Nejsilnější meteorický roj přilétá. Pražané v noci Geminidy asi neuvidí, lidé na Moravě mají šanci

Ze středy na čtvrtek budou i nad Českem vidět Geminidy, nejsilnější meteorický roj, který zasahuje Zemi. Úkaz by podle astronomů neměl rušit svit měsíce, mohou se však objevit mraky. Jasná obloha vydrží déle na Moravě.

Podmínky k pozorování by tentokrát mohly být ve střední Evropě poměrně dobré, bude tedy možné vidět až 120 meteorů za hodinu.

Meteorický roj Geminid „vylétá“ na obloze ze souhvězdí Blíženců. Je aktivní od 4. do 17. prosince, letos vyvrcholí v noci ze středy nad čtvrtek, což je pro pozorovatele ve střední Evropě velmi výhodné.

8 minut
Geminidy 2017
Zdroj: ČT24

Blíženci jsou totiž před svítáním (maxima dosáhnou Geminidy v 6:30 ráno) velmi vysoko na obloze. Meteory náležející tomuto roji jsou spíše pomalejší, takže by mohly být dobře vidět.

Kde na obloze najít Geminidy
Zdroj: Wikimedia Commons
  • Meteor je světelný jev, který nastane při průletu drobného kosmického tělíska zemskou atmosférou.
  • Meteorit je drobné kosmické tělísko, jehož průlet zemskou atmosférou vyvolává světelný jev nazývaný meteor.
  • Meteoroid je jakýkoli objekt, který vyvolá meteor, bez ohledu na jeho velikost.

Pokud nebude počasí ideální, není ještě vše ztraceno, obvykle je možné pozorovat vyšší aktivitu na obloze i v noci následující. Podle serveru Astro.cz by podmínky nemusely být špatné: „Měsíc mezi poslední čtvrtí a novem vychází 14. prosince ve 3:35 hodin a nebude svitem rušit pozorování maxima meteorického roje. Počasí je v těchto dnech poněkud nejisté. Zatím se zdá, že vyjasnění může přijít nad ránem 13. a zatahovat se má večer 14. prosince, takže je pozorování zatím s otazníkem.“

To potvrzuje i meteorolog České televize Vladimír Piskala: „Už během odpoledne a večera se v Česku začne od západu zatahovat. Zatím to vypadá, že nejdéle vydrží jasno až polojasno na východě Moravy a ve Slezsku. Tam začnou oblaka přibývat až během noci.“

Mapka oblačnosti na 13. prosince v 19 hodin. Tmavé oblasti znamenají menší oblačnost
Zdroj: ČHMÚ

Co víme o Geminidech

Tento meteorický roj byl objeven až roku 1862. Již na konci devatenáctého století si astronomové všimli, že pro Geminidy je typická světle zelená barva, která je způsobena jejich chemickým složením. Ve dvacátém století aktivita tohoto roje výrazně stoupala: ještě na jeho začátku mohli lidé vidět jen 20 meteorů za hodinu, na jeho konci ale jejich počet stoupl až na pětinásobek. V současné době se staly Geminidy dokonce úplně nejsilnějším pravidelným meteorickým rojem: v maximu se dá vidět až 140 meteorů za hodinu, přitom slavnější letní Perseidy mají maximum jen 80 meteorů za hodinu.

Od poloviny osmdesátých let dvacátého století dokonce víme, co je zdrojem Geminidů. Je jím velký, rychle se pohybující asteroid 3200 Phaeton. Jedná se o vůbec první případ, kdy byl jako mateřské těleso meteorického roje identifikován asteroid.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 8 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 9 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 12 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 14 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 17 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
15. 1. 2026

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
15. 1. 2026
Načítání...