O víkendu nás čeká mikroúplněk. Menší Měsíc ještě letos nebyl, a už nebude

Sobotní úplněk bude výjimečný. Protože se Měsíc dostane od Země vůbec nejdál, bude se jevit jako výrazně menší, než jsme zvyklí.

Úplněk, který bude možné sledovat 14. září ráno, nastává jen asi 15 hodin po průchodu Měsíce největším odzemím na své dráze, 406 377 kilometrů  daleko od Země. Výrazem odzemí se označuje doba, kdy je Měsíc nejdále od Země.

Díky tomu nastává nejmenší úplněk v roce, respektive „mikroúplněk“. Na snímku od českého fotografa Petra Horálka je vidět srovnání dvou loňských úplňku z přízemí a odzemí:

Srovnání velikosti
Zdroj: Petr Horálek

„I když je na snímku rozdíl úhlových velikostí úplňků dosti patrný, očima nějaký velký rozdíl nepoznáte, pokud to nebudete mít s čím srovnat (fotograficky),“ vysvětluje Horálek. 

„Mikroúplněk“ nastává, když se Měsíc octne na své eliptické dráze nejdál od Země a zároveň prochází fází úplňku v řádu hodin od průchodu odzemí. Opakem je „superúplněk“, kdy se Měsíc v době úplňku nachází v oblasti přízemí. Rozdíl techto vzdáleností je zhruba 50 300 kilometrů, což „superúplněk“ činí o asi 14 procent větší a 30 procent jasnější než „mikroúplněk“.

Platí přitom, že v každém roce nastane aspoň jeden „super“ a jeden „mikro“ úplněk, přičemž je dělí 6–7 takzvaných lunací (tedy zhruba 6–7 měsíců). Letošní „superúplněk“ nastal 19. února 2019, „mikroúplněk“ nastane právě v sobotu časně ráno.

I když je rozdíl na fotografii znatelný, při úhlové velikosti Měsíce na obloze je jen drobný – „asi takový, jako je tloušťka zápalky, na kterou se díváme z natažené paže. Zkrátka pouhým okem si takové události jen stěží všimneme, pokud o tom nejsme dopředu informováni,“ dodává Horálek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Samé královny, žádní poddaní. Vědci popsali bizarní druh mravence

Že se mravenci téměř obejdou bez samců, se dobře ví. Teď ale němečtí vědci prokázali, že jeden asijský druh nepotřebuje dokonce ani dělnice. Celá kolonie se tedy skládá jen z geneticky stejných královen.
před 8 hhodinami

KVÍZ: Vyznáte se v nářečích češtiny?

Nářečí češtiny v sobě odrážejí tisíc let vývoje tohoto jazyka. Zachovaly se v nich dodnes některé středověké prvky, proto mohou být někdy nesnadno srozumitelná. Mizejícímu světu tuzemských nářečí se teď věnuje výstava Kriticky ohrožené jevy našich nářečí v Galerii Věda a umění Akademie věd ČR na pražské Národní třídě.
před 10 hhodinami

Hladiny oceánů stouply víc, než se předpokládalo, dokazuje výzkum

Nová studie, která vyšla v odborném časopise Nature, ukazuje, že hladina moře podél pobřeží po celém světě je výrazně vyšší, než se dosud předpokládalo. V některých místech dokonce téměř o jeden metr – podle autorů svět podceňuje rozsah této hrozby i rychlost změn.
včera v 10:02

Vědci popsali, jak Mars zasáhla superbouře, která na Zemi způsobila polární záři

Co se stane, když sluneční superbouře zasáhne Mars? Díky orbitálním sondám Evropské kosmické agentury (ESA) to nyní víme – poruchy kosmických lodí a nadměrné nabití horní atmosféry. Detaily toho, jak setkání kosmické superbouře a Marsu vypadalo, teď astronomové popsali v odborném časopise Nature Communications.
6. 3. 2026

Američané vyzkoušeli klimatické inženýrství v oceánu. Fungovalo bez problémů

Tým oceánologů a klimatologů vyzkoušel u amerického pobřeží, jestli by se dala chemie využít na snížení množství oxidu uhličitého v mořské vodě, aniž by to uškodilo zvířatům a rostlinám. Podle zprávy o výsledcích experiment proběhl bez chyby.
6. 3. 2026

Vědci z Liberce vyvinuli zubní nanonit ke snížení rizika parodontózy

Probiotickou zubní nanonit, která může snížit riziko parodontózy, vyvinul tým vědců Technické univerzity v Liberci ve spolupráci s lékaři a odborníky z několika českých institucí. Nový typ zubní nitě je na světě unikátem, obsahuje živé probiotické kultury, které mají pomáhat potlačovat bakterie spojené se záněty dásní, a mohou tak přispět k prevenci parodontitidy.
6. 3. 2026

VideoZa úbytek ptactva může intenzivní zemědělství, ukazuje nový výzkum

Množství ptactva klesá v Severní Americe plošně a čím dál rychleji. Takové jsou závěry nového výzkumu, podíleli se na něm i čeští vědci. Na vině je podle výzkumníků intenzivní celoroční zemědělství na velké ploše i používání speciálních hnojiv a pesticidů. S pomocí tisíců lokálních výzkumů vědci zjistili, že v Severní Americe létá o miliardy ptáků méně než před několika desítkami let. Podobné trendy je ale podle expertů možné sledovat i na českých polích nebo v českých lesech.
6. 3. 2026

Stalinův Velký teror stál život stovky Čechů. Historici popsali jejich osudy

Když režim Josifa Stalina zabíjel v Sovětském svazu statisíce lidí, neumírali jen Rusové. Procesy těžce dopadly i na Čechy, kteří v SSSR žili, popsal v rozhovoru pro Českou televizi historik Adam Hradilek, který o tomto tématu napsal knihu.
6. 3. 2026
Načítání...