Na planetách v soustavě TRAPPIST-1 může být víc kapalné vody než na Zemi

Sedm planet v soustavě kolem hvězdy s označením TRAPPIST-1 je kamenných a na některých z nich je možná více vody v kapalném stavu než na Zemi. K takovému závěru dospěl tým vědců na základě dlouhodobého sledování tohoto systému. Webu Space.com to sdělil člen tohoto týmu Simon Grimm z Bernské univerzity, který je expert na exoplanety, tedy planety mimo naši sluneční soustavu.

Systém nazvaný podle teleskopu The Transiting Planets and Planetesimals Small Telescope (TRAPPIST) v Chile vědci objevili v roce 2016, když kolem tamní hvězdy identifikovali tři planety v potenciálně obyvatelné zóně. O rok později se zjistilo, že kolem TRAPPIST-1, nacházející se přibližně 40 světelných let od Slunce, obíhá planet sedm.

Trappist
Zdroj: NASA

Tato soustava se nachází v souhvězdí Vodnáře a jeho mateřskou hvězdou je mimořádně chladný červený trpaslík. TRAPPIST-1 je drobnou hvězdou, má asi jen osm procent hmotnosti Slunce. Nejméně šest z objevených planet je podle vědců velikostí i teplotami na povrchu srovnatelných se Zemí.

Nový výzkum vedený skupinou odborníků, k nimž patří Grimm, nyní určil mnohem přesněji hmotnost těchto těles. Zjistil přitom, že až pět procent hmotnosti některých z planet by mohla tvořit voda v kapalném stavu, což je až 250krát více, než je tomu u oceánů na Zemi.

Sestra Země?

„Všechny planety TRAPPIST-1 jsou velmi podobné Zemi. Mají pevné jádro a jsou obklopené atmosférou,“ tvrdí Grimm. Vědecký tým podle něj kromě toho, že upřesnil možné složení těchto exoplanet, také zjistil, že jedna z nich by mohla mít charakteristiky naší „modré planety“. „TRAPPIST-1e je exoplaneta, která se nejvíce podobá Zemi, pokud jde o hmotnost, poloměr a energii, kterou dostává od své hvězdy,“ uvedl vědec.

Nemalým problémem červených trpaslíků nicméně je, že mohou vyzařovat intenzivní rentgenové a ultrafialové záření. To představuje jednu z možných překážek pro případnou přítomnost života na planetách, které kolem nich obíhají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na výletní lodi byl zjištěn smrtící hantavirus. Tři lidé zemřeli

Tři pasažéři výletní lodi plující z Jižní Ameriky zemřeli, podle některých zpráv u jednoho z nich odborníci zjistili hantavirus. U dalších pěti osob existuje podezření na nákazu. Oznámila to Světová zdravotnická organizace (WHO), ohrožení široké veřejnosti podle ní zůstává na nízké úrovni. Hantavirus je vzácné, ale potenciálně smrtelné onemocnění, které se šíří trusem infikovaných hlodavců.
10:20Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoPro vznik požárů byly v Českém Švýcarsku ideální podmínky, vysvětluje bioklimatolog

Podmínky pro vznik požárů byly v Česku o víkendu velmi vhodné – zásoba vody v půdě je nízká a dřevo suché, uvedl pro ČT24 Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. Navíc foukal poměrně silný vítr, vznik rozsáhlých oblastí v Českém Švýcarsku zasažených plameny tedy podle něj není překvapivý. Nejrizikovější jsou pro požáry holiny zarostlé suchou trávou a také borovicové lesy se suchým jehličím. Naopak zarostlejší části mladého lesa jsou méně zranitelné – už jen proto, že jimi hůř prostupuje vítr, jenž šíření ohně nahrává, doplnil vědec. Riziko bude podle něj přetrvávat zejména v pondělí a úterý hlavně na východě Česka.
před 4 hhodinami

NASA zveřejnila dvanáct tisíc fotek z mise Artemis. Podívejte se

Od začátku dubna sledoval celý svět s napětím, jak čtyři astronauti z USA a Kanady letí při misi Artemis II směrem k Měsíci, oblétají ho a pak se po dvou týdnech vrací úspěšně na Zem. Americká kosmická agentura NASA teď zveřejnila kompletní fotoarchiv celé mise – celkem 12 217 snímků. Podívejte se na výběr z nich.
před 6 hhodinami

Vědci ze Stanfordu popsali nový kryptický způsob, jak bakterie tvoří DNA

Bakterie umí vytvářet DNA nejen tím, že kopírují starší vzory, ale vyvinuly si i další způsob, jak tuto deoxyribonukleovou kyselinu tvořit. Nový objev, který překvapil celou řadu biologů, by mohl podle autorů pomoci i při vytváření nových genetických nástrojů v medicíně.
před 7 hhodinami

Antarktidu zasáhla uprostřed zimy vlna veder. Vědci popsali příčiny

V červenci a srpnu roku 2024 vrcholila na Antarktidě zima. Během těchto měsíců téměř úplné temnoty klesají teploty hluboko pod třicet pod nulu. Jenže toho roku se východ kontinentu na dva týdny ohřál až o osmadvacet stupňů Celsia. Skupina klimatologů teď prokázala, že nešlo jen o neobvyklý výstřelek počasí, ale jednalo se o vzácnou atmosférickou poruchu, zesílenou klimatickými změnami způsobenými člověkem. Naznačuje to, co by se v příštích desetiletích mohlo stát běžnějším jevem.
před 8 hhodinami

Prastaré íránské písmo rozluštil jediný vědec

Íránská civilizace, které americký prezident Donald Trump na začátku dubna pohrozil zničením, je tématem, kterému se francouzský archeolog Francois Desset věnuje s plným zápalem již více než dvě desetiletí. A navíc se tomuto badateli podařilo v roce 2022 rozluštit více než čtyři tisíce let staré písmo, které bylo považováno za nerozluštitelné, napsala agentura AFP.
před 10 hhodinami

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
včera v 08:00

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
2. 5. 2026
Načítání...