Po půltunové stanici zbyl na dně Baltu jen kabel. Asi nám ji ukradli, připouštějí vědci

Těsně po osmé hodině večerní 21. srpna 2019 přestala vysílat výzkumná stanice, kterou provozují němečtí vědci na dně Baltského moře. Na místo byli vysláni potápěči, kteří zjistili, že celé zařízení zmizelo. Zbyl po něm jen poškozený přenosový kabel.

Pozorovací stanice Boknis Eck ležela v zakázané oblasti moře u severní části německého pobřeží. Podle stanice BBC sem mají zakázaný vstup veškerá plavidla, včetně těch rybářských. Zařízení v ceně 300 tisíc eur (v přepočtu 7,5 milionu korun) provozoval GEOMAR z Helmholtzova centra pro výzkum oceánů a Helmholtzovo centrum v Geesthachtu.

Podle vyjádření centra GEOMAR se už záležitostí zabývá policie. V současné době se pracuje s verzí o neznámém pachateli, který mohl laboratoř ukrást a někam odvléci. Další možné scénáře vědci vylučují: masivní bouře, nečekaně silné mořské proudy ani žádní známí mořští tvorové to být nemohli, protože celá podvodní pozorovací laboratoř vážila kolem půl tuny. Ale kdo mohl být původcem potenciální krádeže, zatím nikdo netuší.

Část observatoře při údržbě
Zdroj: Forschungstauchzentrum der CAU

S observatoří sledovali místní ekosystém a jeho změny

Stanice Boknis Eck ležela v zátoce u Eckernförde na sever od přístavního města Kiel, necelé dva kilometry od pobřeží, v hloubce 22 metrů.

Šlo o jedno z nejstarších, stále používaných zařízení tohoto druhu, laboratoř fungovala od 30. dubna 1957. Sbírala automaticky údaje o teplotě mořské vody, její slanosti, množství živin v ní, rychlosti proudění i koncentraci různých látek. Vědci tato data využívali pro sledování kvality místního ekosystému i změn v něm. Také sloužila pro případné varování, pokud by se v oceánu objevily nějaké problémy.

„Nejdříve jsme si mysleli, že se jedná o nějakou chybu v přenosovém systému,“ uvedl Hermann Bange, který má na starosti koordinaci tohoto projektu. Proto na místo nechal poslat potápěče, aby technickou závadu vyřešili. „Ale celý přístroj byl pryč, potápěči po něm nenašli ani stopu,“ přiblížil v tiskové zprávě. „Když se před týdnem ponořili na mořské dno, kde měla observatoř být, našli tam už pouze utržený kabel. Byl úplně roztrhaný,“ dodal Bange. Podle tohoto vyjádření musela být pozorovací stanice odstraněná obrovskou silou, zařízení bylo ze své povahy velmi bytelné.

Pro vědce jde o citelnou ztrátu, která se nedá vyjádřit pouhou cenou observatoře; data z ní jsou podle vyjádření GEOMARu neocenitelná. Ani vlastní vyšetřování vědců nebylo schopné odhalit, kam zařízení zmizelo ani kdo je za ně zodpovědný. Proto nyní žádají o pomoc veřejnost – jestli má jakékoliv informace, měla by se jim ozvat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Schopnost přírody „vzpamatovat se“ značně přeceňujeme, varuje studie

Rozsáhlá analýza britských výzkumníků popsala, jakými způsoby rozmanitost přírody chrání člověka. A ukázala, jak složité je pro poškozené ekosystémy, jež lidem pomáhají k přežití, vrátit se k plné funkčnosti poté, co jsou nějak poškozené.
před 9 hhodinami

Snovačka a skákavka. Na jižní Moravě objevili dva v Česku dosud neznámé druhy pavouků

Přírodovědci z Masarykovy univerzity objevili skákavku Attulus inexpectus na slanisku Trkmane-Rybníčky u Rakvic a vzácnou snovačku Crustulina sticta na Kosteliskách u Dubňan.
před 12 hhodinami

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za výzkum zrcadlové chemie

Švédská akademie věd oznámila, že nositeli Nobelovy ceny za chemii za letošní rok se stali Henri Kagan a Koenso Soai, kteří se věnují výzkumu nelineárních jevů a autokatalýzy v asymetrické organické syntéze.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
6. 10. 2026‌‌

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
6. 10. 2026‌‌

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
6. 10. 2026Aktualizováno6. 10. 2026‌‌

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
6. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.