Sobi žijí v obrovských stádech, která mohou mít až statisíce kusů. To vůbec největší žije na sibiřském poloostrově Tajmyr. V roce 2000 mělo přes milion kusů. Nové sčítání roku 2016 ale odhalilo, že letos jich tam zbylo už jen 600 000.
Zprávu o tom podali vědci na letošním zasedání American Geophysical Union (AGU). Podle expertů je hlavním viníkem sobích problémů na poloostrově Tajmyr člověk.
Na Tajmyru je tamní sobí stádo vědci monitorované už přes 50 let – nejprve pomocí letadel a v současné době i satelity. Na tomto nejsevernějším asijském poloostrově sobi nyní ubývají nejrychleji od doby, co začalo jejich sledování. „Víme o podstatném úbytku – a vidíme podobný trend také v jiných oblastech světa,“ uvedl pro BCC Andrej Petrov z Arktického centra na americké University of Northern Iowa. „Jedním z mnoha faktorů je klimatická změna.“
Během posledních 20 let stouply teploty na Tajmyru asi o 1,5 stupně, což nutně ovlivňuje migrační vzorce sobích stád. Na poloostrově současně přibývá průmyslu; sobi se tomu pokoušejí přizpůsobovat tak, že se lidem snaží vyhýbat – jenže to znamená, že se přesouvají na sever a do vyšších nadmořských výšek.
Oteplování znamená také to, že jsou na poloostrově výhodnější podmínky pro komáry. Oblast se stává teplejší a vlhčí, komárům se daří a to pochopitelně znamená další riziko pro soby. Všechny tyto faktory přispívají k tomu, že sobi musí migrovat déle a na delší vzdálenosti. Mají tak méně sil starat se o své potomky, logicky se zvyšuje úmrtnost mláďat. Další problém spočívá v tom, že rozpouštějící se čtvrtohorní led zvyšuje průtok vody v místních řekách; sobi tak více umírají a vysilují se při jejich překonávání.
Sobi mizí a jsou stále menší
„Sobi jsou extrémně důležitým faktorem pro biodiverzitu; jsou součástí potravního řetězce a bez nich se ostatní zvířata ocitnou v problémech,“ vysvětlil Petrov. Na sobech jsou závislí také lidé, kteří v této oblasti žijí.
Jak vypadá sobí migrace? Podívejte se:
Ve stejné době jako americká studie vyšla i práce Britské ekologické společnosti z Liverpoolu. Podle jejich studie se zmenšila váha průměrného soba žijícího na Špicberkách o 12 procent – hlavní příčinou je v tomto případě jednoznačně globální oteplování.
Příčiny znějí značně paradoxně: sobi nemají dostatek potravy, protože se Špicberky oteplují. V zimě se tam totiž sobi živí trávou, která zůstává pod sněhem. Jenže s tím, jak se oblast otepluje, sníh taje a vzniká led – a ten přikrývá trávu pro soby neproniknutelným krunýřem.
