Od Nového roku se na Palau nesmí používat opalovací krémy. Ničily korály

Na ostrovech tichomořského Palau od začátku roku 2020 platí zákaz opalovacích krémů obsahujících látky, které poškozují korálové útesy. Oznámil to tamní prezident Tommy Remengesau. Palau ohlásilo už v roce 2018, že tyto krémy zakáže, a nyní se stalo první zemí, kde se tyto prostředky chránící kůži před slunečním zářením nesmí používat a prodávat.

Palau tvoří 26 větších a několik set malých ostrovů, na kterých žije kolem 20 tisíc lidí. Jedna ze skupin neobydlených ostrůvků zvaná Rock Islands je součástí přírodního dědictví UNESCO.

Zákaz se týká krémů, které obsahují běžně používané látky, jako je například oxybenzon pohlcující ultrafialové záření. Na seznamu deseti látek, které nesmějí být napříště v krémech obsaženy, je kromě oxybenzonu také etylhexyl. Mezinárodní nadace zabývající se ochranou korálových útesů oznámila, že tyto látky jsou „známé toxiny a většina z nich je mimořádně škodlivá pro organismy v raném stadiu jejich života“.

„Musíme žít v souladu s přírodou a chránit ji, protože je to zdroj života. Když nám vědci sdělí, že něco poškozuje korálové útesy, ryby nebo oceány, věnují tomu pozornost naši lidé i návštěvníci. Chemikálie z opalovacích krémů se na Palau našly v prostředí i v organismech většiny známých živočichů,“ řekl Remengesau v rozhovoru s agenturou AFP.

  • V češtině se používá podoba slov koráli i korály. Zatímco výraz koráli označuje živé organismy, pojem korály popisuje jejich kamenné schránky. První je tedy životné („koráli umřeli“), druhé neživotné („korály jsou poškozené“).

Stejné opatření jako Palau chystá od příštího roku Havaj, letos v březnu chtějí zákaz oznámit Panenské ostrovy a mnozí výrobci opalovacích krémů na to už zareagovali. Ti největší oznámili, že jejich produkty nebudou obsahovat nic, co poškozuje korály. Podle vědců začalo už na trhu prostředků obsahujících škodlivé chemikálie ubývat – v roce 2018 je našli v polovině preparátů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 17 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 18 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...