Π. Číslo, které vytvořilo moderní svět, má dnes svátek

Čtrnáctý březen se slaví jako den čísla Π. Tato konstanta je jedním z nejdůležitějších čísel vůbec – a současně bylo vždy v dějinách tak trošku záhadou.

Zpočátku se Den pí slavil jen v USA v úzké komunitě vědců. Čtrnáctý březen byl vybrán proto, že Američané píšou datum obráceně, čtrnáctý březen tedy zapisují jako 3.14 – což jsou první čísla pí. Z matematické komunity se ale tato oslava rozšířila i mezi všechny, kdo mají nějaký zájem o vědu. Jednou z tradic je pojídání koláče – protože pí a pie (koláč) zní velmi podobně.

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Už někdy v pravěku si lidé museli všimnout, že když udělají ze zvířecí šlachy kruh, bude jeho průměr za všech okolností asi třikrát menší než jeho obvod. Nezáleží na tom, jaký kruh je, toto pravidlo platí za všech okolností. Později si první matematici uvědomili, že tento poměr není přesně 3, ale o něco více. Pí je dodnes tak důležité proto, že ho obsahuje spousta matematických i inženýrských rovnic.

Dějiny čísla pí

První kulturou, která dokázala hodnotu pí nějak vypočítat, byli zřejmě staří Egypťané. Doklad se nachází na takzvaném Rhindově papyru – šest metrů dlouhém svitku z doby kolem roku 1600 před naším letopočtem. Některé z 87 matematických úloh na něm se věnují i kružnicím. Egypťanům vyšlo pí (jemuž tak ještě pochopitelně neříkali) na hodnotu 251/81 tedy 3,1605.

V podobné době spočítali pí i v Babylonu, Číně a Indii – také s odchylkou asi 1 procento od dnes uváděné hodnoty. Prvním, kdo spočítal toto číslo opravdu důsledně, byl Archimédés, který odhadl přibližnou hodnotu pí na 3,14185.

Zásadním jménem je v souvislosti s pí německý matematik Ludolf van Ceulen, jenž pomocí geometrické metody odhadl jeho hodnotu správně na 35 desetinných míst. Podle něj se dnes pí často označuje jako Ludolfovo číslo.

  • Řecké písmeno π (pí) pro označení tohoto čísla použil poprvé velšský matematik William Jones v roce 1706 jako zkratku řeckého slova pro obvod, řecky: περίμετρος (perimetros).

Číslo pí nemá konec, stále přibývá přesnějších výpočtů. Roku 2010 tehdy čtyřiapadesátiletý japonský vědec Šigeru Kondo a americký student Alexander Yee oznámili, že se jim podařilo určit Ludolfovo číslo s přesností na 5000 miliard desetinných míst. Jejich výpočet pořízený za pomoci počítače znamenal překonání rekordu francouzského softwarového inženýra Fabrice Bellarda, jenž určil číslo pí na 2700 miliard desetinných míst.

Lidská paměť a pí

Světový rekord v zapamatování čísla pí drží devětapadesátiletý Japonec. Za 13 hodin dokázal zpaměti vyjmenovat 83 431 desetinných míst Ludolfova čísla. Psychiatr Akira Haraguči tím pokořil výkon japonského studenta z roku 1995, který znal pí na 42 192 desetinných míst, a je od té doby zapsaný v Guinnessově knize rekordů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
před 8 hhodinami

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
před 11 hhodinami

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
před 13 hhodinami

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.