Placení úsměvem. V Číně zkoušejí nový způsob bezhotovostních plateb

11 minut
Nakupování podle obličeje
Zdroj: ČT24

Platit úsměvem? V Číně to není nic nemožného, už od roku 2017 testují v tamní pobočce jednoho nadnárodního řetězce platbu pomocí naskenovaného obličeje.

Firma, která tento systém provozuje, využívá toho, že se v zemi rychle rozšiřují technologie rozpoznávání tváří. Sledovací systémy prosazuje hlavně stát, ochránci lidských práv to považují za další posilování kontroly společnosti.

Za čerstvé ryby, maso nebo ovoce už se neplatí bankovkami nebo kartou. Stačí u samoobslužné pokladny naskenovat obličej, který si zákazníka přiřadí ke správnému zaregistrovanému účtu. „Zfalšovat lidský obličej je mnohem těžší než napodobit otisky prstů nebo heslo. V tomto ohledu se použití této technologie bude rozšiřovat,“ vysvětluje podnikatel Čuang Šuaj, který se těmto technologiím věnuje.

Důvěřuj, ale prověřuj

Tato technologie je zatím nová, takže systém v prodejně na pekingském předměstí zatím nespoléhá jenom na obličeje. Dlužná částka se z účtu strhne teprve po potvrzení dalším kontrolním údajem – tím je zadání telefonního čísla. Hlavně mladší zákazníci si pochvalují rychlost nákupu, výměnou za slevy se navíc neváhají do programu zapsat.

„Rozvoji aplikaci s umělou inteligencí v Číně prospívá nejen to, že mají podporu vlády, ale taky to, že společnost má daleko nižší očekávání, pokud jde o soukromí,“ popisuje rozdíl mezi čínskou mentalitou a západním myšlením Andy Mok, generální ředitel konzultační firma Rudá pagoda.

Velký čínský bratr

Kamery s umělou inteligencí se v Číně stále častěji objevují i na místech, kde by to nikdo nečekal. Sofistikované vybavení nechybí třeba dávkovači papíru na záchodech v čínské metropoli. Na přechodech pak trestají studenou sprchou chodce, kteří se rozhodli přejít na červenou. Současně dokáží určit totožnost pachatele přestupku.

Stát tím rozšiřuje kontrolu nad veřejným prostorem. Po celé zemi už rozmístil 170 milionů kamer. Jejich počet by se měl do tří let ztrojnásobit. Kritici upozorňují na nebezpečí zneužití, zvlášť v zemi, kde neexistují prostředky na ochranu soukromí a chybí nezávislé soudy.

Rizika? Záměna tváří a pohled „až do talíře“

V mnoha obchodech internetových portálů pořád existuje až jednoprocentní pravděpodobnost, že systém rozpoznávání tváří udělá chybu, tedy že lidi zamění. Provozovatelé rozpoznávacích technologií se hájí tím, že ochranu zaručuje stát – který je také jediný, kdo má kromě nich k údajům přístup.

Úřady navíc zavádějí i sociální kredit, čili bodování občanů na základě jejich každodenních aktivit na internetu. Velký čínský bratr by tak brzy mohl mít ještě větší přehled nejen o veřejné činnosti jedinců, ale i o jejich nejužším soukromí – včetně toho, co přesně si kupují k jídlu.

Co všechno umí rozpoznávání obličejů

Podobných experimentů se rozeznáváním obličejů probíhá v Číně v současnosti velké množství. Americká společnost KFC už ve spolupráci s prodejcem Alibaba testuje stejnou technologii v další prodejně.

A společnost Bauidu má podobných projektů rovnou několik. Jedním z nich ropoznává tváře turistů, aby se tak urychlilo jejich odbavování, v jiném dokonce na jedné prodejně rychlého občerstvení zkouší na základě fotografií, výrazu tváře a databází o uživatelích předpovědět, co by si mohli chtít objednat; zákazník tak vlastně už ani nemusí říkat, co by si přál, umělá inteligence vybavená jeho komplexním profilem to ví stejně dobře jako on sám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
19. 12. 2025

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...