili inovace ve zdravotnictví, dopravě a energetice,“ shrnuje zpráva.

Ze současných inovací Čechy nejvíce zajímá vývoj dopravy a elektroniky.  Autonomní auta by přitom chtěli vlastnit pouze čtyři z deseti dotazovaných. Tomu, že by tento typ automobilů měl v příštích deseti letech nahradit vozidla ovládaná lidmi, ale drtivá většina respondentů nevěří.  

Osobní zkušenost s kryptoměnami většina Čechů podle výzkumu nemá. Povědomí o nich mají ale tři čtvrtiny respondentů a používá je pouhých 6 procent z nich. Většinou se jedná o muže.  

Po sexualitě robotů Češi netouží

Na druhou stranu má z technologií budoucnosti většina Čechů také obavy. Jako hrozbu vnímají například jejich možné zneužití, přílišnou závislost či zhoršení mezilidských vztahů. Toho se obávají asi dvě třetiny z nich.

Nové technologie jako hrozba
Zdroj: Future port Prague 2018/STEM/MARK

V té souvislosti se také většina respondentů vymezila vůči tomu, aby roboti měli lidskou sexualitu. „Lidé mladší než 30 let jsou nejsilněji přesvědčeni o hrozbě technologií, zatímco lidé ve věku 45–59 a lidé bez maturity si svojí odpovědí častěji nejsou jistí,“ stojí ve zprávě. 

Na dovolenou do vesmíru by se vydali spíše muži

Výzkum se v neposlední řadě snažil také zjistit, jestli by Čechy lákala dovolená ve vesmíru. Kladně odpověděla třetina dotazovaných. Na Mars by se pak ráda vypravila polovina z nich. Výlet do kosmu přitom přitahuje mnohem víc muže než ženy. Stejně tak mají muži větší důvěru například k robotickým chirurgům i dalším inovacím.

Češi a technologie budoucnosti
Zdroj: Future port Prague 2018/STEM/MARK

I když jsou Češi vůči moderním technologiím částečně skeptičtí, přesto si bez nich nedokážou příští desetiletí představit. „Většina populace se shodne, že budoucnost patří technologiím, technické vzdělání bude klíčové a že nové technologie jsou nezbytné a prospěšné,“ shrnula zpráva závěry výzkumu.

Autoři se dotazovali celkem 510 lidí napříč republikou. Respondenti byli ve věku od 15 do 59 let.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 5 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 6 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 8 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 9 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 9 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 12 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...