Orangutaní samice jsou nejlepší mámy v přírodě. Snižuje to jejich šanci na přežití

Samice orangutanů kojí svá mláďata až osm let, prokázal nový výzkum. Jde o nejdelší dobu u divoce žijících savců.

Přišli na to biologové, kteří studovali zuby mladých orangutanů sumaterských. Z analýzy vyplývá, že jeden ze zkoumaných exemplářů se kojil až do věku 8,1 let, jiný mladý orangutan zastřelený ve věku 8,8 měsíců se kojil i v den smrti. Vědci výsledky tohoto výzkumu zveřejnili v odborném časopise ScienceAdvances 17. května 2017.

Analýza zubů byla velmi detailní a vyplynuly z ní mnohé závěry. Ukazuje například, že mladí orangutani procházejí periodicky se opakujícími obdobími, kdy se od matčina mléka odstřihávají a kdy se k němu zase vracejí.

Vědci spekulují, že se tímto způsobem orangutani vypořádávají s nedostatkem potravy – mateřské mléko bohaté na energii jim zajišťuje zdroj potravy v době, kdy dochází normální zdroje. I takové chování by bylo ve zvířecí říši výjimečné – nic takového zatím u savců nebylo pozorováno.

Až doposud měli biologové velmi málo informací o tom, jak vypadá kojení u divoce žijících orangutanů sumaterských; znalosti o chování v zoologických zahradách se pro toto poznání nedají využít, protože je deformované lidským zásahem a neomezeným přísunem zdrojů.

U orangutanů bornejských, tedy blízkých příbuzných orangutanů ze Sumatry, existuje jediná informace o kojení mláděte starého 5,75 let.

Neviditelné matky

Je to způsobené tím, že orangutaní mámy jsou při kojení velmi opatrné. Probíhá nejčastěji vysoko nad zemí, v korunách lesních velikánů, kam se vědci za orangutany vůbec nedostanou – anebo se jim velice špatně pozoruje. Pozorování také komplikuje fakt, že orangutani jsou nesmírně chlupatí, takže se jen velmi špatně rozezná, zda se mládě kojí, anebo se jen mazlí s mámou.

Právě proto se vědecký tým obrátil ke zkoumání informací, jež jsou zachované v zubech. Zuby primátů každý rok získávají novou mikroskopicky silnou vrstvičku. K výrobě kostí i zubů využívají kalcium obsažené v mateřském mléce.

Společně s mlékem se do těl mláďat dostává i barium, oba prvky se do mateřského mléka přenášejí z těl matek. Barium se v těle dobře zachovává a podle jeho koncentrace v zubech se dá velmi dobře odvodit, kdy se orangutani spíš kojili a kdy se živili normální rostlinnou stravou.

Bornejští i sumaterští orangutani jsou kriticky ohrožení. Ničí je jak kácení pralesů, tak jejich pytlačení. Oba druhy orangutanů jsou také ohrožené nedostatkem zdrojů, je tedy možné, že se délka kojení v současné době prodlužuje.

Dlouhá doba kojení se však může orangutanům také hodně nevyplatit. Pytláci loví především mláďata – když je mohou vystopovat společně s jejich matkami, je pro ně snazší je najít. A navíc přitom zemře často i sama matka; ta pytláky nezajímá, když brání mládě, je zastřelena.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

SpaceX se místo mise na Mars chce předtím soustředit na Měsíc, píše WSJ

Vesmírná společnost miliardáře Elona Muska SpaceX odloží misi na Mars plánovanou na letošní rok. Místo toho se chce soustředit na dlouho slibovanou cestu na Měsíc. S odkazem na své zdroje o tom píše deník The Wall Street Journal (WSJ). Další zdroj listu uvedl, že si firma dala za cíl přistát na Měsíci bez lidí na palubě v březnu 2027.
před 7 hhodinami

Britové vrtali do „Ledovce posledního soudu“. Experiment úplně nevyšel

Když roztaje masivní antarktický ledovec Thwaites, zvednou se hladiny oceánů průměrně o 65 centimetrů. To by stačilo k zaplavení níže položených měst a vysídlení milionů lidí. Proto mu Britská antarktická služba (BAS) přezdívá Ledovec posledního soudu a ze stejného důvodu ho detailně studuje. Její poslední pokus o zatím nejdetailnější průzkum ale skončil selháním.
před 15 hhodinami

Hořelo v areálu německého urychlovače. Vědcům obvykle slouží pro „malé Velké třesky“

Ve výzkumném centru v Darmstadtu ve středním Německu vypukl ve čtvrtek rozsáhlý požár. Zachvátil středisko pro výzkum těžkých iontů. Příčinou byl zkrat, uvedla s odvoláním na centrum agentura DPA. Podle hasičů požár napáchal značné materiální škody.
před 16 hhodinami

Koptové získali imunitu vůči malárii evolučním skokem, ukázal výzkum

Vědci popsali, jak rychle dokázali získat severoafričtí Koptové genetickou imunitu vůči malárii. Z hlediska evoluce to bylo podle nové studie prakticky skokové.
před 19 hhodinami
Načítání...