Nejjemnější práci chirurgů budou vykonávat stroje, předvídá profesor Pafko

55 minut
Hyde Park Civilizace: Pavel Pafko
Zdroj: ČT24

Operuje už 55 let, za tu dobu až 12 tisíc pacientů. Provedl první transplantaci plic v Česku. Úspěšně operoval i bývalého prezidenta Václava Havla, když mu odstranil zhoubný nádor plic. Profesor Pavel Pafko byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace na ČT24.cz.

Profesor Pafko je legendou české medicíny. I on ale v pořadu Hyde Park přiznal, že budoucností jeho oboru jsou nejspíš roboti, kteří budou zřejmě schopní mnohem přesnějších zákroků než lidé.  

„Jak pozoruji vývoj chirurgie za 50 let, si myslím, že to tak bude. Dnes máme minimálně robotickou chirurgii, existuje i distanční operování. Už v osmdesátých letech na jednom kontinentu seděl chirurg a pacient byl na jiném kontinentě. Zejména armáda to tlačila dopředu, aby v prvních liniích nemuseli být lékaři, aby byli raději v zázemí,“ uvedl profesor Pafko v pořadu Hyde Park Civilizace. „Ten vývoj tudy půjde. Kdo se chce dívat dopředu, ten se nejdřív musí podívat dozadu. A když to vidím, kudy to jde – od toho řeznictví devatenáctého století – tam vidím, že se mnou se to samozřejmě nezastaví.“ 

Život s medicínou

S medicínou strávil Pavel Pafko celý život. Označuje se za Čechoslováka bez pomlčky, po matce totiž pochází z Holešovic, po otci je zase z východního Slovenska. S chirurgií začal na klinice v Londýnské ulici v Praze – byla nejblíže centru Prahy, takže právě tam v srpnu 1968 vyndával kulky z postřelených demonstrantů.

V počátcích své kariéry měl při diagnostikování břišních problémů vedle sluchu a hmatu k dispozici jenom rentgen. A až do listopadu 1989 se vedle zranění svých pacientů musel potýkat i s podmínkami typickými pro socialistické zdravotnictví. K nim patřil například neustálý nedostatek operačních rukavic, šicího materiálu i různých pomůcek na jedno použití jako například stříkaček.

Když se Pavel Pafko v roce 1992 stal přednostou III. chirurgické kliniky, jeho pacienti se pomalu měnili na klienty. Ještě ve Všeobecné fakultní nemocnici se v jeho péči octnul ten nejsledovanější, tehdejší prezident Václav Havel. Jeho operace trvala 3,5 hodiny a tým chirurgů při ní prezidentovi vyoperoval nevelký zhoubný nádor. Šéf týmu, profesor Pafko, tehdy prohlásil, že lékaři zvolili radikální řešení a rozhodli se prezidentovi odebrat celou polovinu pravé plíce.

Ten, který léčil Havla

Léčbou prezidenta Václava Havla přestal být Pavel Pafko anonymním lékařem. A po ní dal také sbohem klinice v Londýnské, prosadil totiž stěhování do modernějšího a většího Motola. A právě tam také 22. prosince 1997 provedl první transplantaci plic v České republice.

První tři čeští pacienti podstoupili transplantaci plic ve Vídni. A právě tam se tým profesora Pafka učil, jak tuto operaci zvládnout. Jednačtyřicetiletý pacient byl po čtyřhodinovém zákroku umístěn na jednotku intenzivní péče, kde rychle s lékaři začal normálně komunikovat. Tato operace nebyla první pouze v České republice, ale také v celém bývalém komunistickém bloku.

Muž, pod jehož skalpely bylo 12 000 lidí

Sám Pavel Pafko dnes odhaduje, že operoval asi 10 až 12 tisíc pacientů. A vždy říká, že ke všem měl stejný přístup – k prezidentovi stejně jako k bezdomovci. A také již vychoval celou generaci svých nástupců.

Robert Lischke, který profesora Pafka ve vedení Třetí chirurgické kliniky vystřídal roku 2010, popisuje, jak výjimečnou osobností Pafko je: „Pan profesor je extrémně, skutečně Bohem nadaný chirurg – ve smyslu jeho zručnosti. A pak bylo podstatné to, jak se choval k pacientům, to se také člověk musí naučit, i to, jak se choval ke kolegům.“

Na slavnou transplantaci plic si vzpomíná Lischke dodnes: „Tu operaci si pamatuju, jako kdybych jí viděl dneska. Byla tehdy velká nepřízeň počasí, takže my jsme jeli sanitkou, já jsem byl na tom odběru, jelo se strašně pomalu, rychlostí asi 40 km/h, protože rychleji se jet nedalo.“

Na zajištění celé akce se tehdy podílelo asi 100 lidí, a vyvrcholily tak asi čtyři roky příprav ve Vídni u profesora Klepetka. Za ním lékaři jezdili ve svém volnu a za své. A měl být i u první operace v Praze. Jenže nakonec nebyl. Robert Lischke vysvětluje: „Měl přiletět a on tedy byl na cestě, ale musel přistát v Brně, takže potom přijel až na konci operace autem – vše ale dobře dopadlo.“

Přesně 23 dní po operaci byl pacient s transplantovanou pravou plící z pražské motolské nemocnice propuštěn. Podle lékařů byl jeho stav velmi dobrý a pooperační léčba proběhla bez komplikací. Muž, který si přál zůstat v anonymitě, žil ještě dalších 7 let. Stál na začátku programu, který dnes čítá už víc než 300 transplantací, včetně společných výměn plic a srdce.

Pořad Hyde Park Civilizace nyní můžete klidně jen poslouchat, tady ho máte v podobě takzvaných podcastů:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
před 7 hhodinami

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
před 9 hhodinami

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 11 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
včera v 18:07

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026
Načítání...