Orangutaní samice jsou nejlepší mámy v přírodě. Snižuje to jejich šanci na přežití

Samice orangutanů kojí svá mláďata až osm let, prokázal nový výzkum. Jde o nejdelší dobu u divoce žijících savců.

Přišli na to biologové, kteří studovali zuby mladých orangutanů sumaterských. Z analýzy vyplývá, že jeden ze zkoumaných exemplářů se kojil až do věku 8,1 let, jiný mladý orangutan zastřelený ve věku 8,8 měsíců se kojil i v den smrti. Vědci výsledky tohoto výzkumu zveřejnili v odborném časopise ScienceAdvances 17. května 2017.

Analýza zubů byla velmi detailní a vyplynuly z ní mnohé závěry. Ukazuje například, že mladí orangutani procházejí periodicky se opakujícími obdobími, kdy se od matčina mléka odstřihávají a kdy se k němu zase vracejí.

Vědci spekulují, že se tímto způsobem orangutani vypořádávají s nedostatkem potravy – mateřské mléko bohaté na energii jim zajišťuje zdroj potravy v době, kdy dochází normální zdroje. I takové chování by bylo ve zvířecí říši výjimečné – nic takového zatím u savců nebylo pozorováno.

Až doposud měli biologové velmi málo informací o tom, jak vypadá kojení u divoce žijících orangutanů sumaterských; znalosti o chování v zoologických zahradách se pro toto poznání nedají využít, protože je deformované lidským zásahem a neomezeným přísunem zdrojů.

U orangutanů bornejských, tedy blízkých příbuzných orangutanů ze Sumatry, existuje jediná informace o kojení mláděte starého 5,75 let.

Neviditelné matky

Je to způsobené tím, že orangutaní mámy jsou při kojení velmi opatrné. Probíhá nejčastěji vysoko nad zemí, v korunách lesních velikánů, kam se vědci za orangutany vůbec nedostanou – anebo se jim velice špatně pozoruje. Pozorování také komplikuje fakt, že orangutani jsou nesmírně chlupatí, takže se jen velmi špatně rozezná, zda se mládě kojí, anebo se jen mazlí s mámou.

Právě proto se vědecký tým obrátil ke zkoumání informací, jež jsou zachované v zubech. Zuby primátů každý rok získávají novou mikroskopicky silnou vrstvičku. K výrobě kostí i zubů využívají kalcium obsažené v mateřském mléce.

Společně s mlékem se do těl mláďat dostává i barium, oba prvky se do mateřského mléka přenášejí z těl matek. Barium se v těle dobře zachovává a podle jeho koncentrace v zubech se dá velmi dobře odvodit, kdy se orangutani spíš kojili a kdy se živili normální rostlinnou stravou.

Bornejští i sumaterští orangutani jsou kriticky ohrožení. Ničí je jak kácení pralesů, tak jejich pytlačení. Oba druhy orangutanů jsou také ohrožené nedostatkem zdrojů, je tedy možné, že se délka kojení v současné době prodlužuje.

Dlouhá doba kojení se však může orangutanům také hodně nevyplatit. Pytláci loví především mláďata – když je mohou vystopovat společně s jejich matkami, je pro ně snazší je najít. A navíc přitom zemře často i sama matka; ta pytláky nezajímá, když brání mládě, je zastřelena.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Šlapání na hady, smrkání i biomechanika líbání. Vědci dostali satirické Nobelovky

Na otázky, jaká je evoluce líbání nebo jestli se dá analyzovat kvalita půdy pomocí spodního prádla, odpověděli čerství držitelé Ig Nobelovy ceny. Toto ocenění získávají výzkumníci za neobvyklé a nápadité příspěvky vědě. Mezi další letošní vítěze patří například práce, která zkoumala, jestli se bohatí lidé opravdu chovají hůř než ostatní nebo brazilská studie o šlapání na jedovaté hady, kterou zpracoval vědec českého původu.
před 20 mminutami

Podzimní počasí si ponese dědictví léta. Zásadní vliv bude mít mocný setrvačník

Z hlediska meteorologie se podzim chová jako dědic léta. Všechny extrémy, které v létě přijdou, se mohou projevit i v chladnějších měsících. Týká se to zejména teploty moře, která má dopad i ve vnitrozemí, včetně Česka.
před 1 hhodinou

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
před 2 hhodinami

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.