Orangutaní samice jsou nejlepší mámy v přírodě. Snižuje to jejich šanci na přežití

Samice orangutanů kojí svá mláďata až osm let, prokázal nový výzkum. Jde o nejdelší dobu u divoce žijících savců.

Přišli na to biologové, kteří studovali zuby mladých orangutanů sumaterských. Z analýzy vyplývá, že jeden ze zkoumaných exemplářů se kojil až do věku 8,1 let, jiný mladý orangutan zastřelený ve věku 8,8 měsíců se kojil i v den smrti. Vědci výsledky tohoto výzkumu zveřejnili v odborném časopise ScienceAdvances 17. května 2017.

Analýza zubů byla velmi detailní a vyplynuly z ní mnohé závěry. Ukazuje například, že mladí orangutani procházejí periodicky se opakujícími obdobími, kdy se od matčina mléka odstřihávají a kdy se k němu zase vracejí.

Vědci spekulují, že se tímto způsobem orangutani vypořádávají s nedostatkem potravy – mateřské mléko bohaté na energii jim zajišťuje zdroj potravy v době, kdy dochází normální zdroje. I takové chování by bylo ve zvířecí říši výjimečné – nic takového zatím u savců nebylo pozorováno.

Až doposud měli biologové velmi málo informací o tom, jak vypadá kojení u divoce žijících orangutanů sumaterských; znalosti o chování v zoologických zahradách se pro toto poznání nedají využít, protože je deformované lidským zásahem a neomezeným přísunem zdrojů.

U orangutanů bornejských, tedy blízkých příbuzných orangutanů ze Sumatry, existuje jediná informace o kojení mláděte starého 5,75 let.

Neviditelné matky

Je to způsobené tím, že orangutaní mámy jsou při kojení velmi opatrné. Probíhá nejčastěji vysoko nad zemí, v korunách lesních velikánů, kam se vědci za orangutany vůbec nedostanou – anebo se jim velice špatně pozoruje. Pozorování také komplikuje fakt, že orangutani jsou nesmírně chlupatí, takže se jen velmi špatně rozezná, zda se mládě kojí, anebo se jen mazlí s mámou.

Právě proto se vědecký tým obrátil ke zkoumání informací, jež jsou zachované v zubech. Zuby primátů každý rok získávají novou mikroskopicky silnou vrstvičku. K výrobě kostí i zubů využívají kalcium obsažené v mateřském mléce.

Společně s mlékem se do těl mláďat dostává i barium, oba prvky se do mateřského mléka přenášejí z těl matek. Barium se v těle dobře zachovává a podle jeho koncentrace v zubech se dá velmi dobře odvodit, kdy se orangutani spíš kojili a kdy se živili normální rostlinnou stravou.

Bornejští i sumaterští orangutani jsou kriticky ohrožení. Ničí je jak kácení pralesů, tak jejich pytlačení. Oba druhy orangutanů jsou také ohrožené nedostatkem zdrojů, je tedy možné, že se délka kojení v současné době prodlužuje.

Dlouhá doba kojení se však může orangutanům také hodně nevyplatit. Pytláci loví především mláďata – když je mohou vystopovat společně s jejich matkami, je pro ně snazší je najít. A navíc přitom zemře často i sama matka; ta pytláky nezajímá, když brání mládě, je zastřelena.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 2 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 5 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 12 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
včera v 14:47

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
včera v 11:30

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
27. 4. 2026
Načítání...