O víkendu nás čeká mikroúplněk. Menší Měsíc ještě letos nebyl, a už nebude

Sobotní úplněk bude výjimečný. Protože se Měsíc dostane od Země vůbec nejdál, bude se jevit jako výrazně menší, než jsme zvyklí.

Úplněk, který bude možné sledovat 14. září ráno, nastává jen asi 15 hodin po průchodu Měsíce největším odzemím na své dráze, 406 377 kilometrů  daleko od Země. Výrazem odzemí se označuje doba, kdy je Měsíc nejdále od Země.

Díky tomu nastává nejmenší úplněk v roce, respektive „mikroúplněk“. Na snímku od českého fotografa Petra Horálka je vidět srovnání dvou loňských úplňku z přízemí a odzemí:

Srovnání velikosti
Zdroj: Petr Horálek

„I když je na snímku rozdíl úhlových velikostí úplňků dosti patrný, očima nějaký velký rozdíl nepoznáte, pokud to nebudete mít s čím srovnat (fotograficky),“ vysvětluje Horálek. 

„Mikroúplněk“ nastává, když se Měsíc octne na své eliptické dráze nejdál od Země a zároveň prochází fází úplňku v řádu hodin od průchodu odzemí. Opakem je „superúplněk“, kdy se Měsíc v době úplňku nachází v oblasti přízemí. Rozdíl techto vzdáleností je zhruba 50 300 kilometrů, což „superúplněk“ činí o asi 14 procent větší a 30 procent jasnější než „mikroúplněk“.

Platí přitom, že v každém roce nastane aspoň jeden „super“ a jeden „mikro“ úplněk, přičemž je dělí 6–7 takzvaných lunací (tedy zhruba 6–7 měsíců). Letošní „superúplněk“ nastal 19. února 2019, „mikroúplněk“ nastane právě v sobotu časně ráno.

I když je rozdíl na fotografii znatelný, při úhlové velikosti Měsíce na obloze je jen drobný – „asi takový, jako je tloušťka zápalky, na kterou se díváme z natažené paže. Zkrátka pouhým okem si takové události jen stěží všimneme, pokud o tom nejsme dopředu informováni,“ dodává Horálek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
před 18 hhodinami

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
před 18 hhodinami

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
včera v 08:00‌‌

Přírodu nemůžeme jen tak vytěžit, říká autor „rivermovie“ Lom

Tématem 52. ročníku festivalu Ekofilm, který se odehrál 1. až 4. října v Brně, byl Vodoběh. Vedle řady soutěžních snímků nabídl i dva filmy členů poroty vyprávějící o lidstvu a vodě. H2O: Molekula života – Civilizace režiséra Alexe Tatea nabízí mozaiku vědeckých poznatků o tom, jak sladká voda utvářela a utváří lidská společenství. Petr Lom v poetickém „rivermovie“ Já jsem řekou, řeka je mnou přináší pohled původních obyvatel Nového Zélandu a Austrálie na přírodu při putování po řece Whanganui, která jako první na světě získala právní status osoby.
včera v 07:30‌‌

V Irkutsku panují obavy z moru. Vyvolala je smrt pracovnice výzkumného ústavu

Smrt osmadvacetileté pracovnice protimorového výzkumného ústavu v ruské Irkutské oblasti vyvolala obavy z možného výskytu moru, píše americká stanice CNN. Podle místních médií, na která odkazuje web Euronews, žena při práci rozbila zkumavku s bakterií způsobující toto onemocnění. Ruské úřady však nákazu morem nepotvrdily a uvádějí, že žena zemřela na zápal plic neznámého původu. Přesto uvalily karanténu na místní nemocnice, upozornil ruský list Moskovskij komsomolec.
5. 10. 2026Aktualizováno5. 10. 2026‌‌

Invaze mývalů do japonských měst sílí, škody rostou

Napříč Japonskem rychle přibývá škod způsobených mývaly. Zatímco se invazní druh šíří do měst, škody v zemědělství se blíží k 700 milionům jenů (asi 95 milionů korun) ročně. Podle japonského ministerstva zemědělství, lesnictví a rybolovu to je dvakrát víc než před deseti lety, napsala agentura Kjódó.
5. 10. 2026‌‌

Nobelovu cenu získali vědci za objevy umožňující ovládat buňky světlem

Objev optogenetiky natolik posunul lidské poznání, že za něj jeho autoři dostali Nobelovu cenu za medicínu a fyziologii. Oznámil to v pondělí dopoledne Švédský Karolínský institut.
5. 10. 2026Aktualizováno5. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.