Po půltunové stanici zbyl na dně Baltu jen kabel. Asi nám ji ukradli, připouštějí vědci

Těsně po osmé hodině večerní 21. srpna 2019 přestala vysílat výzkumná stanice, kterou provozují němečtí vědci na dně Baltského moře. Na místo byli vysláni potápěči, kteří zjistili, že celé zařízení zmizelo. Zbyl po něm jen poškozený přenosový kabel.

Pozorovací stanice Boknis Eck ležela v zakázané oblasti moře u severní části německého pobřeží. Podle stanice BBC sem mají zakázaný vstup veškerá plavidla, včetně těch rybářských. Zařízení v ceně 300 tisíc eur (v přepočtu 7,5 milionu korun) provozoval GEOMAR z Helmholtzova centra pro výzkum oceánů a Helmholtzovo centrum v Geesthachtu.

Podle vyjádření centra GEOMAR se už záležitostí zabývá policie. V současné době se pracuje s verzí o neznámém pachateli, který mohl laboratoř ukrást a někam odvléci. Další možné scénáře vědci vylučují: masivní bouře, nečekaně silné mořské proudy ani žádní známí mořští tvorové to být nemohli, protože celá podvodní pozorovací laboratoř vážila kolem půl tuny. Ale kdo mohl být původcem potenciální krádeže, zatím nikdo netuší.

Část observatoře při údržbě
Zdroj: Forschungstauchzentrum der CAU

S observatoří sledovali místní ekosystém a jeho změny

Stanice Boknis Eck ležela v zátoce u Eckernförde na sever od přístavního města Kiel, necelé dva kilometry od pobřeží, v hloubce 22 metrů.

Šlo o jedno z nejstarších, stále používaných zařízení tohoto druhu, laboratoř fungovala od 30. dubna 1957. Sbírala automaticky údaje o teplotě mořské vody, její slanosti, množství živin v ní, rychlosti proudění i koncentraci různých látek. Vědci tato data využívali pro sledování kvality místního ekosystému i změn v něm. Také sloužila pro případné varování, pokud by se v oceánu objevily nějaké problémy.

„Nejdříve jsme si mysleli, že se jedná o nějakou chybu v přenosovém systému,“ uvedl Hermann Bange, který má na starosti koordinaci tohoto projektu. Proto na místo nechal poslat potápěče, aby technickou závadu vyřešili. „Ale celý přístroj byl pryč, potápěči po něm nenašli ani stopu,“ přiblížil v tiskové zprávě. „Když se před týdnem ponořili na mořské dno, kde měla observatoř být, našli tam už pouze utržený kabel. Byl úplně roztrhaný,“ dodal Bange. Podle tohoto vyjádření musela být pozorovací stanice odstraněná obrovskou silou, zařízení bylo ze své povahy velmi bytelné.

Pro vědce jde o citelnou ztrátu, která se nedá vyjádřit pouhou cenou observatoře; data z ní jsou podle vyjádření GEOMARu neocenitelná. Ani vlastní vyšetřování vědců nebylo schopné odhalit, kam zařízení zmizelo ani kdo je za ně zodpovědný. Proto nyní žádají o pomoc veřejnost – jestli má jakékoliv informace, měla by se jim ozvat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
před 16 hhodinami

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
před 18 hhodinami

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizovánopřed 21 hhodinami

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026

V Utahu předepisuje léky AI místo lékaře. Experti varují před chybami

Místo, aby léky předepisoval člověk, kterému to bere spoustu času, postará se o to umělá inteligence. Tohle je nyní možné na jediném místě světa, v Utahu. Experiment vzbuzuje naději na omezení byrokracie, ale současně vyvolává obavy z omylů nelidské „inteligence“.
8. 1. 2026

Smaragdově zelený led pokryl Lipno. Výjimečný fenomén prostudovali vědci

Neobvyklý přírodní jev se objevil na jihočeské nádrži Lipno. Na konci roku 2025 tam velké množství nahromaděných sinic ve vodě způsobilo zelené zbarvení ledu. Úkaz podrobně zdokumentovali hydrobiologové z Biologického centra Akademie věd ČR.
8. 1. 2026

Moderní člověk vznikl v Africe, dokládá nový objev

Kosterní pozůstatky a zuby datované do doby před 773 tisíci lety, nalezené v jeskynní lokalitě Grotte à Hominidés v největším marockém městě Casablanca podle vědců patrně patřily blízkému předkovi druhu Homo sapiens, tedy člověka současného typu. Objev posiluje hypotézu, že Homo sapiens pochází z Afriky, uvedli vědci v čele s paleoantropologem Jean-Jacquesem Hublinem ve studii, kterou ve svém aktuálním vydání publikoval časopis Nature.
8. 1. 2026

Mrazivé počasí pokračuje. Podívejte se, kde bude ve čtvrtek ještě chladněji než ve středu

Středa přinesla o něco teplejší ráno, než bylo to pondělní a zejména úterní. Trend velmi chladného počasí ale bude pokračovat ještě přinejmenším ve čtvrtek, teprve pátek bude znamenat lehké oteplení.
7. 1. 2026
Načítání...