Nově objevený mořský červ měří 1,5 metru. Živí se z hydrotermálních průduchů

Vědci objevili mořského tvora, o němž doposud slyšeli jen legendy. Jde o obří verzi dobře známého měkkýše.

Říká se jim „lodní červi“ a znají je moc dobře všichni, kdo mají co do činění s loděmi. Šášně totiž způsobují velké škody na dřevě, které využívají pro svůj způsob života. Obyčejně jsou velké asi čtvrt metru, ale už dlouho se spekulovalo o tom, že by mohly existovat i šášně mnohem větší. Nyní mají vědci v rukou důkaz, podařilo se jim objevit, popsat a nafilmovat obří šášeň dlouhou asi 150 centimetrů.

Šášeň lodní, jak se tento tvor jmenuje, vlastně není žádný červ, ale mořský mlž – je tedy příbuzný spíše ústřicím a perlorodkám. Námořníci a další obyvatelé přímořských krajin je dobře znají; představují pro ně totiž velké nebezpečí. I když má komické jméno, může tento mlž dlouhý asi 20 centimetrů způsobovat škody za desítky i stovky milionů korun.

Potápěč lodí

Nevytváří si, na rozdíl od jiných mlžů, schránky; místo toho vrtá ve dřevě chodbičky. Šášeň vylučuje sekret, který pokrývá vnitřek vyvrtané chodby; ten později ztuhne a je možné najít vápenité trubičky, jež z něj vzniknou. Dříve, v dobách, kdy ještě vládla oceánům plavidla ze dřeva, proto byl postrachem námořníků: díry v lodích je mohly poslat ke dnu. Roku 1731 dokonce šášně zničily pobřežní hráze v Nizozemí natolik, že došlo k jejich protržení. Dnes už způsobují spíše škody na infrastruktuře staveb u moře a na moři.

Existence obřích šášní byla dlouhá léta jen vědeckou legendou, jediným důkazem byly jejich vápenité trubičky, v tomto případě spíš trubky. Na Filipínách se s nimi čile obchoduje, dají se koupit asi za 200 dolarů, ale až donedávna nikdo obří šášeň neviděl. Nyní se ale podařilo mořskému biologovi Danielu Distelovi jeden exemplář sehnat – viděl ho nejprve v jednom lokálním filipínském dokumentu, pak ho koupil a mohl analyzovat. Výsledky svých výzkumů publikoval v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.

Zvíře, kterému chutná sirovodík

Tvor dostal jméno Kuphus polythalamia a je ještě bizarnější než běžné šášně. Drtivou většinu jeho těla totiž tvoří žábra – zažívací trakt má miniaturní, protože většinu zažívání mají na starost bakterie, jež v něm žijí. Živí se s největší pravděpodobností nikoliv dřevem jako jeho menší bratranci, ale sulfanem (dříve se této látce říkalo sirovodík).

Tyto šášně totiž žijí u hydrotermálních průduchů u mořského dna, kde se uvolňuje obrovské množství látek, jimiž se „normální“ organismy nedokáží živit. Specializovaný organismus Kuphus polythalamia to ale dokáže a podle vědecké studie velmi efektivně. Jak se dokázal tento tvor tak dobře přizpůsobit extrémním podmínkám, není doposud úplně jasné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 19 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 19 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...