Po půltunové stanici zbyl na dně Baltu jen kabel. Asi nám ji ukradli, připouštějí vědci

Těsně po osmé hodině večerní 21. srpna 2019 přestala vysílat výzkumná stanice, kterou provozují němečtí vědci na dně Baltského moře. Na místo byli vysláni potápěči, kteří zjistili, že celé zařízení zmizelo. Zbyl po něm jen poškozený přenosový kabel.

Pozorovací stanice Boknis Eck ležela v zakázané oblasti moře u severní části německého pobřeží. Podle stanice BBC sem mají zakázaný vstup veškerá plavidla, včetně těch rybářských. Zařízení v ceně 300 tisíc eur (v přepočtu 7,5 milionu korun) provozoval GEOMAR z Helmholtzova centra pro výzkum oceánů a Helmholtzovo centrum v Geesthachtu.

Podle vyjádření centra GEOMAR se už záležitostí zabývá policie. V současné době se pracuje s verzí o neznámém pachateli, který mohl laboratoř ukrást a někam odvléci. Další možné scénáře vědci vylučují: masivní bouře, nečekaně silné mořské proudy ani žádní známí mořští tvorové to být nemohli, protože celá podvodní pozorovací laboratoř vážila kolem půl tuny. Ale kdo mohl být původcem potenciální krádeže, zatím nikdo netuší.

Část observatoře při údržbě
Zdroj: Forschungstauchzentrum der CAU

S observatoří sledovali místní ekosystém a jeho změny

Stanice Boknis Eck ležela v zátoce u Eckernförde na sever od přístavního města Kiel, necelé dva kilometry od pobřeží, v hloubce 22 metrů.

Šlo o jedno z nejstarších, stále používaných zařízení tohoto druhu, laboratoř fungovala od 30. dubna 1957. Sbírala automaticky údaje o teplotě mořské vody, její slanosti, množství živin v ní, rychlosti proudění i koncentraci různých látek. Vědci tato data využívali pro sledování kvality místního ekosystému i změn v něm. Také sloužila pro případné varování, pokud by se v oceánu objevily nějaké problémy.

„Nejdříve jsme si mysleli, že se jedná o nějakou chybu v přenosovém systému,“ uvedl Hermann Bange, který má na starosti koordinaci tohoto projektu. Proto na místo nechal poslat potápěče, aby technickou závadu vyřešili. „Ale celý přístroj byl pryč, potápěči po něm nenašli ani stopu,“ přiblížil v tiskové zprávě. „Když se před týdnem ponořili na mořské dno, kde měla observatoř být, našli tam už pouze utržený kabel. Byl úplně roztrhaný,“ dodal Bange. Podle tohoto vyjádření musela být pozorovací stanice odstraněná obrovskou silou, zařízení bylo ze své povahy velmi bytelné.

Pro vědce jde o citelnou ztrátu, která se nedá vyjádřit pouhou cenou observatoře; data z ní jsou podle vyjádření GEOMARu neocenitelná. Ani vlastní vyšetřování vědců nebylo schopné odhalit, kam zařízení zmizelo ani kdo je za ně zodpovědný. Proto nyní žádají o pomoc veřejnost – jestli má jakékoliv informace, měla by se jim ozvat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 1 hhodinou

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 3 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026

Lidské ruce vznikly u našich prapředků, kteří chodili po kloubech

Vědci popsali nové poznatky o tom, jak vznikla lidská ruka. Podle nich se prapředkové člověka pohybovali podobně jako moderní gorily, opírali se při chůzi o klouby předních končetin.
22. 5. 2026
Načítání...