Neříkejte mu velfín! Vědci objevili hybrida dvou druhů kytovců

Mořští biologové oznámili, že pozorovali hybrida mezi dvěma druhy delfínů – je to poprvé, co bylo ve volné přírodě spojení těchto dvou zvířat pozorováno.

Hybrid vznikl spojením elektry tmavé, delfína s výrazně vyklenutou a tupě zakončenou hlavou, která je velká asi jako dospělý člověk, a delfína drsnozubého, který je jen o něco větší, ale zase má štíhlou protáhlou lebku. Vizuálně jsou si oba druhy značně nepodobné, přesto mezi nimi došlo ke kontaktu, z něhož se narodilo hybridní mládě, které nese znaky obou rodičů.

Americká média výjimečného tvora okamžitě pojmenovala Wholphin (whale-doplhin), neboli velfín (velryba-defín). Biologové, kteří ho objevili, ale nejsou z tohoto označení šťastní. Elektra tmavá se sice v anglicky mluvících zemích označuje jako velryba, ve skutečnosti ale patří mezi delfínovité, stejně jako delfín drsnozubý.

„Říkat mu velfín nedává vůbec smysl,“ uvedl jeden z autorů studie, která hybrida popsala, biolog Robin Baird. „Myslím, že výraz velfín jen způsobuje zmatek ještě víc, než už to zamotané je.“

Ve výše zmíněné práci, která vyšla minulý týden, vědci popsali, že hybrida pozorovali nedaleko ostrova Kauai na podzim roku 2017. Mořští biologové tvrdí, že se jedná o úplně první případ, kdy došlo prokazatelně ke spojení těchto dvou druhů zvířat, a teprve třetí případ, kdy byl v přírodě pozorován nějaký hybridní delfín.

Termín velfín (Wholphin) existuje už od roku 1985, kdy se poprvé narodilo takové hybridní mládě v zajetí. Tehdy to byl potomek mezi samcem kosatky černé a samicí delfína skákavého. Narodil se v jednom havajském zábavním parku a delfináriu. Hybrid dostal jméno a dodnes žije v zajetí – slouží jako živá ukázka toho, jak funguje genetika.

Je to nový druh?

Přestože jde o jedinečného tvora, není delfíní hybrid novým druhem. Aby se to stalo, muselo by existovat mnohem více exemplářů stejného hybrida, z nichž by potom dalším křížením vznikl celý druh.

Hybrid delfína je samec neznámého věku, zřejmě se blíží dospělosti. Podle vědců se hybridi nejčastěji objevují, když dochází u jednoho z rodičů k poklesu populace druhu. Pro biology to znamená, že se nyní začnou věnovat pátrání po tom, jestli nedošlo u elekter tmavých nebo delfínů drsnozubých k vymírání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ebola v Evropě není velkou hrozbou, ukazují zkušenosti

Pacient, který může mít ebolu a bude hospitalizovaný v Česku, může vyvolávat obavy. Ale zkušenosti naznačují, že kvalitní přijatá opatření i samotné vlastnosti viru dokáží šíření nemoci účinně zabránit.
před 3 hhodinami

Příznaky Alzheimera odhalí rychlý test. Zkuste si ho

První příznaky demence může odhalit nový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je teď součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. Trvá jen několik minut, informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).
před 4 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
včera v 13:58

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
včera v 13:00

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
včera v 10:19

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
včera v 08:20

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
včera v 06:30
Načítání...