Obří Falcon Heavy odstartoval poprvé za tři roky. Nese náklad amerických vojenských družic

Raketa Falcon Heavy soukromé společnosti SpaceX v úterý odstartovala z floridského Mysu Canaveral na první misi po třech letech. Společnost Elona Muska posílá na oběžnou dráhu skupinu satelitů pro Vesmírné síly, novou složku americké armády založenou Donaldem Trumpem.

Nosná raketa Falcon Heavy je v současnosti nejsilnější užívanou raketou. Skládá se ze tří upravených, k sobě připoutaných prvních stupňů rakety Falcon 9. Falcon 9 je v prvním stupni vybaven devíti motory, Falcon Heavy jich má tedy trojnásobek.

Stejně jako Falcon 9 jsou první stupně Falconu Heavy navrženy tak, aby po startu mohly přistát vertikálně a v budoucnu byly znovu použity. V případě úterní mise se ale na Zemi vrátily vcelku jenom dva vnější boostery, a to zcela plánovaně. 

Tato mise je totiž velmi náročná, musí vynést náklad na vzdálenou geostacionární dráhu. Centrální booster se tak zřítil do moře, samozřejmě v místech, kde není riziko, že by mohl někomu nebo něčemu uškodit.

Mise pojmenovaná USSF-44 je teprve čtvrtou misí Falconu Heavy v historii a první od června 2019. Při svém debutu v roce 2018 vyslala raketa do vesmíru jako zkušební náklad červený sportovní vůz Tesla, další společnosti Elona Muska.

Raketa má ale před sebou nabitý program – odklad letů je způsobený hlavně zpožděním dodávek družic od zákazníků.

Budoucnost patří Starshipu

Společnost SpaceX a její generální ředitel Musk se v posledních letech intenzivně zaměřují na vývoj Starshipu, ještě větší a opakovaně použitelné rakety, která má časem nahradit flotilu Falconů.

SpaceX doufá, že Starship poprvé vynese náklad na oběžnou dráhu už letos v prosinci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědecké centrum Biocev už dekádu zkoumá viry, proteiny i nové léky

Biotechnologické a biomedicínské centrum Biocev, které bylo otevřeno před deseti lety, 16. června 2016, ve Vestci u Prahy, je jedním z několika velkých vědeckých projektů, takzvaných center excelence v Česku. Patří mezi ně například i nedaleký superlaser ELI v Dolních Břežanech, CEITEC v Brně nebo Ústav výzkumu globální změny CzechGlobe. V kontextu české i evropské vědy Biocev představuje špičkovou komplexní platformu pro rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny.
před 7 hhodinami

Na rakovinu dělohy umírají stovky žen ročně. Zásadní roli hraje obezita

Asi 2100 žen v Česku si každý rok vyslechne diagnózu rakoviny dělohy. Přibližně čtyři stovky z nich na tuto nemoc zemřou, významná část z nich ale zbytečně. Jak upozornil gynekolog Michael Halaška z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, zásadní roli ve vzniku tohoto nebezpečného onemocnění totiž hraje kromě genetiky a syndromu PMOS zejména obezita.
před 11 hhodinami

Experimentální letoun NASA má vrátit do hry nadzvukovou dopravu

Pokud se na nebe vrátí nadzvuková dopravní letadla, bude to možná díky americké kosmické agentuře NASA. Ta testuje, jestli takové letouny mohou překonat nadzvukovou rychlost, ale přitom nezpůsobit takzvaný sonický třesk.
před 13 hhodinami

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
15. 6. 2026

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
15. 6. 2026

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
15. 6. 2026

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
15. 6. 2026

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
14. 6. 2026
Načítání...