Noc nad Českem rozzáří meteorický roj Geminidy, nedaleko od něj navíc bude vidět zelená kometa

V pátek 14. prosince mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní se vyplatí pozorovat vysokou aktivitu meteorů v rámci roje Geminidy. Sledování totiž nebude rušit Měsíc, neboť zapadne ještě před půlnocí. Uvedly to Česká astronomická společnost a Astronomický ústav Akademie věd ČR. Čas maxima roje vychází na pátek ve 13:30 SEČ. V neděli 16. prosince navíc nejbléíž Zemi proletí kometa 64P Wirtanen ve vzdálenosti zhruba třicetinásobku délky mezi Zemí a Měsícem – a už nyní je pozorovatelná.

Při meteorickém roji proud částic meziplanetárního prachu (meteoroidů) křižuje zemskou dráhu. Částice se při průletu atmosférou třou o molekuly vzduchu, postupně sezahřívají a vytvářejí za sebou zářící stopu. Vzniklé záblesky se nazývají meteory, vžilo se pro ně také označení „padající hvězdy“. V České republice lze pozorovat maximum roje Geminidy s četností až 90 meteorů v hodině.

Ledoprachové částice, které svým hořením při průletu atmosférou vytvářejí stopu, pocházejí z tělesa 3200 Phaethon, což je drolící se planetka. Nejběžnějším mateřským tělesem rojů přitom obvykle bývá kometa.

Aktivita roje je patrná už od pátku 7. prosince, kdy Země začala procházet proudem meteoroidů, v průběhu dní postupně pozvolna stoupá. Poslední meteory bude možné zaznamenat ještě 17. prosince. K pozorování astronomové doporučují výběr místa co nejméně rušeného stromy či domy a co nejdále od světelného znečištění z měst. Vzhledem k možným inverzím je podle nich vhodné sledovat roj na horách. Meteory padají náhodně po celé obloze. Opravdu ideální podmínky pro sledování budou mít Geminidy podle astronomů až v prosinci 2020.

Blíženci se blíží

Název roje Geminidy pochází od latinského názvu souhvězdí Blíženců, z něhož meteory po celou dobu aktivity roje zdánlivě vylétají. První zprávy o nich pocházejí z roku 1862, tehdy byl roj však velmi slabý. Až ve 40. a 50. letech 20. století se počet meteorů zvýšil na zhruba 60 za hodinu a do současných hodnot stoupal až do roku 1990. „Podle některých modelů je tento nestálý roj právě v maximu a jeho frekvence se budou rok od roku snižovat. Do konce 21. století by pak měl roj skoro zmizet,“ uvádí zpráva.

Další aktivní roj bude následovat už na počátku příštího roku, v noci ze 3. na 4. ledna vyvrcholí Kvadrantidy. „Při jejich pozorování vůbec nebude rušit Měsíc a zejména v ranních hodinách 4. ledna by mohlo zazářit na 80 meteorů za hodinu,“ uvádí zpráva.

Kometa 46P Wirtanen zachycená 9. listopadu 2018 z namibské astrofarmy Tivoli
Zdroj: Gerald Rhemann

Jen dva dny po maximu roje Geminidy proletí kometa 64P Wirtanen 11,6 milionu kilometrů od Země. Bude to desátý nejbližší zdokumentovaný kometární průlet kolem Země za celou historii lidstva, píše se ve zprávě. Nebezpečí srážky se Zemí nehrozí, kometa by ale při svém největším přiblížení k planetě mohla být viditelná pouhýma očima. Podle optimistických předpokladů by dokonce mohla být jednou z nejjasnějších komet za posledních pět let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 19 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...