Nutkavé sexuální chování je nově nemoc. Rozhodla o tom WHO

Světová zdravotnická organizace (WHO) o víkendu rozhodla, že kompulzivní sexuální chování patří mezi duševní poruchy – zatím si ale není jistá, jestli je na úrovní závislosti na drogách nebo hrách.

Sexuální závislost je termín, který se objevuje v médiích už dlouho. Experti se ale zatím nedokázali shodnout na jeho přesném obsahu a kontextu, v jakém ho používat. WHO letos přehodnocuje celou řadu nemocí a snaží se je lépe katalogizovat – a na seznamu se ocitlo také nutkavé sexuální chování.

Tento orgán OSN ale zatím nešel dál, a nerozhodl tedy, zda je toto chování na stejné úrovni jako třeba závislost na gamblingu nebo na užívání drog. Naopak zdůraznil, že o tomto fenoménu se zatím ví natolik málo, že bude potřeba dalšího seriozního výzkumu.

Jde o závislost?

„Konzervativně řečeno, necítíme, že je v současné době dostatek důkazů…, že tento proces je ekvivalentní tomu, co se děje třeba při konzumaci alkoholu nebo heroinu,“ uvedl expert WHO Geoffrey Reed. 

Nutkavé sexuální chování se dostalo do nové upravené verze seznamu nemocí International Classification of Diseases (ICD), kterou WHO vydalo minulý měsíc. Choroba je podle něj charakterizována „trvalou neschopností kontrolovat intenzivní sexuální impulsy nebo touhy, které způsobují značné utrpení nebo zhoršování stavu.“

Současně ale vědci z WHO potvrzují, že debata o tomto tématu stále ještě probíhá. Podle Reeda je ale především nesmírně důležité, že se tato porucha/nemoc pořádně klasifikovala. Registr ICD je mezinárodně uznávaný pro diagnostiku, pojišťovny a další organizace i jednotlivce v medicíně.

Zatím není jasné, kolik osob by touto nemocí mohlo trpět. WHO ale nyní začne intenzivněji podporovat jak další výzkum, tak i účinné léčby a terapie. „Možná v budoucnu řekneme, že je to závislost, ale tak daleko ještě nejsme,“ dodal Reed. I přesto to je podle něj krok správným směrem, protože to dá možnost lidem, kteří tímto problémem trpí, najít odvahu k řešení jejich stavu.

Nejde o omlouvání znásilnění

Souvislost se „závislostí na sexu“ se v poslední době objevuje velmi často v kontextu hnutí MeToo. Celá řada mužů se totiž bránila nařčením z obtěžování tím, že oběťmi jsou vlastně oni, protože dlouhodobě trpí nezvladatelnou závislostí na sexu.

Podle Reeda není důvod k obavám, že by lidé jako třeba Harvey Weinstein mohli v této nové klasifikaci najít obranu proti žalobám. „Tohle rozhodně neomlouvá sexuální zneužívání nebo pokusy o znásilnění – podobně jako to, že je někdo alkoholik není omluvou, když řídí automobil opilý.“

Tento návrh není zatím platný – musí s ním nejprve souhlasit členské státy. Hlasování proběhne v květnu příštího roku. Pokud uspěje, začne platit od 1. ledna 2022.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 11 mminutami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 1 hhodinou

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 2 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 3 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 7 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 9 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
včera v 15:00

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15
Načítání...