Nejsilnější laser světa stojí v Česku. Začínají na něm první experimenty

Laser Bivoj s nejsilnějším výkonem na světě začíná v laserovém centru HiLASE v Dolních Břežanech u Prahy fungovat.

  • Slovo LASER je akronymem z anglického Light Amplification by Stimulated Emission of Radiation neboli zesilování světla stimulovanou emisí záření.

V prvním čtvrtletí letošního roku se vědci budou seznamovat s jeho technickými možnostmi, externím uživatelům, například firmám, začnou laser nabízet až ve druhé polovině roku, uvedl projektový manažer centra Tomáš Mocek.

Čeští a britští vědci předčili konkurenční týmy z USA, Japonska a Francie, když jako první vyvinuli a loni otestovali laser s extra silným výkonem. Jeho výkon 1000 wattů umožní, aby laser pracoval rychleji a efektivněji, tedy opracovával větší plochy materiálů. HiLASE je součástí vědecké infrastruktury s centrem ELI.

6 minut
Laserové centrum má základy hluboké 8 metrů
Zdroj: ČT24

Centrum usiluje o to, aby se do deseti let Dolní Břežany zapsaly do světové mapy jako špičkový high-tech region, uvedl Mocek. Měly by k tomu přispět i 1,2 miliardy korun, které centrum spolu s Brity získalo loni v listopadu na vývoj superlaserů a jejich užití v průmyslové praxi.

  • Laser vyzařuje fotony v jednom koherentním paprsku. V něm jsou jednotlivé částice velmi disciplinované – na rozdíl od normálního světla v něm vyzáří svou energii jakoby na povel.  

Pětiletý projekt podpořila Evropská komise a ministerstvo školství. Zahájen bude letos v dubnu. „Peníze jsou hlavně na přenos znalostí od strategického partnera k nám. Přece jen anglosaská kultura je ve zhmotnění výsledků vědecké práce trochu dále. To se budeme v následujících šesti letech od britských kolegů učit,“ řekl Mocek.

  • Princip laseru fyzikálně popsal už v roce 1917 Albert Einstein, ale první laser vznikl až v roce 1960 ve Spojených státech amerických.

Z výzkumných institucí, které v Česku v posledních letech s využitím evropských peněz vznikly, představuje HiLASE ve svém oboru světovou špičku, uvedl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. „To znamená ne skvělé pracoviště v rámci českého a evropského prostředí, ale je to instituce v rámci celosvětového kontextu. Proto jsme dnes hovořili o průlomovém, nejsilnějším paprsku na světě,“ řekl Špicar.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 1 hhodinou

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 1 hhodinou

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 2 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 4 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
před 19 hhodinami

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
včera v 11:29

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
18. 1. 2026
Načítání...