Nově objevený mořský červ měří 1,5 metru. Živí se z hydrotermálních průduchů

Vědci objevili mořského tvora, o němž doposud slyšeli jen legendy. Jde o obří verzi dobře známého měkkýše.

Říká se jim „lodní červi“ a znají je moc dobře všichni, kdo mají co do činění s loděmi. Šášně totiž způsobují velké škody na dřevě, které využívají pro svůj způsob života. Obyčejně jsou velké asi čtvrt metru, ale už dlouho se spekulovalo o tom, že by mohly existovat i šášně mnohem větší. Nyní mají vědci v rukou důkaz, podařilo se jim objevit, popsat a nafilmovat obří šášeň dlouhou asi 150 centimetrů.

Šášeň lodní, jak se tento tvor jmenuje, vlastně není žádný červ, ale mořský mlž – je tedy příbuzný spíše ústřicím a perlorodkám. Námořníci a další obyvatelé přímořských krajin je dobře znají; představují pro ně totiž velké nebezpečí. I když má komické jméno, může tento mlž dlouhý asi 20 centimetrů způsobovat škody za desítky i stovky milionů korun.

Potápěč lodí

Nevytváří si, na rozdíl od jiných mlžů, schránky; místo toho vrtá ve dřevě chodbičky. Šášeň vylučuje sekret, který pokrývá vnitřek vyvrtané chodby; ten později ztuhne a je možné najít vápenité trubičky, jež z něj vzniknou. Dříve, v dobách, kdy ještě vládla oceánům plavidla ze dřeva, proto byl postrachem námořníků: díry v lodích je mohly poslat ke dnu. Roku 1731 dokonce šášně zničily pobřežní hráze v Nizozemí natolik, že došlo k jejich protržení. Dnes už způsobují spíše škody na infrastruktuře staveb u moře a na moři.

Existence obřích šášní byla dlouhá léta jen vědeckou legendou, jediným důkazem byly jejich vápenité trubičky, v tomto případě spíš trubky. Na Filipínách se s nimi čile obchoduje, dají se koupit asi za 200 dolarů, ale až donedávna nikdo obří šášeň neviděl. Nyní se ale podařilo mořskému biologovi Danielu Distelovi jeden exemplář sehnat – viděl ho nejprve v jednom lokálním filipínském dokumentu, pak ho koupil a mohl analyzovat. Výsledky svých výzkumů publikoval v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.

Zvíře, kterému chutná sirovodík

Tvor dostal jméno Kuphus polythalamia a je ještě bizarnější než běžné šášně. Drtivou většinu jeho těla totiž tvoří žábra – zažívací trakt má miniaturní, protože většinu zažívání mají na starost bakterie, jež v něm žijí. Živí se s největší pravděpodobností nikoliv dřevem jako jeho menší bratranci, ale sulfanem (dříve se této látce říkalo sirovodík).

Tyto šášně totiž žijí u hydrotermálních průduchů u mořského dna, kde se uvolňuje obrovské množství látek, jimiž se „normální“ organismy nedokáží živit. Specializovaný organismus Kuphus polythalamia to ale dokáže a podle vědecké studie velmi efektivně. Jak se dokázal tento tvor tak dobře přizpůsobit extrémním podmínkám, není doposud úplně jasné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

KVÍZ: Poznáte česká města podle mapy jejich tramvajových tratí?

V Praze začal v sobotu pro linky MHD sloužit nově otevřený Dvorecký most. Krátký kvíz prověří vaše znalosti map a dopravních systémů. Dokážete jen ze zjednodušené grafiky tramvajových sítí poznat, o jaké tuzemské město se jedná?
před 15 hhodinami

Imunoterapie si poradí s dříve neléčitelnými nemocemi. Zatím má ale řadu slabin

Po více než sto letech vývoje se do klinické praxe dostávají léčebné postupy, které využívají posílení vlastního imunitního systému člověka k boji s rakovinou. Tato metoda může nabídnout individuálně přizpůsobenou terapii, dlouhodobé ustoupení či vymizení příznaků a méně vedlejších účinků než chemoterapie či ozařování, píše stanice BBC. Vědci ale upozorňují, že navzdory pokračujícímu výzkumu je účinnost těchto postupů alespoň prozatím značně omezená.
18. 4. 2026

Čtyři generace Evropanů ukázaly, kdo tíhne k autoritářům

Starší generace tíhnou mnohem častěji k autoritářským lídrům. Postoj k nim ovlivňují i zkušenosti z totalitních režimů. Přispívá k tomu také pocit věkové diskriminace, který nejstarší generace sdílí s tou nejmladší. Zjistili to vědci při zkoumání čtyř generací Evropanů. Výsledky v Senátu představila Klára Plecitá ze sociologického ústavu Akademie věd.
18. 4. 2026

Aplikace na ověřování věku je hotová, dle experta si ji země EU budou moci přizpůsobit

Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová tento týden oznámila, že experti EK dokončili aplikaci, která má ověřovat věk uživatelů on-line platforem. Je technicky hotová a brzy bude k dispozici pro občany EU, doplnila. Podle informatika Ondřeje Rozinka by toto řešení mělo být bezplatné, funkční a zcela anonymní, členské státy si ho navíc budou moci samy nastavit tak, jak jim vyhovuje.
17. 4. 2026Aktualizováno17. 4. 2026
Načítání...