O víkendu nás čeká mikroúplněk. Menší Měsíc ještě letos nebyl, a už nebude

Sobotní úplněk bude výjimečný. Protože se Měsíc dostane od Země vůbec nejdál, bude se jevit jako výrazně menší, než jsme zvyklí.

Úplněk, který bude možné sledovat 14. září ráno, nastává jen asi 15 hodin po průchodu Měsíce největším odzemím na své dráze, 406 377 kilometrů  daleko od Země. Výrazem odzemí se označuje doba, kdy je Měsíc nejdále od Země.

Díky tomu nastává nejmenší úplněk v roce, respektive „mikroúplněk“. Na snímku od českého fotografa Petra Horálka je vidět srovnání dvou loňských úplňku z přízemí a odzemí:

Srovnání velikosti
Zdroj: Petr Horálek

„I když je na snímku rozdíl úhlových velikostí úplňků dosti patrný, očima nějaký velký rozdíl nepoznáte, pokud to nebudete mít s čím srovnat (fotograficky),“ vysvětluje Horálek. 

„Mikroúplněk“ nastává, když se Měsíc octne na své eliptické dráze nejdál od Země a zároveň prochází fází úplňku v řádu hodin od průchodu odzemí. Opakem je „superúplněk“, kdy se Měsíc v době úplňku nachází v oblasti přízemí. Rozdíl techto vzdáleností je zhruba 50 300 kilometrů, což „superúplněk“ činí o asi 14 procent větší a 30 procent jasnější než „mikroúplněk“.

Platí přitom, že v každém roce nastane aspoň jeden „super“ a jeden „mikro“ úplněk, přičemž je dělí 6–7 takzvaných lunací (tedy zhruba 6–7 měsíců). Letošní „superúplněk“ nastal 19. února 2019, „mikroúplněk“ nastane právě v sobotu časně ráno.

I když je rozdíl na fotografii znatelný, při úhlové velikosti Měsíce na obloze je jen drobný – „asi takový, jako je tloušťka zápalky, na kterou se díváme z natažené paže. Zkrátka pouhým okem si takové události jen stěží všimneme, pokud o tom nejsme dopředu informováni,“ dodává Horálek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

U zrodu morových ran v Evropě stály sopečné erupce, změnily klima, zjistili vědci

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.
před 31 mminutami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 3 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 17 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 20 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 23 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 23 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30
Načítání...