Meteorický roj Perseidy je každoroční nebeskou událostí, která je pozorovatelná mezi 17. červencem a 24. srpnem, s maximem vždy kolem 12. srpna. Letošní maximum připadá na 13. srpen v 10 hodin středoevropského letního času – noc s největším počtem meteorů tedy bude ta z pondělí na úterý.
Perseidy protnou víkendovou oblohu. „Slzy svatého Vavřince" jsou kousky komety
V nocích kolem maxima se dá podle Pavla Suchana z Astronomického ústavu Akademie věd očekávat až 100 meteorů za hodinu. „V praxi jednoho pozorovatele to ale znamená maximálně pár desítek za hodinu, protože nejsme schopni vidět všechny meteory po celé obloze,“ popisuje vědec.
Problémem letošního pozorování maxima Perseid ale bude Měsíc, který bude krátce před úplňkem, zejména slabé meteory nebudou vidět vůbec. Vhodnější proto podle Suchana bude pozorování ve druhé části nocí před maximem, počínaje 10. srpnem, kdy po jedné hodině už Měsíc zapadne pod obzor.
Jak Perseidy pozorovat
Pozorování Perseid je možné z celého území České republiky. Přesto je dobré se vyhnout městu, a to kvůli velkému světelnému znečištění, a vybrat si místo s dobrým výhledem, aby pozorování nebránily okolní domy, stromy nebo kopce. „A pokud možno vysoko v horách, kde je čistší vzduch, a tedy lepší pozorovací podmínky. Také se vyhnete ranním mlhám v údolích. Perseidy jsou vidět pouhýma očima, dalekohled není potřeba, stačí se dívat kamkoliv po celé obloze,“ říká Suchan.
GALERIE
Perseidy v uplynulých letech
Oblohu s Perseidami zpestří tentokrát nejen prolétající umělé družice, ale i nejnápadnější letní souhvězdí, také trojúhelník tří nejjasnějších hvězd letní oblohy Deneb (v souhvězdí Labutě), Vega (v Lyře) a Altair (v Orlu) a především dobře viditelné planety Jupiter a Saturn.
Padají kousky komety
Oblíbené rčení sice říká „Padá hvězda, něco si přej“, ale Perseidy nejsou žádné hvězdy. Jedná se o meteory, tedy o svítící stopy velmi malých částeček meziplanetární hmoty, v případě Perseid se jedná o pozůstatky z komety Swift-Tuttle. Ty se srážejí se Zemí a velkou rychlostí 59 kilometrů za sekundu vstupují do atmosféry a shoří. Meteory vypadají jako svítící body, které během pár sekund proletí částí oblohy. Někdy za nimi zbývá ještě pár sekund stopa.
- Meteor je světelný jev, který nastane při průletu drobného kosmického tělíska zemskou atmosférou.
- Meteorit je drobné kosmické tělísko, jehož průlet zemskou atmosférou vyvolává světelný jev nazývaný meteor.
- Meteoroid je jakýkoli objekt, který vyvolá meteor, bez ohledu na jeho velikost.
Meteorický roj Perseid je znám už 1761 let. První zmínky o něm pocházejí z poloviny 3. století našeho letopočtu v souvislosti s umučením svatého Vavřince. Ten byl jedním z církevních hodnostářů strážících majetek v Římské říši.
Při pronásledování křesťanů údajně neuposlechl příkaz římského císaře Valeriána odevzdat církevní majetek vládci a raději jej rozdal chudým. Několik dní po jeho popravě 10. srpna 258 podle lidí z nočního nebe padaly třpytivé slzy a od této události jsou Perseidy lidově známé jako „slzy svatého Vavřince“. Tyto „padající hvězdy“ vylétají zdánlivě ze souhvězdí Persea, a právě proto se jim říká Perseidy.
Že jde o astronomický úkaz, prokázal až italský astronom Giovanni Schiaparelli v druhé polovině 19. století. Jako první na světě našel přímou spojitost meteorů s kometami, a dokonce určil, že původem Perseid je prach z periodické komety 109P Swift-Tuttle objevené dvěma americkými astronomy Lewisem Swiftem a Horacem Parnellem Tuttlem v roce 1862.
Tato kometa s periodou asi 134 let se naposledy u Slunce objevila v roce 1992 a znovu se k němu přiblíží až v roce 2126.
Výpočty naznačují, že mateřská kometa Perseid 15. září 4479 prolétne těsně kolem Země. „Dokonce existuje velmi malá pravděpodobnost, že se kometa Swift-Tuttle promění v tu největší Perseidu, tedy že se srazí se Zemí. Pokud by k tomu došlo, byla by to ničivější katastrofa než v případě vyhynutí dinosaurů. Jádro komety Swift-Tuttle má totiž průměr asi 26 kilometrů, takže energie dopadu by byla několiksetkrát větší než u tělesa, které zničilo dinosaury (a dvě třetiny dalších rostlin a živočichů). Ale šance, že k tomu dojde, je – naštěstí – zatím opravdu velmi malá,“ uklidňuje Suchan.