Obří Falcon Heavy odstartoval poprvé za tři roky. Nese náklad amerických vojenských družic

Raketa Falcon Heavy soukromé společnosti SpaceX v úterý odstartovala z floridského Mysu Canaveral na první misi po třech letech. Společnost Elona Muska posílá na oběžnou dráhu skupinu satelitů pro Vesmírné síly, novou složku americké armády založenou Donaldem Trumpem.

Nosná raketa Falcon Heavy je v současnosti nejsilnější užívanou raketou. Skládá se ze tří upravených, k sobě připoutaných prvních stupňů rakety Falcon 9. Falcon 9 je v prvním stupni vybaven devíti motory, Falcon Heavy jich má tedy trojnásobek.

Stejně jako Falcon 9 jsou první stupně Falconu Heavy navrženy tak, aby po startu mohly přistát vertikálně a v budoucnu byly znovu použity. V případě úterní mise se ale na Zemi vrátily vcelku jenom dva vnější boostery, a to zcela plánovaně. 

Tato mise je totiž velmi náročná, musí vynést náklad na vzdálenou geostacionární dráhu. Centrální booster se tak zřítil do moře, samozřejmě v místech, kde není riziko, že by mohl někomu nebo něčemu uškodit.

Mise pojmenovaná USSF-44 je teprve čtvrtou misí Falconu Heavy v historii a první od června 2019. Při svém debutu v roce 2018 vyslala raketa do vesmíru jako zkušební náklad červený sportovní vůz Tesla, další společnosti Elona Muska.

Raketa má ale před sebou nabitý program – odklad letů je způsobený hlavně zpožděním dodávek družic od zákazníků.

Budoucnost patří Starshipu

Společnost SpaceX a její generální ředitel Musk se v posledních letech intenzivně zaměřují na vývoj Starshipu, ještě větší a opakovaně použitelné rakety, která má časem nahradit flotilu Falconů.

SpaceX doufá, že Starship poprvé vynese náklad na oběžnou dráhu už letos v prosinci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
před 48 mminutami

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
před 4 hhodinami

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
před 5 hhodinami

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
včera v 10:00

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než dříve. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026
Načítání...