Nejsilnější meteorický roj přilétá. Pražané v noci Geminidy asi neuvidí, lidé na Moravě mají šanci

Ze středy na čtvrtek budou i nad Českem vidět Geminidy, nejsilnější meteorický roj, který zasahuje Zemi. Úkaz by podle astronomů neměl rušit svit měsíce, mohou se však objevit mraky. Jasná obloha vydrží déle na Moravě.

Podmínky k pozorování by tentokrát mohly být ve střední Evropě poměrně dobré, bude tedy možné vidět až 120 meteorů za hodinu.

Meteorický roj Geminid „vylétá“ na obloze ze souhvězdí Blíženců. Je aktivní od 4. do 17. prosince, letos vyvrcholí v noci ze středy nad čtvrtek, což je pro pozorovatele ve střední Evropě velmi výhodné.

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Blíženci jsou totiž před svítáním (maxima dosáhnou Geminidy v 6:30 ráno) velmi vysoko na obloze. Meteory náležející tomuto roji jsou spíše pomalejší, takže by mohly být dobře vidět.

Kde na obloze najít Geminidy
Zdroj: Wikimedia Commons
  • Meteor je světelný jev, který nastane při průletu drobného kosmického tělíska zemskou atmosférou.
  • Meteorit je drobné kosmické tělísko, jehož průlet zemskou atmosférou vyvolává světelný jev nazývaný meteor.
  • Meteoroid je jakýkoli objekt, který vyvolá meteor, bez ohledu na jeho velikost.

Pokud nebude počasí ideální, není ještě vše ztraceno, obvykle je možné pozorovat vyšší aktivitu na obloze i v noci následující. Podle serveru Astro.cz by podmínky nemusely být špatné: „Měsíc mezi poslední čtvrtí a novem vychází 14. prosince ve 3:35 hodin a nebude svitem rušit pozorování maxima meteorického roje. Počasí je v těchto dnech poněkud nejisté. Zatím se zdá, že vyjasnění může přijít nad ránem 13. a zatahovat se má večer 14. prosince, takže je pozorování zatím s otazníkem.“

To potvrzuje i meteorolog České televize Vladimír Piskala: „Už během odpoledne a večera se v Česku začne od západu zatahovat. Zatím to vypadá, že nejdéle vydrží jasno až polojasno na východě Moravy a ve Slezsku. Tam začnou oblaka přibývat až během noci.“

Mapka oblačnosti na 13. prosince v 19 hodin. Tmavé oblasti znamenají menší oblačnost
Zdroj: ČHMÚ

Co víme o Geminidech

Tento meteorický roj byl objeven až roku 1862. Již na konci devatenáctého století si astronomové všimli, že pro Geminidy je typická světle zelená barva, která je způsobena jejich chemickým složením. Ve dvacátém století aktivita tohoto roje výrazně stoupala: ještě na jeho začátku mohli lidé vidět jen 20 meteorů za hodinu, na jeho konci ale jejich počet stoupl až na pětinásobek. V současné době se staly Geminidy dokonce úplně nejsilnějším pravidelným meteorickým rojem: v maximu se dá vidět až 140 meteorů za hodinu, přitom slavnější letní Perseidy mají maximum jen 80 meteorů za hodinu.

Od poloviny osmdesátých let dvacátého století dokonce víme, co je zdrojem Geminidů. Je jím velký, rychle se pohybující asteroid 3200 Phaeton. Jedná se o vůbec první případ, kdy byl jako mateřské těleso meteorického roje identifikován asteroid.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
před 10 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
včera v 17:17

Knoflíčky, hrnky i nábojnice. Archeologové zkoumají bývalý tábor pro Romy

Pozůstatek terasy, na které stál vězeňský dům, ale také knoflíčky, hrnky nebo nábojnici objevili archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni v areálu bývalého tábora pro Romy v Hodoníně u Kunštátu. Výzkum v místě, kde se dnes nachází Památník holokaustu Romů a Sintů, začal minulý týden.
včera v 16:46

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
včera v 16:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.