Pod povrchem Země leží biliarda tun diamantů, odhadují vědci

Podle nové studie jsou diamanty na Zemi mnohem rozšířenější, než se dosud vědci domnívali. Geologové z Massachusetského technologického institutu (MIT) dokonce tvrdí, že přesně tisíckrát rozšířenější.

Mezioborový tým expertů z MIT použil k prozkoumání hlubin naší planety zcela novou seismickou technologii. Po průzkumu dospěl k odhadu, že se pod zemským povrchem nachází 1 000 000 000 000 000 tun diamantů. V soustavě jednotek, která se používá v Evropě, je to jedna biliarda tun.

Obchodníci s diamanty se ale nemusí obávat, že by cena jejich zboží klesla. Místo, kde se diamanty nacházejí, totiž leží přibližně 150 až 250 kilometrů pod povrchem Země. A to je hloubka, která je pro současnou techniku více nedosažitelná, než kdyby se diamanty nacházely na Marsu. Tam už lidstvo dokázalo poslat několik robotů, naopak nejhlubší důl světa (Mponeng) dosahuje do hloubky „pouhých“ 4000 metrů.

Jak najít největší ložisko diamantů

Seismická technologie, kterou vědci pro svou práci využili, používá k měření vzdálenosti zvukové vlny. Rychlost jejich pohybu se mění v závislosti na složení, hustotě i teplotě materiálů, jimiž prochází.

V hlubinách Země se nacházejí takzvané kratóny, česky označované i jako štíty. Jedná se o prastaré a velmi stabilní části pevného obalu Země, které často tvoří jádro tektonických desek. Vypadají jako obrácené hory a obvykle bývají chladnější než okolní kameny. Díky tomu se v nich zvukové vlny pohybují rychleji.

Teď si ale vědci všimli, že když se zvukové vlny dostanou ke dnu kratónů, pohybují se dokonce ještě rychleji. Když experti vytvořili virtuální modely, v nichž se pokusili prostředí nasimulovat, ukázalo se, že jediným možným materiálem, který obrovské rychlosti zvuku odpovídá, jsou diamanty. Zvuk v nich má rychlost až dvakrát tak velkou.

„Diamanty tomu perfektně odpovídají, protože jsou hustější a není jich potřeba takové množství,“ uvedl Ulrych Faul, který se na výzkumu podílel.

Z modelů, na nichž pracoval, vyplývá, že asi jedno až dvě procenta objemu kratónů tvoří právě diamanty. Když to vědci vynásobili množstvím kratónů, které na Zemi existují, dospěli k výše uvedenému číslu: Země ukrývá asi biliardu tun diamantů, což je nejméně tisíckrát více, než zněly dosavadní odhady.

Že se diamanty objevily právě na tomto místě, podle Faula odpovídá tomu, jak si moderní věda vysvětluje jejich vznik. Měly by se formovat v oblastech extrémního tlaku a horka, kdy hmotnost materiálů nad nimi poskytuje ideální podmínky pro jejich vznik.

Diamanty, které se používají ve špercích, se dostávají k povrchu především díky sopečným erupcím.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 38 mminutami

ŽivěPosádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 11 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...