Pod povrchem Země leží biliarda tun diamantů, odhadují vědci

Podle nové studie jsou diamanty na Zemi mnohem rozšířenější, než se dosud vědci domnívali. Geologové z Massachusetského technologického institutu (MIT) dokonce tvrdí, že přesně tisíckrát rozšířenější.

Mezioborový tým expertů z MIT použil k prozkoumání hlubin naší planety zcela novou seismickou technologii. Po průzkumu dospěl k odhadu, že se pod zemským povrchem nachází 1 000 000 000 000 000 tun diamantů. V soustavě jednotek, která se používá v Evropě, je to jedna biliarda tun.

Obchodníci s diamanty se ale nemusí obávat, že by cena jejich zboží klesla. Místo, kde se diamanty nacházejí, totiž leží přibližně 150 až 250 kilometrů pod povrchem Země. A to je hloubka, která je pro současnou techniku více nedosažitelná, než kdyby se diamanty nacházely na Marsu. Tam už lidstvo dokázalo poslat několik robotů, naopak nejhlubší důl světa (Mponeng) dosahuje do hloubky „pouhých“ 4000 metrů.

Jak najít největší ložisko diamantů

Seismická technologie, kterou vědci pro svou práci využili, používá k měření vzdálenosti zvukové vlny. Rychlost jejich pohybu se mění v závislosti na složení, hustotě i teplotě materiálů, jimiž prochází.

V hlubinách Země se nacházejí takzvané kratóny, česky označované i jako štíty. Jedná se o prastaré a velmi stabilní části pevného obalu Země, které často tvoří jádro tektonických desek. Vypadají jako obrácené hory a obvykle bývají chladnější než okolní kameny. Díky tomu se v nich zvukové vlny pohybují rychleji.

Teď si ale vědci všimli, že když se zvukové vlny dostanou ke dnu kratónů, pohybují se dokonce ještě rychleji. Když experti vytvořili virtuální modely, v nichž se pokusili prostředí nasimulovat, ukázalo se, že jediným možným materiálem, který obrovské rychlosti zvuku odpovídá, jsou diamanty. Zvuk v nich má rychlost až dvakrát tak velkou.

„Diamanty tomu perfektně odpovídají, protože jsou hustější a není jich potřeba takové množství,“ uvedl Ulrych Faul, který se na výzkumu podílel.

Z modelů, na nichž pracoval, vyplývá, že asi jedno až dvě procenta objemu kratónů tvoří právě diamanty. Když to vědci vynásobili množstvím kratónů, které na Zemi existují, dospěli k výše uvedenému číslu: Země ukrývá asi biliardu tun diamantů, což je nejméně tisíckrát více, než zněly dosavadní odhady.

Že se diamanty objevily právě na tomto místě, podle Faula odpovídá tomu, jak si moderní věda vysvětluje jejich vznik. Měly by se formovat v oblastech extrémního tlaku a horka, kdy hmotnost materiálů nad nimi poskytuje ideální podmínky pro jejich vznik.

Diamanty, které se používají ve špercích, se dostávají k povrchu především díky sopečným erupcím.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Když vyschne řeka, život se do ní měsíce nevrátí, popisují vědci

Obnova života ve vodním toku po jeho vyschnutí může s příchodem dešťů trvat až dva měsíce. Čím déle trvá sucho, tím složitěji se ryby a další organismy vrací. Kritická hranice jsou čtyři týdny. Pokud sucho trvá déle, mohou podle hydrobiologických výzkumů uhynout všechny vodní organismy, uvedl Martin Rulík z olomoucké přírodovědecké fakulty. Další zátěží je podle něj vysoká teplota vody, která spolu s úbytkem kyslíku vytváří nejhorší podmínky.
před 1 hhodinou

Astronomové objevili nejrychlejší hvězdu Mléčné dráhy. Sprintuje kolem černé díry

Astronomové objevili nejrychlejší známou hvězdu v naší galaxii, Mléčné dráze, která obíhá kolem černé díry v jejím středu. Hvězda, která dostala jméno S301, obíhá svou černou díru o hmotnosti čtyř milionů Sluncí rychlostí 25 tisíc kilometrů za sekundu. Navíc se k ní přibližuje víc než jakákoli jiná dosud pozorovaná hvězda, a to tak blízko, že pociťuje účinky rotace černé díry.
před 18 hhodinami

Svatyně u Nymburka byla o tisíc let starší než Stonehenge

Jako rituální centrum spojené s pohyby Slunce a Měsíce sloužila přes 6500 let stará svatyně nedaleko obce Chleby na Nymbursku. Na jejím výzkumu pracují archeologové pod vedením vědců z Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni (FF ZČU). Nově zjistili, že jde o jeden z nejstarších monumentů ve střední Evropě.
před 22 hhodinami

Ukrajinský útok na Roskosmos mohl způsobit Rusku závažné škody

Rusko je ve svém vesmírném programu odkázané na neustálou výrobu nových raket Sojuz, nedisponuje totiž stroji, které mohou startovat opakovaně. Víkendový útok na jedno ze zařízení státního podniku Roskosmos proto mohl způsobit výrobci raket a satelitů velké problémy.
před 23 hhodinami

Moderní ženy mají pánev jako neandertálci, muži se vydali jinou evoluční cestou, zjistili vědci

Výsledky nového výzkumu naznačují, že pánve moderních mužů prošly při evoluci většími změnami, zatímco pánve moderních žen zůstávají „archaické“. Mužům tato změna dala podle vědců lepší schopnosti chůze a běhu na dlouhé vzdálenosti – díky jedinečnému mechanismu, který je schopný vynikajícím způsobem tlumit nárazy i účelně akumulovat energii.
včera v 11:07

Amazonský prales se sám regeneruje díky klíčovým stromům

Amazonský prales má pozoruhodnou schopnost obnovy. Když člověk vykácí část lesa a později ji opustí, o návrat vegetace se podle nové brazilské studie stará především malá skupina několika desítek druhů stromů. Přibližně 15 až 25 druhů dokáže rychle osídlit zničenou půdu, vytvořit podmínky pro návrat dalších rostlin a zároveň začít znovu ukládat uhlík.
včera v 10:16

Cvičení pomáhá ženám před operací s rakovinou i po ní, ukazuje český výzkum

Cvičení pomáhá s rychlejším návratem kondice po operaci pacientek s rakovinou vaječníků v pokročilém stadiu. Prokázali to lékaři z Gynekologicko-porodnické kliniky pražské Všeobecné fakultní nemocnice, kteří zjistili, že pomáhá začít cvičit dokonce už před výkonem. Takzvaná pre-habilitace ženám zároveň umožnila začít až o týdny dříve následnou chemoterapii.
18. 8. 2026

Pesticidy umí zastavit invazní mravence z Argentiny

Jedna z největších zvířecích invazí probíhá už sto let. Argentinští mravenci během ní ovládli několik světadílů a kvůli oteplování planety pronikají i do dříve chladnějších zemí. Vědci teď popsali, jak si vedou proti moderním pesticidům.
18. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.