Orangutaní samice jsou nejlepší mámy v přírodě. Snižuje to jejich šanci na přežití

Samice orangutanů kojí svá mláďata až osm let, prokázal nový výzkum. Jde o nejdelší dobu u divoce žijících savců.

Přišli na to biologové, kteří studovali zuby mladých orangutanů sumaterských. Z analýzy vyplývá, že jeden ze zkoumaných exemplářů se kojil až do věku 8,1 let, jiný mladý orangutan zastřelený ve věku 8,8 měsíců se kojil i v den smrti. Vědci výsledky tohoto výzkumu zveřejnili v odborném časopise ScienceAdvances 17. května 2017.

Analýza zubů byla velmi detailní a vyplynuly z ní mnohé závěry. Ukazuje například, že mladí orangutani procházejí periodicky se opakujícími obdobími, kdy se od matčina mléka odstřihávají a kdy se k němu zase vracejí.

Vědci spekulují, že se tímto způsobem orangutani vypořádávají s nedostatkem potravy – mateřské mléko bohaté na energii jim zajišťuje zdroj potravy v době, kdy dochází normální zdroje. I takové chování by bylo ve zvířecí říši výjimečné – nic takového zatím u savců nebylo pozorováno.

Až doposud měli biologové velmi málo informací o tom, jak vypadá kojení u divoce žijících orangutanů sumaterských; znalosti o chování v zoologických zahradách se pro toto poznání nedají využít, protože je deformované lidským zásahem a neomezeným přísunem zdrojů.

U orangutanů bornejských, tedy blízkých příbuzných orangutanů ze Sumatry, existuje jediná informace o kojení mláděte starého 5,75 let.

Neviditelné matky

Je to způsobené tím, že orangutaní mámy jsou při kojení velmi opatrné. Probíhá nejčastěji vysoko nad zemí, v korunách lesních velikánů, kam se vědci za orangutany vůbec nedostanou – anebo se jim velice špatně pozoruje. Pozorování také komplikuje fakt, že orangutani jsou nesmírně chlupatí, takže se jen velmi špatně rozezná, zda se mládě kojí, anebo se jen mazlí s mámou.

Právě proto se vědecký tým obrátil ke zkoumání informací, jež jsou zachované v zubech. Zuby primátů každý rok získávají novou mikroskopicky silnou vrstvičku. K výrobě kostí i zubů využívají kalcium obsažené v mateřském mléce.

Společně s mlékem se do těl mláďat dostává i barium, oba prvky se do mateřského mléka přenášejí z těl matek. Barium se v těle dobře zachovává a podle jeho koncentrace v zubech se dá velmi dobře odvodit, kdy se orangutani spíš kojili a kdy se živili normální rostlinnou stravou.

Bornejští i sumaterští orangutani jsou kriticky ohrožení. Ničí je jak kácení pralesů, tak jejich pytlačení. Oba druhy orangutanů jsou také ohrožené nedostatkem zdrojů, je tedy možné, že se délka kojení v současné době prodlužuje.

Dlouhá doba kojení se však může orangutanům také hodně nevyplatit. Pytláci loví především mláďata – když je mohou vystopovat společně s jejich matkami, je pro ně snazší je najít. A navíc přitom zemře často i sama matka; ta pytláky nezajímá, když brání mládě, je zastřelena.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
12:48Aktualizovánopřed 15 mminutami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledá nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 bude věnovat medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 4 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 5 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 8 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 10 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 12 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 22 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
včera v 13:30
Načítání...