Neříkejte mu velfín! Vědci objevili hybrida dvou druhů kytovců

Mořští biologové oznámili, že pozorovali hybrida mezi dvěma druhy delfínů – je to poprvé, co bylo ve volné přírodě spojení těchto dvou zvířat pozorováno.

Hybrid vznikl spojením elektry tmavé, delfína s výrazně vyklenutou a tupě zakončenou hlavou, která je velká asi jako dospělý člověk, a delfína drsnozubého, který je jen o něco větší, ale zase má štíhlou protáhlou lebku. Vizuálně jsou si oba druhy značně nepodobné, přesto mezi nimi došlo ke kontaktu, z něhož se narodilo hybridní mládě, které nese znaky obou rodičů.

Americká média výjimečného tvora okamžitě pojmenovala Wholphin (whale-doplhin), neboli velfín (velryba-defín). Biologové, kteří ho objevili, ale nejsou z tohoto označení šťastní. Elektra tmavá se sice v anglicky mluvících zemích označuje jako velryba, ve skutečnosti ale patří mezi delfínovité, stejně jako delfín drsnozubý.

„Říkat mu velfín nedává vůbec smysl,“ uvedl jeden z autorů studie, která hybrida popsala, biolog Robin Baird. „Myslím, že výraz velfín jen způsobuje zmatek ještě víc, než už to zamotané je.“

Ve výše zmíněné práci, která vyšla minulý týden, vědci popsali, že hybrida pozorovali nedaleko ostrova Kauai na podzim roku 2017. Mořští biologové tvrdí, že se jedná o úplně první případ, kdy došlo prokazatelně ke spojení těchto dvou druhů zvířat, a teprve třetí případ, kdy byl v přírodě pozorován nějaký hybridní delfín.

Termín velfín (Wholphin) existuje už od roku 1985, kdy se poprvé narodilo takové hybridní mládě v zajetí. Tehdy to byl potomek mezi samcem kosatky černé a samicí delfína skákavého. Narodil se v jednom havajském zábavním parku a delfináriu. Hybrid dostal jméno a dodnes žije v zajetí – slouží jako živá ukázka toho, jak funguje genetika.

Je to nový druh?

Přestože jde o jedinečného tvora, není delfíní hybrid novým druhem. Aby se to stalo, muselo by existovat mnohem více exemplářů stejného hybrida, z nichž by potom dalším křížením vznikl celý druh.

Hybrid delfína je samec neznámého věku, zřejmě se blíží dospělosti. Podle vědců se hybridi nejčastěji objevují, když dochází u jednoho z rodičů k poklesu populace druhu. Pro biology to znamená, že se nyní začnou věnovat pátrání po tom, jestli nedošlo u elekter tmavých nebo delfínů drsnozubých k vymírání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědecké centrum Biocev už dekádu zkoumá viry, proteiny i nové léky

Biotechnologické a biomedicínské centrum Biocev, které bylo otevřeno před deseti lety, 16. června 2016, ve Vestci u Prahy, je jedním z několika velkých vědeckých projektů, takzvaných center excelence v Česku. Patří mezi ně například i nedaleký superlaser ELI v Dolních Břežanech, CEITEC v Brně nebo Ústav výzkumu globální změny CzechGlobe. V kontextu české i evropské vědy Biocev představuje špičkovou komplexní platformu pro rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny.
před 10 hhodinami

Na rakovinu dělohy umírají stovky žen ročně. Zásadní roli hraje obezita

Asi 2100 žen v Česku si každý rok vyslechne diagnózu rakoviny dělohy. Přibližně čtyři stovky z nich na tuto nemoc zemřou, významná část z nich ale zbytečně. Jak upozornil gynekolog Michael Halaška z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, zásadní roli ve vzniku tohoto nebezpečného onemocnění totiž hraje kromě genetiky a syndromu PMOS zejména obezita.
před 14 hhodinami

Experimentální letoun NASA má vrátit do hry nadzvukovou dopravu

Pokud se na nebe vrátí nadzvuková dopravní letadla, bude to možná díky americké kosmické agentuře NASA. Ta testuje, jestli takové letouny mohou překonat nadzvukovou rychlost, ale přitom nezpůsobit takzvaný sonický třesk.
před 16 hhodinami

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
15. 6. 2026

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
15. 6. 2026

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
15. 6. 2026

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
15. 6. 2026

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
14. 6. 2026
Načítání...