Nejjemnější práci chirurgů budou vykonávat stroje, předvídá profesor Pafko

Nahrávám video
Hyde Park Civilizace: Pavel Pafko
Zdroj: ČT24

Operuje už 55 let, za tu dobu až 12 tisíc pacientů. Provedl první transplantaci plic v Česku. Úspěšně operoval i bývalého prezidenta Václava Havla, když mu odstranil zhoubný nádor plic. Profesor Pavel Pafko byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace na ČT24.cz.

Profesor Pafko je legendou české medicíny. I on ale v pořadu Hyde Park přiznal, že budoucností jeho oboru jsou nejspíš roboti, kteří budou zřejmě schopní mnohem přesnějších zákroků než lidé.  

„Jak pozoruji vývoj chirurgie za 50 let, si myslím, že to tak bude. Dnes máme minimálně robotickou chirurgii, existuje i distanční operování. Už v osmdesátých letech na jednom kontinentu seděl chirurg a pacient byl na jiném kontinentě. Zejména armáda to tlačila dopředu, aby v prvních liniích nemuseli být lékaři, aby byli raději v zázemí,“ uvedl profesor Pafko v pořadu Hyde Park Civilizace. „Ten vývoj tudy půjde. Kdo se chce dívat dopředu, ten se nejdřív musí podívat dozadu. A když to vidím, kudy to jde – od toho řeznictví devatenáctého století – tam vidím, že se mnou se to samozřejmě nezastaví.“ 

Život s medicínou

S medicínou strávil Pavel Pafko celý život. Označuje se za Čechoslováka bez pomlčky, po matce totiž pochází z Holešovic, po otci je zase z východního Slovenska. S chirurgií začal na klinice v Londýnské ulici v Praze – byla nejblíže centru Prahy, takže právě tam v srpnu 1968 vyndával kulky z postřelených demonstrantů.

V počátcích své kariéry měl při diagnostikování břišních problémů vedle sluchu a hmatu k dispozici jenom rentgen. A až do listopadu 1989 se vedle zranění svých pacientů musel potýkat i s podmínkami typickými pro socialistické zdravotnictví. K nim patřil například neustálý nedostatek operačních rukavic, šicího materiálu i různých pomůcek na jedno použití jako například stříkaček.

Když se Pavel Pafko v roce 1992 stal přednostou III. chirurgické kliniky, jeho pacienti se pomalu měnili na klienty. Ještě ve Všeobecné fakultní nemocnici se v jeho péči octnul ten nejsledovanější, tehdejší prezident Václav Havel. Jeho operace trvala 3,5 hodiny a tým chirurgů při ní prezidentovi vyoperoval nevelký zhoubný nádor. Šéf týmu, profesor Pafko, tehdy prohlásil, že lékaři zvolili radikální řešení a rozhodli se prezidentovi odebrat celou polovinu pravé plíce.

Ten, který léčil Havla

Léčbou prezidenta Václava Havla přestal být Pavel Pafko anonymním lékařem. A po ní dal také sbohem klinice v Londýnské, prosadil totiž stěhování do modernějšího a většího Motola. A právě tam také 22. prosince 1997 provedl první transplantaci plic v České republice.

První tři čeští pacienti podstoupili transplantaci plic ve Vídni. A právě tam se tým profesora Pafka učil, jak tuto operaci zvládnout. Jednačtyřicetiletý pacient byl po čtyřhodinovém zákroku umístěn na jednotku intenzivní péče, kde rychle s lékaři začal normálně komunikovat. Tato operace nebyla první pouze v České republice, ale také v celém bývalém komunistickém bloku.

Muž, pod jehož skalpely bylo 12 000 lidí

Sám Pavel Pafko dnes odhaduje, že operoval asi 10 až 12 tisíc pacientů. A vždy říká, že ke všem měl stejný přístup – k prezidentovi stejně jako k bezdomovci. A také již vychoval celou generaci svých nástupců.

Robert Lischke, který profesora Pafka ve vedení Třetí chirurgické kliniky vystřídal roku 2010, popisuje, jak výjimečnou osobností Pafko je: „Pan profesor je extrémně, skutečně Bohem nadaný chirurg – ve smyslu jeho zručnosti. A pak bylo podstatné to, jak se choval k pacientům, to se také člověk musí naučit, i to, jak se choval ke kolegům.“

Na slavnou transplantaci plic si vzpomíná Lischke dodnes: „Tu operaci si pamatuju, jako kdybych jí viděl dneska. Byla tehdy velká nepřízeň počasí, takže my jsme jeli sanitkou, já jsem byl na tom odběru, jelo se strašně pomalu, rychlostí asi 40 km/h, protože rychleji se jet nedalo.“

Na zajištění celé akce se tehdy podílelo asi 100 lidí, a vyvrcholily tak asi čtyři roky příprav ve Vídni u profesora Klepetka. Za ním lékaři jezdili ve svém volnu a za své. A měl být i u první operace v Praze. Jenže nakonec nebyl. Robert Lischke vysvětluje: „Měl přiletět a on tedy byl na cestě, ale musel přistát v Brně, takže potom přijel až na konci operace autem – vše ale dobře dopadlo.“

Přesně 23 dní po operaci byl pacient s transplantovanou pravou plící z pražské motolské nemocnice propuštěn. Podle lékařů byl jeho stav velmi dobrý a pooperační léčba proběhla bez komplikací. Muž, který si přál zůstat v anonymitě, žil ještě dalších 7 let. Stál na začátku programu, který dnes čítá už víc než 300 transplantací, včetně společných výměn plic a srdce.

Pořad Hyde Park Civilizace nyní můžete klidně jen poslouchat, tady ho máte v podobě takzvaných podcastů:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
před 17 hhodinami

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026
Načítání...