Nejjemnější práci chirurgů budou vykonávat stroje, předvídá profesor Pafko

55 minut
Hyde Park Civilizace: Pavel Pafko
Zdroj: ČT24

Operuje už 55 let, za tu dobu až 12 tisíc pacientů. Provedl první transplantaci plic v Česku. Úspěšně operoval i bývalého prezidenta Václava Havla, když mu odstranil zhoubný nádor plic. Profesor Pavel Pafko byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace na ČT24.cz.

Profesor Pafko je legendou české medicíny. I on ale v pořadu Hyde Park přiznal, že budoucností jeho oboru jsou nejspíš roboti, kteří budou zřejmě schopní mnohem přesnějších zákroků než lidé.  

„Jak pozoruji vývoj chirurgie za 50 let, si myslím, že to tak bude. Dnes máme minimálně robotickou chirurgii, existuje i distanční operování. Už v osmdesátých letech na jednom kontinentu seděl chirurg a pacient byl na jiném kontinentě. Zejména armáda to tlačila dopředu, aby v prvních liniích nemuseli být lékaři, aby byli raději v zázemí,“ uvedl profesor Pafko v pořadu Hyde Park Civilizace. „Ten vývoj tudy půjde. Kdo se chce dívat dopředu, ten se nejdřív musí podívat dozadu. A když to vidím, kudy to jde – od toho řeznictví devatenáctého století – tam vidím, že se mnou se to samozřejmě nezastaví.“ 

Život s medicínou

S medicínou strávil Pavel Pafko celý život. Označuje se za Čechoslováka bez pomlčky, po matce totiž pochází z Holešovic, po otci je zase z východního Slovenska. S chirurgií začal na klinice v Londýnské ulici v Praze – byla nejblíže centru Prahy, takže právě tam v srpnu 1968 vyndával kulky z postřelených demonstrantů.

V počátcích své kariéry měl při diagnostikování břišních problémů vedle sluchu a hmatu k dispozici jenom rentgen. A až do listopadu 1989 se vedle zranění svých pacientů musel potýkat i s podmínkami typickými pro socialistické zdravotnictví. K nim patřil například neustálý nedostatek operačních rukavic, šicího materiálu i různých pomůcek na jedno použití jako například stříkaček.

Když se Pavel Pafko v roce 1992 stal přednostou III. chirurgické kliniky, jeho pacienti se pomalu měnili na klienty. Ještě ve Všeobecné fakultní nemocnici se v jeho péči octnul ten nejsledovanější, tehdejší prezident Václav Havel. Jeho operace trvala 3,5 hodiny a tým chirurgů při ní prezidentovi vyoperoval nevelký zhoubný nádor. Šéf týmu, profesor Pafko, tehdy prohlásil, že lékaři zvolili radikální řešení a rozhodli se prezidentovi odebrat celou polovinu pravé plíce.

Ten, který léčil Havla

Léčbou prezidenta Václava Havla přestal být Pavel Pafko anonymním lékařem. A po ní dal také sbohem klinice v Londýnské, prosadil totiž stěhování do modernějšího a většího Motola. A právě tam také 22. prosince 1997 provedl první transplantaci plic v České republice.

První tři čeští pacienti podstoupili transplantaci plic ve Vídni. A právě tam se tým profesora Pafka učil, jak tuto operaci zvládnout. Jednačtyřicetiletý pacient byl po čtyřhodinovém zákroku umístěn na jednotku intenzivní péče, kde rychle s lékaři začal normálně komunikovat. Tato operace nebyla první pouze v České republice, ale také v celém bývalém komunistickém bloku.

Muž, pod jehož skalpely bylo 12 000 lidí

Sám Pavel Pafko dnes odhaduje, že operoval asi 10 až 12 tisíc pacientů. A vždy říká, že ke všem měl stejný přístup – k prezidentovi stejně jako k bezdomovci. A také již vychoval celou generaci svých nástupců.

Robert Lischke, který profesora Pafka ve vedení Třetí chirurgické kliniky vystřídal roku 2010, popisuje, jak výjimečnou osobností Pafko je: „Pan profesor je extrémně, skutečně Bohem nadaný chirurg – ve smyslu jeho zručnosti. A pak bylo podstatné to, jak se choval k pacientům, to se také člověk musí naučit, i to, jak se choval ke kolegům.“

Na slavnou transplantaci plic si vzpomíná Lischke dodnes: „Tu operaci si pamatuju, jako kdybych jí viděl dneska. Byla tehdy velká nepřízeň počasí, takže my jsme jeli sanitkou, já jsem byl na tom odběru, jelo se strašně pomalu, rychlostí asi 40 km/h, protože rychleji se jet nedalo.“

Na zajištění celé akce se tehdy podílelo asi 100 lidí, a vyvrcholily tak asi čtyři roky příprav ve Vídni u profesora Klepetka. Za ním lékaři jezdili ve svém volnu a za své. A měl být i u první operace v Praze. Jenže nakonec nebyl. Robert Lischke vysvětluje: „Měl přiletět a on tedy byl na cestě, ale musel přistát v Brně, takže potom přijel až na konci operace autem – vše ale dobře dopadlo.“

Přesně 23 dní po operaci byl pacient s transplantovanou pravou plící z pražské motolské nemocnice propuštěn. Podle lékařů byl jeho stav velmi dobrý a pooperační léčba proběhla bez komplikací. Muž, který si přál zůstat v anonymitě, žil ještě dalších 7 let. Stál na začátku programu, který dnes čítá už víc než 300 transplantací, včetně společných výměn plic a srdce.

Pořad Hyde Park Civilizace nyní můžete klidně jen poslouchat, tady ho máte v podobě takzvaných podcastů:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 12 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 15 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 17 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 18 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 20 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
před 22 hhodinami

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025

Borelie jsou mazané. Čeští vědci popsali první okamžiky infekce

Tým vědců z Biologického centra Akademie věd přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte.
3. 12. 2025
Načítání...