Omezovat stavy skotu v Česku kvůli uhlíkové neutralitě nemá smysl, tvrdí experti

Omezovat stavy skotu kvůli snaze o uhlíkovou neutralitu není v Česku potřeba, významné snížení u nás už totiž proběhlo v devadesátých letech, kdy celé zemědělství procházelo náročnou postsocialistickou transformací, řekli na konferenci tvůrců a přispěvatelů projektu Intersucho bioklimatologové Zdeněk Žalud a Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Díky tomu tak dnes produkuje tuzemské zemědělství jen sedm procent českých emisí, zatímco evropský průměr je deset procent a celosvětový dokonce pětadvacet procent.

Omezování stavů skotu kvůli snižování emisí skleníkových plynů je reálný problém v jiných zemích EU, kde se kvůli tomu zemědělci bouří. „Jedná se například o Dánsko a Nizozemsko, které mají nadstavy skotu, a musejí některé farmy dokonce zavírat,“ řekl Trnka.

Metan, který se uvolňuje při trávení skotu, tvoří navíc jen o něco více než pětinu veškerého metanu pocházejícího ze zemědělství. Proto Žalud uvedl, že je potřeba dělat rozhodnutí v tomto sektoru s rozmyslem.

„Je potřeba také dohlédnout na důsledky omezování chovů skotu kvůli produkci metanu. Možná se část mladých stane vegany či vegetariány, ale část lidí bude maso jíst stále. A když nebudeme mít svoje maso, určitě se k nám začne dovážet a uhlíková stopa bude obrovská,“ poznamenal Žalud. Dodal, že nejvíce metanu v zemědělství se celosvětově vyprodukuje při pěstování rýže, zhruba 45 procent.

Události: Čeští chovatelé hledají metody, jak u skotu omezit emise metanu (zdroj: ČT24)

Horší než metan

Metan navíc není v zemědělství hlavním produkovaným skleníkovým plynem. Je jím oxid dusný, který se uvolňuje při aplikaci dusíkatých hnojiv. A celkově je hlavním skleníkovým plynem oxid uhličitý, který tvoří 75 procent objemu všech skleníkových plynů. Trnka doplnil, že tuzemské zemědělství a lesnictví má před sebou naopak možnost, že začne být oborem, který bude oxid uhličitý do půdy ukládat a ekonomicky z toho těžit.

Oba experti zmínili, že i když různé kroky směrem k uhlíkové neutralitě vypadají v zemědělství ambiciózně a náročně, je potřeba se touto cestou vydat. „Chceme-li udržet globální oteplení proti předprůmyslovému období nejvýše o 1,5 stupně, nemáme jinou šanci než si klást ambiciózní cíle. Nebo můžeme rezignovat a nechat to na další generaci,“ řekl Trnka.

Tuzemský příspěvek na globálních emisích je sice poměrně nepatrný, tvoří 0,53 procenta, ovšem Česko má jen 0,13 procenta obyvatelstva. „Omezovat emise má smysl na jakékoliv úrovni,“ uvedl Žalud.