Noc nad Českem rozzáří meteorický roj Geminidy, nedaleko od něj navíc bude vidět zelená kometa

V pátek 14. prosince mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní se vyplatí pozorovat vysokou aktivitu meteorů v rámci roje Geminidy. Sledování totiž nebude rušit Měsíc, neboť zapadne ještě před půlnocí. Uvedly to Česká astronomická společnost a Astronomický ústav Akademie věd ČR. Čas maxima roje vychází na pátek ve 13:30 SEČ. V neděli 16. prosince navíc nejbléíž Zemi proletí kometa 64P Wirtanen ve vzdálenosti zhruba třicetinásobku délky mezi Zemí a Měsícem – a už nyní je pozorovatelná.

Při meteorickém roji proud částic meziplanetárního prachu (meteoroidů) křižuje zemskou dráhu. Částice se při průletu atmosférou třou o molekuly vzduchu, postupně sezahřívají a vytvářejí za sebou zářící stopu. Vzniklé záblesky se nazývají meteory, vžilo se pro ně také označení „padající hvězdy“. V České republice lze pozorovat maximum roje Geminidy s četností až 90 meteorů v hodině.

Ledoprachové částice, které svým hořením při průletu atmosférou vytvářejí stopu, pocházejí z tělesa 3200 Phaethon, což je drolící se planetka. Nejběžnějším mateřským tělesem rojů přitom obvykle bývá kometa.

Aktivita roje je patrná už od pátku 7. prosince, kdy Země začala procházet proudem meteoroidů, v průběhu dní postupně pozvolna stoupá. Poslední meteory bude možné zaznamenat ještě 17. prosince. K pozorování astronomové doporučují výběr místa co nejméně rušeného stromy či domy a co nejdále od světelného znečištění z měst. Vzhledem k možným inverzím je podle nich vhodné sledovat roj na horách. Meteory padají náhodně po celé obloze. Opravdu ideální podmínky pro sledování budou mít Geminidy podle astronomů až v prosinci 2020.

Blíženci se blíží

Název roje Geminidy pochází od latinského názvu souhvězdí Blíženců, z něhož meteory po celou dobu aktivity roje zdánlivě vylétají. První zprávy o nich pocházejí z roku 1862, tehdy byl roj však velmi slabý. Až ve 40. a 50. letech 20. století se počet meteorů zvýšil na zhruba 60 za hodinu a do současných hodnot stoupal až do roku 1990. „Podle některých modelů je tento nestálý roj právě v maximu a jeho frekvence se budou rok od roku snižovat. Do konce 21. století by pak měl roj skoro zmizet,“ uvádí zpráva.

Další aktivní roj bude následovat už na počátku příštího roku, v noci ze 3. na 4. ledna vyvrcholí Kvadrantidy. „Při jejich pozorování vůbec nebude rušit Měsíc a zejména v ranních hodinách 4. ledna by mohlo zazářit na 80 meteorů za hodinu,“ uvádí zpráva.

Kometa 46P Wirtanen zachycená 9. listopadu 2018 z namibské astrofarmy Tivoli
Zdroj: Gerald Rhemann

Jen dva dny po maximu roje Geminidy proletí kometa 64P Wirtanen 11,6 milionu kilometrů od Země. Bude to desátý nejbližší zdokumentovaný kometární průlet kolem Země za celou historii lidstva, píše se ve zprávě. Nebezpečí srážky se Zemí nehrozí, kometa by ale při svém největším přiblížení k planetě mohla být viditelná pouhýma očima. Podle optimistických předpokladů by dokonce mohla být jednou z nejjasnějších komet za posledních pět let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 47 mminutami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 2 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 4 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...