Orangutaní samice jsou nejlepší mámy v přírodě. Snižuje to jejich šanci na přežití

Samice orangutanů kojí svá mláďata až osm let, prokázal nový výzkum. Jde o nejdelší dobu u divoce žijících savců.

Přišli na to biologové, kteří studovali zuby mladých orangutanů sumaterských. Z analýzy vyplývá, že jeden ze zkoumaných exemplářů se kojil až do věku 8,1 let, jiný mladý orangutan zastřelený ve věku 8,8 měsíců se kojil i v den smrti. Vědci výsledky tohoto výzkumu zveřejnili v odborném časopise ScienceAdvances 17. května 2017.

Analýza zubů byla velmi detailní a vyplynuly z ní mnohé závěry. Ukazuje například, že mladí orangutani procházejí periodicky se opakujícími obdobími, kdy se od matčina mléka odstřihávají a kdy se k němu zase vracejí.

Vědci spekulují, že se tímto způsobem orangutani vypořádávají s nedostatkem potravy – mateřské mléko bohaté na energii jim zajišťuje zdroj potravy v době, kdy dochází normální zdroje. I takové chování by bylo ve zvířecí říši výjimečné – nic takového zatím u savců nebylo pozorováno.

Až doposud měli biologové velmi málo informací o tom, jak vypadá kojení u divoce žijících orangutanů sumaterských; znalosti o chování v zoologických zahradách se pro toto poznání nedají využít, protože je deformované lidským zásahem a neomezeným přísunem zdrojů.

U orangutanů bornejských, tedy blízkých příbuzných orangutanů ze Sumatry, existuje jediná informace o kojení mláděte starého 5,75 let.

Neviditelné matky

Je to způsobené tím, že orangutaní mámy jsou při kojení velmi opatrné. Probíhá nejčastěji vysoko nad zemí, v korunách lesních velikánů, kam se vědci za orangutany vůbec nedostanou – anebo se jim velice špatně pozoruje. Pozorování také komplikuje fakt, že orangutani jsou nesmírně chlupatí, takže se jen velmi špatně rozezná, zda se mládě kojí, anebo se jen mazlí s mámou.

Právě proto se vědecký tým obrátil ke zkoumání informací, jež jsou zachované v zubech. Zuby primátů každý rok získávají novou mikroskopicky silnou vrstvičku. K výrobě kostí i zubů využívají kalcium obsažené v mateřském mléce.

Společně s mlékem se do těl mláďat dostává i barium, oba prvky se do mateřského mléka přenášejí z těl matek. Barium se v těle dobře zachovává a podle jeho koncentrace v zubech se dá velmi dobře odvodit, kdy se orangutani spíš kojili a kdy se živili normální rostlinnou stravou.

Bornejští i sumaterští orangutani jsou kriticky ohrožení. Ničí je jak kácení pralesů, tak jejich pytlačení. Oba druhy orangutanů jsou také ohrožené nedostatkem zdrojů, je tedy možné, že se délka kojení v současné době prodlužuje.

Dlouhá doba kojení se však může orangutanům také hodně nevyplatit. Pytláci loví především mláďata – když je mohou vystopovat společně s jejich matkami, je pro ně snazší je najít. A navíc přitom zemře často i sama matka; ta pytláky nezajímá, když brání mládě, je zastřelena.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Miliony lidí na severní polokouli pozorovaly zatmění Slunce. Vidět bylo i v Česku

Miliony lidí na severní polokouli ve středu večer SELČ vzhlížely k obloze a sledovaly zatmění Slunce. Úplné bylo pozorovatelné na Islandu, v Grónsku, na severu Ruska či na Pyrenejském poloostrově. Na dalších místech polokoule, včetně velké části Evropy, severu Spojených států, Kanady či severozápadní Afriky, bylo možné pozorovat zatmění částečné. To bylo výrazně viditelné i v Česku, kde byly pro pozorování veskrze skvělé podmínky. Totéž platí i pro roje Perseid, které vrcholí v noci na čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Miliardy těles, biliony pixelů. Astronomové zveřejnili největší mapu vesmíru

Vědci dokončili jeden z nejambicióznějších vědeckých projektů současnosti – rozsáhlou mapu, která zachycuje tři čtvrtiny oblohy a většinu viditelných objektů na ní.
před 15 hhodinami

Při červnové vlně veder zemřelo v Česku více lidí, než je obvyklé

Český statistický úřad tento týden zveřejnil data o úmrtnosti za duben až červen. Čísla ukazují, kolik lidí umřelo v průběhu první letošní vlny veder na konci června, a zasazují je do kontextu úmrtí v celé Evropě ve stejném období.
před 15 hhodinami
Doporučujeme

Když zatmění měnilo dějiny. Tři příběhy, v nichž temnota ve dne ovlivnila historii

Zatímco v současnosti se zatmění Slunce chápe většinou už jen jako velký spektákl, tak v minulosti taková událost doslova „psala dějiny“.
8. 4. 2024Aktualizovánopřed 20 hhodinami

Sopka Santorini chrlila stovky let masivní množství jedů. Přesto ji kolonizoval život

Vulkán Santorini ve Středozemním moři měl po tisíce let přes extrémně toxické podmínky velmi bujný ekosystém složený z organismů, které se dokázaly na toto prostředí adaptovat, ukázala studie.
před 20 hhodinami

Motýli se kvůli změně klimatu i intenzivnímu zemědělství přesouvají

Na lidmi způsobené klimatické změny reagují i motýli, v přírodě se přesouvají do jiných lokalit. Vadí jim vysoké teploty, sucho nebo třeba časný nástup oteplování po zimě. Vyplývá to z mezinárodní studie, na níž se podíleli i čeští experti. Analyzovali 1758 druhů motýlů ve 105 zemích. Zjistili, že osmdesát procent přesunů motýlů souvisí právě s klimatickými změnami.
před 22 hhodinami
Doporučujeme

Zatmění Slunce přinese „býčí rohy“ a dva soumraky. Jak se připravit?

Výjimečný souběh dvou zajímavých astronomických událostí se odehraje na obloze ve středu večer. Nejprve oblohu ztemní zatmění Slunce, jen aby ji poté rozzářily Slzy svatého Vavřince, neboli meteorický roj Perseidů. Přinášíme užitečné rady a informace.
11. 8. 2026

AI měla muži rezervovat cvičení. Hackla fitko a vyházela jiné zájemce

Australská média popsala další případ, kdy umělá inteligence (AI) splnila svůj úkol jinak než měla. Místo, aby jednoduše zařídila rezervaci v posilovně, napadla její server, změnila rezervační systém a vyřadila další zájemce.
11. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.