Neexistuje žádné spojení mezi imigrací a zvýšenou kriminalitou, uvádí velká americká studie

Když dojde na téma imigrace, téměř vždy se jako argument proti uvádí zvýšená míra kriminality mezi nově příchozími. Studie z University of Buffalo se pokusila odpovědět na otázku, jaká je mezi nimi souvislost.

Vědci svůj výzkum zveřejnili ve studii publikované v odborném časopise Journal of Ethnicity in Criminal Justice. Vychází z něj, že mezi růstem kriminality a imigrací neexistuje žádné prokazatelné spojení. Naopak se zdá, že v některých oblastech je korelace mezi imigrací a úbytkem některých druhů kriminality.

13 minut
Martin Šolc o Trumpově protiimigračním výnosu
Zdroj: ČT24

„Náš výzkum přináší silné a stabilní důkazy, že průměrně napříč americkými metropolitními oblastmi neexistuje spojení mezi kriminalitou a imigrací,“ uvedl Robert Adelman, profesor sociologie na University of Buffalo a současně hlavní autor práce. „Výsledky ukazují, že imigrace nezvyšuje počet přepadení a počet loupeží, vloupání, krádeží a vražd je v místech s vyšší mírou imigrace dokonce nižší. Čísla jsou velmi jednoznačná.“ Je samozřejmě možné, že v jiných částech světa budou výsledky odlišné, ve Spojených státech jsou ale čísla jednoznačná. 

Rozhodnutí na základě faktů

Podle Adelmana je důležité, aby veřejnost znala fakta – a právě jeho práce je přináší. „Empirické důkazy v této studii a dalších souvisejících výzkumech ukazují jen malou podporu pro myšlenku, že více přistěhovalců vede k většímu množství trestných činů.“

Předchozí studie založené na počtu zadržených a počtu žalob ukázaly, že cizinci mají menší pravděpodobnost, že způsobí trestný čin než rodilí Američani. Pro novou studii opustili autoři sledování jednotlivých záznamů o imigrantech, ale soustředili se na větší vzory imigračních procesů v řadě amerických komunit – zjišťovali tak, jestli mohou být tyto vzorce nějak provázané například s menším množstvím ekonomických příležitostí nebo tím, že původní zaměstnanci kvůli imigrantům přicházejí o práci.

3 minuty
Sociolog: Antiimigrační politika byla v krajských volbách silným tématem
Zdroj: ČT24

Vědci studovali záznamy o 200 městských částech v USA a ty porovnávali s databázemi FBI – to vše v období 40 let mezi lety 1970–2010. „Důkazy jsou jasné,“ uvádí Adelman. „Netvrdíme, že imigranti nejsou zapojeni do kriminality. Ale vysvětlujeme, že komunity, které nejvíce postihuje příliv imigračních vln, nezažívají odpovídající vzrůst jakéhokoliv typu kriminality. A v mnoha případech byl v řadě takových komunit doložen úbytek kriminality nebo její stagnace.“

Podle Adelmana je vztah mezi imigrací a kriminalitou velmi složité téma. Uvítal by, kdyby se mu věnovalo více vědců a více detailních studií popisovalo přesné dopady na imigranty i původní populace. Získané údaje jsou způsob, jak nestranně informovat o opravdových rizicích imigrace – a ne je zamlčovat nebo naopak přehánět. „Myslím, že tento výzkum je důležitý, protože politická rozhodnutí by měla vznikat na základě faktů, nikoliv ideologicky a ve snaze démonizovat některé druhy americké populace, aniž by to cokoliv dokládalo.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 11 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 12 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 14 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 15 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 15 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 18 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...