Na planetách v soustavě TRAPPIST-1 může být víc kapalné vody než na Zemi

Sedm planet v soustavě kolem hvězdy s označením TRAPPIST-1 je kamenných a na některých z nich je možná více vody v kapalném stavu než na Zemi. K takovému závěru dospěl tým vědců na základě dlouhodobého sledování tohoto systému. Webu Space.com to sdělil člen tohoto týmu Simon Grimm z Bernské univerzity, který je expert na exoplanety, tedy planety mimo naši sluneční soustavu.

Systém nazvaný podle teleskopu The Transiting Planets and Planetesimals Small Telescope (TRAPPIST) v Chile vědci objevili v roce 2016, když kolem tamní hvězdy identifikovali tři planety v potenciálně obyvatelné zóně. O rok později se zjistilo, že kolem TRAPPIST-1, nacházející se přibližně 40 světelných let od Slunce, obíhá planet sedm.

Trappist
Zdroj: NASA

Tato soustava se nachází v souhvězdí Vodnáře a jeho mateřskou hvězdou je mimořádně chladný červený trpaslík. TRAPPIST-1 je drobnou hvězdou, má asi jen osm procent hmotnosti Slunce. Nejméně šest z objevených planet je podle vědců velikostí i teplotami na povrchu srovnatelných se Zemí.

Nový výzkum vedený skupinou odborníků, k nimž patří Grimm, nyní určil mnohem přesněji hmotnost těchto těles. Zjistil přitom, že až pět procent hmotnosti některých z planet by mohla tvořit voda v kapalném stavu, což je až 250krát více, než je tomu u oceánů na Zemi.

Sestra Země?

„Všechny planety TRAPPIST-1 jsou velmi podobné Zemi. Mají pevné jádro a jsou obklopené atmosférou,“ tvrdí Grimm. Vědecký tým podle něj kromě toho, že upřesnil možné složení těchto exoplanet, také zjistil, že jedna z nich by mohla mít charakteristiky naší „modré planety“. „TRAPPIST-1e je exoplaneta, která se nejvíce podobá Zemi, pokud jde o hmotnost, poloměr a energii, kterou dostává od své hvězdy,“ uvedl vědec.

Nemalým problémem červených trpaslíků nicméně je, že mohou vyzařovat intenzivní rentgenové a ultrafialové záření. To představuje jednu z možných překážek pro případnou přítomnost života na planetách, které kolem nich obíhají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Alternativní Nobelovy ceny končí v USA. Míří do země, která dala světu Einsteina a kukačky

Udělování humoristických Ig Nobelových cen se po více než třiceti letech přesune ze Spojených států do Švýcarska. Zakladatel akce Marc Abrahams už totiž nepovažuje USA za bezpečnou zemi pro hosty cen. Abrahams uvedl, že za rozhodnutím stojí vývoj ve Spojených státech za poslední rok, což odpovídá návratu Donalda Trumpa do Bílého domu.
před 21 hhodinami

Déšť jako zbraň. Vojenská meteorologie je pro moderní války zásadní

Vliv meteorologie na vojenské konflikty je zásadní, ale veřejností mnohdy podceňovaný. Přitom bez špičkové předpovědi počasí se nedá žádný moderní konflikt vyhrát.
13. 3. 2026

Čeští vědci využívají AI k hledání „překlepů“ v mozku

Najít v mozku drobné problémy, které mohou jednou přerůst třeba v Alzheimerovu chorobu, to je cílem výzkumu Milana Němého z ČVUT. Využití při tom má umělá inteligence.
13. 3. 2026

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
12. 3. 2026Aktualizováno12. 3. 2026
Načítání...