Pod povrchem Země leží biliarda tun diamantů, odhadují vědci

Podle nové studie jsou diamanty na Zemi mnohem rozšířenější, než se dosud vědci domnívali. Geologové z Massachusetského technologického institutu (MIT) dokonce tvrdí, že přesně tisíckrát rozšířenější.

Mezioborový tým expertů z MIT použil k prozkoumání hlubin naší planety zcela novou seismickou technologii. Po průzkumu dospěl k odhadu, že se pod zemským povrchem nachází 1 000 000 000 000 000 tun diamantů. V soustavě jednotek, která se používá v Evropě, je to jedna biliarda tun.

Obchodníci s diamanty se ale nemusí obávat, že by cena jejich zboží klesla. Místo, kde se diamanty nacházejí, totiž leží přibližně 150 až 250 kilometrů pod povrchem Země. A to je hloubka, která je pro současnou techniku více nedosažitelná, než kdyby se diamanty nacházely na Marsu. Tam už lidstvo dokázalo poslat několik robotů, naopak nejhlubší důl světa (Mponeng) dosahuje do hloubky „pouhých“ 4000 metrů.

Jak najít největší ložisko diamantů

Seismická technologie, kterou vědci pro svou práci využili, používá k měření vzdálenosti zvukové vlny. Rychlost jejich pohybu se mění v závislosti na složení, hustotě i teplotě materiálů, jimiž prochází.

V hlubinách Země se nacházejí takzvané kratóny, česky označované i jako štíty. Jedná se o prastaré a velmi stabilní části pevného obalu Země, které často tvoří jádro tektonických desek. Vypadají jako obrácené hory a obvykle bývají chladnější než okolní kameny. Díky tomu se v nich zvukové vlny pohybují rychleji.

Teď si ale vědci všimli, že když se zvukové vlny dostanou ke dnu kratónů, pohybují se dokonce ještě rychleji. Když experti vytvořili virtuální modely, v nichž se pokusili prostředí nasimulovat, ukázalo se, že jediným možným materiálem, který obrovské rychlosti zvuku odpovídá, jsou diamanty. Zvuk v nich má rychlost až dvakrát tak velkou.

„Diamanty tomu perfektně odpovídají, protože jsou hustější a není jich potřeba takové množství,“ uvedl Ulrych Faul, který se na výzkumu podílel.

Z modelů, na nichž pracoval, vyplývá, že asi jedno až dvě procenta objemu kratónů tvoří právě diamanty. Když to vědci vynásobili množstvím kratónů, které na Zemi existují, dospěli k výše uvedenému číslu: Země ukrývá asi biliardu tun diamantů, což je nejméně tisíckrát více, než zněly dosavadní odhady.

Že se diamanty objevily právě na tomto místě, podle Faula odpovídá tomu, jak si moderní věda vysvětluje jejich vznik. Měly by se formovat v oblastech extrémního tlaku a horka, kdy hmotnost materiálů nad nimi poskytuje ideální podmínky pro jejich vznik.

Diamanty, které se používají ve špercích, se dostávají k povrchu především díky sopečným erupcím.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Studie spojuje nadměrné noční osvětlení se změnami ve struktuře a funkci srdce

Podle studie zveřejněné v časopise European Heart Journal, oficiálním časopise Evropské kardiologické společnosti, je vystavení světlu v noci spojeno s významnými a potenciálně škodlivými změnami ve struktuře a funkci srdce.
před 2 hhodinami

Srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, uvedl Copernicus

Letošní srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, když vyrovnal rekord července 2023. Průměrná teplota vzduchu u zemského povrchu činila 16,96 stupně Celsia a byla o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020, uvedla ve čtvrtek služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letní období od června do srpna vyrovnalo rekord průměrné celosvětové teploty z roku 2024.
před 7 hhodinami

Na Pálavě se šíří invazní kaktus. Může vytlačovat původní rostliny

V Chráněné krajinné oblasti Pálava se šíří nepůvodní mrazuvzdorný kaktus – opuncie. Ochranáři ho po Děvíně a Tabulové letos zaznamenali v další tamní rezervaci, na Svatém kopečku u Mikulova. Severoamerická rostlina představuje hrozbu pro původní vzácné druhové složení pálavských stepí, informovali zástupci Správy CHKO Pálava na facebooku.
před 7 hhodinami

Estonští vědci odhalili nebezpečné výkyvy vody mezi Varenským jezerem a Černým mořem

V úzkém přístavním kanálu mezi Černým mořem a Varenským jezerem mohou vznikat nečekaně silné proudy a výrazné výkyvy hladiny, které ohrožují lodní dopravu a komplikují provoz přístavu. Příčiny tohoto jevu zkoumali vědci z Tallinské technické univerzity TalTech. Své závěry publikovali v odborném časopise Ocean Science.
včera v 16:59

Dekády starý matematický problém AI vyřešila za desítky hodin. Ale možná kradla

Na matematiku specializovaná umělá inteligence (AI) od společnosti OpenAI vyřešila desítky let nevyřešený problém. Předběhla tak lidské matematiky, kteří se snažili udělat to samé – a možná při tom i využila jejich data. Podle českého matematika Vítězslava Kaly jde v každém případě o mimořádný úspěch.
včera v 14:28

V Egyptě objevili 4300 let starou hrobku. Malby jsou stále jako živé

Španělští archeologové objevili nedaleko egyptské metropole Káhiry 4300 let starou hrobku, která patří dvěma úředníkům. Oznámilo to egyptské ministerstvo cestovního ruchu a památek.
včera v 10:21

Špinavý vzduch zabíjí tisíce Čechů. Podívejte se na srovnání evropských měst

Rostoucí počet vln veder a požárů ohrožuje snahy o zlepšení kvality ovzduší, varovala tento týden Světová meteorologická organizace (WMO). Ve své výroční zprávě o kvalitě ovzduší organizace spadající pod OSN také upozorňuje, že kouř z extrémních lesních požárů má zásadní zdravotní dopady.
včera v 06:00

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
8. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.