Nemožná planeta. Vědci objevili obří planetu, jejíž existence odporuje současnému stavu poznání

Vědci objevili u vzdálené trpasličí hvězdy obří planetu, která by podle teorie formování planet neměla existovat. Zjištěna byla asi 600 světelných let daleko od Země v souhvězdí Holubice.

Informovala o tom britská Královská astronomická společnost (RAS), která se odvolává na odbornou zprávu astronomů Warwické univerzity ve střední Anglii.

Existence tohoto „planetárního monstra“ nesoucího označení NGTS-1b podle vědců odporuje teorii utváření planet, která říká, že planety této velikosti nemohou vznikat kolem tak malých hvězd. Teorie připouštějí, že malé hvězdy mohou formovat skalnaté planety, ale nemohou dostat dohromady dostatek materiálu k vytvoření planet velikosti Jupiteru.

Nemožná planeta NGTS-1b
Zdroj: Warwick University

NGTS-1b je nicméně plynný obr. Vzhledem ke své velikosti a teplotě je planeta známá jako „horký Jupiter“, což je třída planet velkých přinejmenším jako Jupiter z naší sluneční soustavy, ale s přibližně o 20 procent menší hmotností.

Na rozdíl od Jupiteru je NGTS-1b velmi blízko své hvězdy – jen tři procenta vzdálenosti Země od Slunce. Oblet kolem hvězdy – červeného trpaslíka s označením NGTS-1 – jí trvá jen 2,6 dne, což znamená, že rok na této planetě trvá přibližně dva a půl pozemského dne.

Zvláštní dvojice těles byla podle agentury AFP zjištěna asi 600 světelných let daleko od Země v souhvězdí Holubice. Označení dostala podle robotického zařízení pro hledání planet Next Generation Transit Survey (NGTS), které se nachází v Chile v poušti Atacama a tvoří ho síť 12 teleskopů. NGTS provozuje konsorcium sedmi evropských univerzit a dalších akademických institucí z Británie, Chile, Německa a Švýcarska.

Next-Generation Transit Survey
Zdroj: ESO

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 19 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026
Načítání...