Strašek paví je oblíbený korýš, kterého rádi chovají akvaristé po celém světě. Přestože je nápadně zbarvený, jde o špičkového oceánského predátora. Nový výzkum teď odhalil, že strašek dokáže vidět buňky napadené rakovinou.
- Pro rychlost jeho pohybů se mu říká ninja-kreveta, a to přesto, že s krevetami příbuzný není. Připomíná je ovšem vizuálně jeho vzhled.
Strašek je až 18 centimetrů dlouhý příbuzný raků. Že je úder jeho klepete jedním z nejsilnějších a nejrychlejších pohybů v živočišné říši, se ví už delší dobu – ale teprve nedávno vědci odhalili jeho další superschopnost. Strašek je schopen vidět rozdíl mezi zdravými buňkami a buňkami napadenými rakovinou – a to v tak časném stadiu, že se v organismu ještě neprojevují žádné jiné symptomy.
Vědci se nyní pokoušejí vyrobit kamery a fotoaparáty, které tuto neuvěřitelnou schopnost napodobí; využití v praxi je jasné. Pokud by se nám to povedlo, budou lékaři schopní odhalit rakovinu již v časných stádiích a také ji přesněji lokalizovat.
Schopnost strašků vidět rakovinu popsal již roku 2014 tým australských vědců z University of Queensland. Strašci mají totiž, stejně jako ostatní korýši a většina dospělého hmyzu, složené oči. Jsou tvořené tisíci receptory, jež se nazývají omatidia, některé druhy vážek jich mohou mít až 28 000. Strašek se od ostatních tvorů liší v tom, že vidí i něco, co lidské oko nepozoruje – polarizaci světla.
Co oko nevidí, to nevyléčíme
Normálně je sluneční světlo dosti chaotické, vlnové délky se šíří všemi směry najednou. Ale některé druhy povrchu mají schopnost změnit odražené nebo propouštěné světlo tak, že se pak šíří podél jedné roviny. Nejčastější polarizační plochou jsou speciální polarizační brýle, ale tento proces existuje také ve zvířecí říši, například u šupin některých druhů hmyzu.
Lidské oko není evolučně nastavené na to, aby rozlišilo polarizované a nepolarizované světlo; obě vidíme úplně stejně. Zato strašky evoluce vybavila mechanismem, který oba druhy světla rozezná, zřejmě proto, že právě ryby s reflexivními šupinami tvoří velkou část jejich kořisti. U hmyzu je schopnost vnímat polarizované světlo užitečná zase při orientaci – je totiž schopen určit polohu Slunce či Měsíce i v případě, že jsou tělesa skrytá za mraky.
- Klepeta strašků se pohybují při útoku rychlostí 23 metrů za sekundu, neboli 83 kilometrů za hodinu. A to celé pod vodou! Celý výpad straška trvá jen 2,7 milisekundy – probíhá tedy se zrychlením 10 000 g. Pro srovnání – člověk omdlívá při zrychlení 5 g a z pistole vystřelená kulka má zrychlení asi 40 000 g.
V poslední době prokázali lékaři, že rychle bující dezorganizované buňky odrážejí polarizované světlo jinak než zdravá tkáň. Nemocná tkáň se takto projevuje ještě dříve, než se u člověka objeví jakékoliv jiné symptomy. Jde o poměrně drobný rozdíl, který lidské oko nevnímá, ale pro strašky je velmi snadno rozlišitelný.
Napodobme přírodu, měla na evoluci více času
Rovnou několik vědeckých týmů po celém světě se dnes pokouší vyrobit přístroj, který tuto zvířecí schopnost napodobí. Největší úspěchy má zatím tým vedený Viktorem Gruevem na University of Illinois. Už vyrobili první pokusné kamery, jež vnímají polarizační vzory na povrchu zvířecí i lidské tkáně, ale dokonce je dokázali minimalizovat natolik, že se dají využít i pro endoskopii nebo kolonoskopii.
Ukazuje se, že tento druh zobrazování nejen odhalí, že je tkáň napadená zhoubným nádorem, což běžná kolonoskopie často neodhalí, ale také rozezná různé druhy nádorového bujení. V současné době se pracuje na co nejrychlejším klinickém testování těchto kamer u pacientů s rakovinou prsu. Pokud by se to podařilo, mělo by to na medicínu zřejmě podobně velký dopad jako revoluce, kterou přineslo rentgenové snímkování.
