Čína už dává na „vnitřní bezpečnost“ více než na obranu. Kamery Velkého bratra jsou i na toaletách

Události: Sledovací systém v Číně brzy dohlédne všude (zdroj: ČT24)

Čína výrazně zvyšuje rozpočet na vnitřní bezpečnost. V posledních letech už do něj investuje o 20 procent víc než do vnější obrany. Jde o důsledek obavy o stabilitu společnosti v době, kdy prezident Si Ťin-pching nápadně utužuje moc. Prioritou je budování sítě, která člověka sleduje i na místech, kde by to nikdy nečekal.

Dávkovač papíru se systémem na rozpoznávání tváří na veřejné toaletě v Pekingu není jen poněkud bizarní kuriozitou. Ilustruje prudké rozšíření sledovacích technologií v Číně. Kamery s umělou inteligencí přibývají na řadě míst, kromě rozpoznání tváří umí odhadnout věk, etnický původ a pohlaví. Konkrétní osobu umí přiřadit k jejím dokladům, autu i příbuzným.

„Rozvoji aplikací s umělou inteligencí v Číně prospívá nejen to, že mají podporu vlády, ale taky to, že společnost má daleko nižší očekávání, pokud jde o soukromí,“ vysvětlil generální ředitel konzultační firmy Rudá pagoda Andy Mok.

Při zasedání parlamentu v paranoicky střeženém Pekingu policie používá brýle na vytipování podezřelých. Tváře porovnávají s databází. Sofistikovaný systém testují bezpečnostní složky v několika provinciích včetně neklidného Sin-ťiangu, kde žije 10 milionů muslimských Ujgurů. Rozšířit se má po celé zemi.

„Bude to největší sledovací síť na světě. Čísla mluví za vše. Po celé Číně už rozmístili 170 milionů kamer. Dalších 400 milionů přibude během tří let,“ informovala asijská zpravodajka ČT Barbora Šámalová.

Sledují mě, stěžuje si aktivista

Kritici upozorňují na rizika zneužití informací, obzvlášť v zemi, kde neexistují prostředky na ochranu soukromí a chybí nezávislé soudy. Firmy, které technologie vyrábějí, tvrdí, že ochranu garantuje stát, který jediný má k údajům přístup.

„V první řadě důvěřujeme vládě. Za druhé, zařízení potřebuje silnou technickou podporu, nad kterou má vláda přísnou kontrolu, a to včetně skladování a využití dat,“ uvedl generální ředitel LLVision Wu Fej.

Jak píší státní média, smyslem sledovacích zařízení není jen bojovat s kriminalitou, ale taky ji předvídat. Ekologický aktivista Wu Lichung, který už úřadům natropil tolik starostí, že jeho vesnický dům je pod dohledem kamer, však říká, že cílem je potlačit odpor ve společnosti. „Z 365 dnů v roce tak 200 dnů nemám svobodu. Oba mé mobily jsou pod kontrolou, domácí telefon odposlouchávají, můj dům sledují,“ stěžuje si disident.