Na Zemi zbývají poslední tři zvířata. Čeští vědci ale chtějí nosorožce bílé zachránit

Odborníci pracují na záchraně kriticky ohrožených nosorožců bílých severních, ještě letos by chtěli odebrat vajíčka posledním dvěma samicím. Technika odběru vajíček pro tato dvoutunová zvířata byla vyvinuta v posledních dvou letech na samicích jižního bílého nosorožce.

Informovala o tom v úterý mluvčí dvorské zoo Andrea Jiroušová. Na světě žijí poslední tři nosorožci bílí severní, kteří již nejsou schopni přirozené reprodukce.

Samec a samice nosorožce severního bílého
Zdroj: Wikimedia Commons

Plán na záchranu nosorožců byl publikován v květnu 2016 v časopise Zoo Biology, následně vzniklo konsorcium odborníků z několika výzkumných institucí, například z Leibnizova institutu pro výzkum divokých zvířat a zvířat chovaných v zoo (IZW) v Berlíně či z Kjúšú univerzity v japonské Fukuoce. Odborníci se na začátku března sešli v dvorské zoo.

Poslední pokus o záchranu má vědecký základ

„Složitý postup odběru vajíček byl dosud použit na dvanácti samicích jižních bílých nosorožců. Všechny dárkyně jsou součástí Evropského záchovného programu a některým z nich jsme odebrali vajíčka i dvakrát bez jakýchkoli vedlejších účinků. Naše postupy neměly žádné negativní dopady na plodnost a mohou být použity i na léčbu neplodnosti způsobené cystami v děloze nebo na vaječníku,“ uvedl vedoucí oddělení managementu reprodukce IZW Thomas Hildebrandt.

Odebraná vajíčka experti poslali do italské laboratoře, kde se je experti snaží nechat dozrát, uměle oplodnit a vyvinout embryo vhodné pro transfer. Dosud bylo dosaženo rané fáze embryonálního vývoje.

Nahrávám video
UDÁLOSTI: V zoo ve Dvoře Králové zpřísní nepřetržitou ochranu nosorožců
Zdroj: ČT24

Poslední tři jedinci nosorožce severního bílého žijí v rezervaci Ol Pejeta v Keni, kam byli převezeni ze zoo ve Dvoře Králové v roce 2009.

„Díky výsledkům prezentovaným na jednání ve Dvoře věříme, že bychom k pokusům o odběr vajíček z posledních dvou samic severního bílého nosorožce mohli přistoupit ještě tento rok,“ uvedl Jan Stejskal z dvorské zoo.

V keňské rezervaci Ol Pejeta žije samec Súdán, samice Nájin a její dcera Fatu od roku 2009. Čtvrtý jedinec převezený do parku z královédvorské zoo, samec Suni, uhynul stářím na podzim roku 2014. V polovině prosince 2014 pak uhynul v zoologické zahradě v San Diegu samec Angalifu, který měl rakovinu.

Poslední jedinec severního bílého nosorožce žijící v Evropě, samice Nabiré, uhynula na následky prasklé cysty ve Dvoře Králové v červenci 2015. Ve stejném roce utratili kvůli nemocem souvisejícím s vysokým věkem samici Nolu z americké zahrady.

Podle Světového fondu na ochranu přírody (WWF) žilo ještě v roce 1960 na Zemi více než 2000 kusů severního poddruhu bílého neboli tuponosého nosorožce. O dvacet let později, v roce 1980, žilo v důsledku útoků pytláků už jen 15 zvířat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis překonala rekordní vzdálenost lidí od Země

Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti v kosmické lodi Orion v pondělí překonali hranici 400 171 kilometrů od Země, kam se dostala posádka mise Apollo 13 v roce 1970.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
5. 4. 2026

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026
Načítání...