Obří Falcon Heavy odstartoval poprvé za tři roky. Nese náklad amerických vojenských družic

Raketa Falcon Heavy soukromé společnosti SpaceX v úterý odstartovala z floridského Mysu Canaveral na první misi po třech letech. Společnost Elona Muska posílá na oběžnou dráhu skupinu satelitů pro Vesmírné síly, novou složku americké armády založenou Donaldem Trumpem.

Nosná raketa Falcon Heavy je v současnosti nejsilnější užívanou raketou. Skládá se ze tří upravených, k sobě připoutaných prvních stupňů rakety Falcon 9. Falcon 9 je v prvním stupni vybaven devíti motory, Falcon Heavy jich má tedy trojnásobek.

Stejně jako Falcon 9 jsou první stupně Falconu Heavy navrženy tak, aby po startu mohly přistát vertikálně a v budoucnu byly znovu použity. V případě úterní mise se ale na Zemi vrátily vcelku jenom dva vnější boostery, a to zcela plánovaně. 

Tato mise je totiž velmi náročná, musí vynést náklad na vzdálenou geostacionární dráhu. Centrální booster se tak zřítil do moře, samozřejmě v místech, kde není riziko, že by mohl někomu nebo něčemu uškodit.

Mise pojmenovaná USSF-44 je teprve čtvrtou misí Falconu Heavy v historii a první od června 2019. Při svém debutu v roce 2018 vyslala raketa do vesmíru jako zkušební náklad červený sportovní vůz Tesla, další společnosti Elona Muska.

Raketa má ale před sebou nabitý program – odklad letů je způsobený hlavně zpožděním dodávek družic od zákazníků.

Budoucnost patří Starshipu

Společnost SpaceX a její generální ředitel Musk se v posledních letech intenzivně zaměřují na vývoj Starshipu, ještě větší a opakovaně použitelné rakety, která má časem nahradit flotilu Falconů.

SpaceX doufá, že Starship poprvé vynese náklad na oběžnou dráhu už letos v prosinci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před třiceti lety poprvé zabečel klonovaný tvor. A rozjel obří byznys

Ve skotském Roslinově ústavu přišlo 5. července 1996 na svět zvíře, jehož narození znamenalo velký vědecký úspěch, zároveň ale otevřelo řadu otázek. Ovečka Dolly byla totiž prvním živočichem naklonovaným z dospělé buňky savce a metoda, díky níž se narodila, je teoreticky použitelná i v případě člověka. Asi nejznámější ovčí celebrita ovšem na výjimečnost možná doplatila, a to o půlku kratším životem ve srovnání s obyčejnými ovcemi. Ovečka byla utracena ve věku šesti let v polovině února 2003.
před 16 hhodinami

Tesáky pavouků mají delší historii, než se myslelo. Vědci je našli u tvora starého půl miliardy let

Kousnutí pavouka, klíštěte nebo štíra může být bolestivé, a dokonce může člověku přinést ve výjimečných případech smrt. Paleontologové teď rozkryli evoluční příběh jejich tesáků.
4. 7. 2026

VideoLetní obloha nabízí krásu i poučení. Astronom radí, co pozorovat

Začátek července přichází s kombinací teplých večerů, jasné oblohy a volného času. Astronom Pavel Suchan doporučuje, kam v této době na noční obloze hledět, aby se člověk něco dozvěděl o vesmíru a viděl to nejzajímavější, co letní obloha nabízí.
3. 7. 2026

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
3. 7. 2026

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
3. 7. 2026

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
3. 7. 2026

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
3. 7. 2026

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
2. 7. 2026

Evropský pohled