Nově objevený mořský červ měří 1,5 metru. Živí se z hydrotermálních průduchů

Vědci objevili mořského tvora, o němž doposud slyšeli jen legendy. Jde o obří verzi dobře známého měkkýše.

Říká se jim „lodní červi“ a znají je moc dobře všichni, kdo mají co do činění s loděmi. Šášně totiž způsobují velké škody na dřevě, které využívají pro svůj způsob života. Obyčejně jsou velké asi čtvrt metru, ale už dlouho se spekulovalo o tom, že by mohly existovat i šášně mnohem větší. Nyní mají vědci v rukou důkaz, podařilo se jim objevit, popsat a nafilmovat obří šášeň dlouhou asi 150 centimetrů.

Šášeň lodní, jak se tento tvor jmenuje, vlastně není žádný červ, ale mořský mlž – je tedy příbuzný spíše ústřicím a perlorodkám. Námořníci a další obyvatelé přímořských krajin je dobře znají; představují pro ně totiž velké nebezpečí. I když má komické jméno, může tento mlž dlouhý asi 20 centimetrů způsobovat škody za desítky i stovky milionů korun.

Potápěč lodí

Nevytváří si, na rozdíl od jiných mlžů, schránky; místo toho vrtá ve dřevě chodbičky. Šášeň vylučuje sekret, který pokrývá vnitřek vyvrtané chodby; ten později ztuhne a je možné najít vápenité trubičky, jež z něj vzniknou. Dříve, v dobách, kdy ještě vládla oceánům plavidla ze dřeva, proto byl postrachem námořníků: díry v lodích je mohly poslat ke dnu. Roku 1731 dokonce šášně zničily pobřežní hráze v Nizozemí natolik, že došlo k jejich protržení. Dnes už způsobují spíše škody na infrastruktuře staveb u moře a na moři.

Existence obřích šášní byla dlouhá léta jen vědeckou legendou, jediným důkazem byly jejich vápenité trubičky, v tomto případě spíš trubky. Na Filipínách se s nimi čile obchoduje, dají se koupit asi za 200 dolarů, ale až donedávna nikdo obří šášeň neviděl. Nyní se ale podařilo mořskému biologovi Danielu Distelovi jeden exemplář sehnat – viděl ho nejprve v jednom lokálním filipínském dokumentu, pak ho koupil a mohl analyzovat. Výsledky svých výzkumů publikoval v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.

Zvíře, kterému chutná sirovodík

Tvor dostal jméno Kuphus polythalamia a je ještě bizarnější než běžné šášně. Drtivou většinu jeho těla totiž tvoří žábra – zažívací trakt má miniaturní, protože většinu zažívání mají na starost bakterie, jež v něm žijí. Živí se s největší pravděpodobností nikoliv dřevem jako jeho menší bratranci, ale sulfanem (dříve se této látce říkalo sirovodík).

Tyto šášně totiž žijí u hydrotermálních průduchů u mořského dna, kde se uvolňuje obrovské množství látek, jimiž se „normální“ organismy nedokáží živit. Specializovaný organismus Kuphus polythalamia to ale dokáže a podle vědecké studie velmi efektivně. Jak se dokázal tento tvor tak dobře přizpůsobit extrémním podmínkám, není doposud úplně jasné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Předškolákům AI králíček radí se sexem, další hlásá čínskou propagandu

Hračky, které jsou vybavené nějakou formou umělé inteligence, se stávají hitem letošních Vánoc. Horší dárek ale dát dětem nemůžete, varují vědci i spotřebitelské organizace. Příkladů, kdy se hračky vymkly kontrole a komunikovaly s dětmi zcela nevhodnými způsoby, je totiž podle expertů obrovské množství.
před 18 hhodinami

Povodně zabily desetinu ohrožených orangutanů na Sumatře, bojí se vědci

Ničivé povodně v Indonésii mohly podle vědců zahubit až desetinu populace orangutanů, kteří jsou na Sumatře na pokraji vyhynutí. Napsala to agentura AFP. Při záplavách, které od konce listopadu pustoší severozápad tohoto indonéského ostrova, přišlo o život téměř tisíc lidí a více než 220 dalších je nadále nezvěstných.
před 19 hhodinami

Očkování proti covidu děti chrání, zjistil Kennedyho úřad. Přesto ho už nedoporučuje

Nová zpráva amerických Středisek pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pojmenovává, jak účinná je ochrana dětí před nemocí covid-19, pokud se nechají očkovat aktuální verzí vakcíny – oproti těm, které očkované nejsou.
před 21 hhodinami

„Hobity“ nevyhubil Sauron, ale tisíce let trvající sucho

Záhada zmizení pravěkých příbuzných lidí z ostrova Flores je zřejmě vyřešená. Trpasličí lovce pralesních slonů pravděpodobně zničilo dlouhodobé sucho, na které se nedokázali adaptovat.
13. 12. 2025

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
12. 12. 2025

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
12. 12. 2025

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
12. 12. 2025

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
12. 12. 2025
Načítání...